Paní profesorko, v nedávném komentáři pro ParlamentníListy.cz jste označila některé opoziční poslance za fanatické „příšery“ kvůli jejich rétorice vůči premiéru Babišovi při hlasování o důvěře vládě. Nyní Petr Macinka sdělil poradci prezidenta, že bude prezidentovi politicky znepříjemňovat život, pokud nejmenuje Filipa Turka. Ti samí opozičníci nyní křičí, že jde o vydírání a Macinka má odstoupit. Jak tyto dvě skutečnosti rozlišujete?

Zalekla jsem se té nenávisti, která vycházela z pana Hřiba a paní Richterové. To není obyčejný vztek, to byla nenávist, která se jmenuje diapeites, vznikající z toho, že se dotkneme něčeho, co je obsahem třinácté komory v duši druhého člověka, o čem on nechce bytostně nic vědět, a pokud mu tuto komoru někdo otevře, pak je tento člověk zběsilý a mstí se jako pominutý právě na těch, kteří mu třináctou komoru otevřeli; ti bohužel často nevědí vůbec nic, nemohou to pochopit. Prostě odkryjeme pyšnému člověku to, o čem nechce vědět, a proto to zamkl v sobě. Z této nenávisti pocházejí ohavnosti, není to obyčejný vztek, jenž brzy pomine; proto měli Řekové péči o duši, epimeia byla ochranou proti tomuto fenoménu.

Pan Macinka narazil na dost špatně skrývanou nenávist minulých vládců, krčících se za hradbou zloby veřejnosti, jimi samými vyprovokovanou z pomluv na pana Filipa Turka. Pokud je toto správné, pak jsou zbytečné volby. Stačí lidi poštvat vypočítanou kampaní proti tomu, kdo nemá vládnout. To je ovšem kardinální podvod, bez základní úcty k zákonu, nastává nevyhnutelně kolaps společnosti v jejích základech. Už jsme zapomněli, proč Sókratés vypil číši bolehlavu, i když byl úplně nevinný?

Prezidentu Zemanovi před volbami v roce 2021 strany dnešní opozice vyhrožovaly, že mu zruší veškerý rozpočet, pokud v případě jejich povolební většiny stejně jmenuje Babiše premiérem. A po volbách chtěli Zemana zbavit pravomocí. Počítají s tím, že ti rozhořčení demonstrující z Milionu chvilek na to zapomněli? Nebo opravdu žijeme v selektivním vnímání?

Milion chvilek je digitální prostředek pro digitální „myslitele“, což se ukázalo i z rozhovoru náhodně vybraných mladých lidí, majících se vyslovit k podstatě demonstrace; ti ani nevěděli, proč tam přišli, opravdu výkvět národa, je to k pláči! Herci tam kritizovali ministra kultury pro jeho minulost, aniž by si uvědomili, kdo na Hradě přísahal věrnost socialismu jako voják, který se měl stát rozvědčíkem v zahnívajícím kapitalismu. Opravdu přehlídka „svědomí národa“. Jsou to scénáře z Aspenu, nic víc!

Dovolte teorii: Ti, kteří prohráli volby, jsou primárně spojeni se základnou střední třídy, akademické sféry a „lepších lidí“, kteří v rámci liberálně-levicových teorií mají jasně nalinkovaný svět: zelená politika, prohomosexuální politika, šíření demokracie po světě (i za cenu válek), bezpodmínečný boj za Ukrajinu, totální loajalita k západní Evropě, multikulturalismus. Cokoliv z toho, co nenastane ze 100 %, protože to je ten vysněný a správný svět, „ohrožuje demokracii“. A městští voliči si to myslí – stejně tak to, že kdo s tím ze 100 % nesouhlasí, je nebezpečný. Může zde být kořen problému?

Kořen je hlubší! Tito lidé nemají v sobě vhledy do celků bez marga, vnímají jen jednotlivosti, nevědí, co je to obor vyšší podstatnosti, nepochopili, že celek se ukazuje jen z výšky hory, kterou vylezli s rizikem, že mohou spadnout a přijít o život. Jsou pouze při úpatí hory a jejich obzor končí u stromů a kamenů kolem nich, nevidí dál. Je to trochu tragédie!

Fotogalerie: - Stojíme za prezidentem

Co se vám honilo hlavou, když jste viděla demonstrující Milionu chvilek pro demokracii? Já si na své teorii dovoluji trvat: I kdyby byli Babiš, Macinka a Okamura pozlacení, tak oni jim rozbíjejí ten jediný přijatelný svět, který musí nastat ze 100 %. Protože jejich vůdci je přesvědčili, že každý úkrok stranou znamená „ohrožení“ a nastolení vlády „blbců“, kteří jim chtějí kazit jejich vysněný „stoprocentní svět“.

Jejich jistota se nezrodila z jejich posledních pramenů, nejsou to autentičtí lidé, proto jsou tak fanatičtí; takoví neslyší důvody a argumenty čistého, hlubokého myšlení, chybí jim tykadla, kterými by zachytili to nevyhnutelné a podstatné, dostane je každý sofista – chytrý lhář, podvodník a prodavač potravin pro duše.

Politická reprezentace, která tyto lidi zastupuje, se evidentně rozhodla semknout se kolem prezidenta Pavla. Za prezidentem stojí nejen poradce Kolář, ale také řada podnikatelů, kteří mu vytvářeli vlivové podhoubí v médiích, neziskovém sektoru apod. A prezident má svou minulost. Je v pořádku, když se kolem takové osoby semknou zastánci „dobra“?

Je to podvod na národu, je to výsměch lidu této země, kde se vše prodalo a skoro vše se rozkradlo.

Herci, umělci, akademici, novináři, kněží… intelektuální elity se sdružují kolem dnešní opozice. Je to autentické, nebo v pražských (a brněnských) kruzích funguje to, čemu se říká „groupthink“? Skupinové myšlení, které každého vtáhne?

Žádné skupinové myšlení, to je opět psychologická, sociologická a politologická zkratka, je to jen digitální hloupost, pýcha této hlouposti a odvedená práce za peníze zbrojařů, nic víc!

Psali jsme:

80 000 lidí? Na akci Milionu chvilek toho nesedí víc

„Macinka s*re všechny. Zeman je za chvíli mrtvej.“ Byli jsme v davu mezi demonstranty

Vyskočil k honu na Macinku: To je intrika Koláře. Pavel je v tom nevinně

„Život patří těm, co se nepos*rou!“ Minář na Staromáku bránil demokracii