Poté, co v pátek večer v centru Stockholmu najel 39-tiletý Uzbek, který sympatizuje s Islámským státem, ukradeným nákladním autem do lidí a čtyři z nich zabil, se v některých našich médiích objevily titulky: „Švédskem otřásl útok teroristy“. Jak se ten otřes projevuje v samotném Švédsku na tamní multikulturně naladěné politické scéně?

Dá se říci, že se národ rozdělil na dva tábory. Tábor číslo jedna představuje hlavně vedení státu, elity a média. Tito se snaží ze všech sil – jako obvykle – zamlčet podstatné informace a souvislosti teroristického činu, a v jejich podání se neobjevuje snad ani jednou pojem „islám” nebo „muslim”. Informace o obdivu uzbeckého teroristy pro Islámský stát lze najít jen na alternativních stránkách. Média s tím mají značnou práci, ale co by nomenklatura neudělala, aby obelhala lidi. Ministerský předseda L?fvén troubil do světa, že „víme, že naši nepřátelé jsou tito brutální vrazi, a nikdo jiný. Náš vzkaz je jasný: Nikdy nás neporazíte, nebudete vládnout našim životům, nevyhrajete.”. Ovšem termín „tito brutální vrazi” nechává s otazníkem, kdo to vlastně je, i když je tu cítit vzpomínka na dřívější islámské útoky v Evropě. Snaha bránit pověst islámu a muslimů je zřejmá ze všech oficiálních projevů. Pro vládu je přednější bránit své muslimské zločinecké kumpány než švédský národ, jak to bylo původně míněno. A bez označení onoho nepřítele není možné konat a bránit se.

Články Jara Plevy na Neviditelném psovi ZDE