Pohled analytika: Viníci letecké tragédie nad Ukrajinou, zásadní změny po přestřelce v Mukačevu i ruský vliv na východě země

19.07.2015 11:45

ROZHOVOR Nedávná přestřelka v Mukačevu a roční výročí sestřelení malajsijského letadla nad východem země opět přitáhly pozornost k Ukrajině. ParlamentníListy.cz položily několik otázek Michalu Lebduškovi z Asociace pro mezinárodní otázky, který se na Ukrajinu specializuje. "Je téměř jisté, že letadlo sestřelili separatisté," tvrdí. Pravý sektor podle něj není výraznou hrozbou pro vládu a prezidenta a separatistické republiky na východě země budou existovat tak dlouho, jak na tom bude mít zájem Rusko.

Pohled analytika: Viníci letecké tragédie nad Ukrajinou, zásadní změny po přestřelce v Mukačevu i ruský vliv na východě země
Foto: plus.google.com
Popisek: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko
Připomínáme si rok od tragické události sestřelení malajsijského civilního letadla nad Ukrajinou. Viník je oficiálně neznámý. Kdy bude známý?
 
Oficiální zpráva z vyšetřování Nizozemska by měla být zveřejněna v říjnu. Zřejmě v ní bude zodpovězená otázka, kdo letadlo sestřelil.
 
Vypadá to, že viníky jsou nejpravděpodobněji separatisté?
 
Řekl bych, že je to téměř jisté. Můžeme spekulovat, jestli to byl omyl. Spíše si myslím, že ano a že dopravní letadlo nechtěli sestřelit. Která strana to udělala je už z toho, co víme, vcelku jasné.
 
 
To už pronikly i nějaké informace z toho oficiálního vyšetřování?
 
Nejenom z toho. Teď se objevilo v médiích to, co publikovala CNN, což by měly být informace z této zprávy. Ale už dřív se tomuto tématu věnovali jiní. Pravděpodobně nejznámější člověk, který se tím zabývá, je Eliot Higgins. Založil webovou stránku, na které z veřejně dostupných informací - videí a podobně - se snaží i s dalšími lidmi analyzovat, co se tam dělo. Nevěnuje se jenom Ukrajině, ale třeba i občanské válce v Sýrii. A z těch věcí, které už před časem publikoval, je víceméně jasné, že obecně víme, co se stalo.
 
 
Jak je na tom Ukrajina ekonomicky? Ptám se proto, že bývalý premiér Paroubek tento týden v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz varoval před tím, že zatímco pozornost je teď nasměrována na Řecko, ještě daleko větší problém může nastat na Ukrajině, co se týče jeho státního bankrotu. Je to podle vás reálné?
 
To je samozřejmě otázka. Netroufám si tvrdit, jestli na Ukrajině nastane státní bankrot, či nikoli. Nicméně situace je tam závažná, a to dlouhodobě. Jsou tam problémy i kvůli bojům, a i proto, že se Ukrajinci snaží o poměrně hluboké reformy. Ale nedá se říci, že by se to teď nějak extrémně vymykalo z celého toho období od získání nezávislosti. Těžko říct, co se stane. Prozatím se jedná o dalších půjčkách Ukrajině, které mimochodem jsou nesrovnatelně menší než Řecku, a jsou vázané na konkrétní reformy, které zatím probíhají. Jak budou implementovány, to už je samozřejmě jiná věc. 
 
 
Reformy tedy probíhají, je jasné, že nějaké výsledky se mohou projevit až za řadu let...
 
Přesně tak. Je to dlouhodobá záležitost. I když některé věci jsou vidět - teď třeba probíhá velká reforma policie. Byl zřízen například Antikorupční úřad. Připravuje se intenzivně i slibovaná decentralizace země, ke které se zavázali v Minské dohodě. Dlouhodobě se jedná i o nějaké restrukturalizaci ukrajinského dluhu.
 
Mám v zásobě ještě jednoho strašáka, co se týče Ukrajiny. Je jím europoslanec Ransdorf, který se obává, aby se Ukrajina nestala druhým Afghánistánem ve smyslu slabé centrální vlády, kde na jednotlivých územích vládnou lokální vůdci, na Ukrajině je přesnější je nazývat oligarchy. Hrozí tohle Ukrajině?
 
V některých regionech to takhle bylo vždycky a není to žádná novinka. Nemyslím si, že by to mohlo být o moc horší. Typickým příkladem, kromě Donbasu, je i Zakarpatský region. Nicméně k určité decentralizaci dojít musí, protože ten systém na Ukrajině je naprosto neudržitelný a neodpovídá jakýmkoliv standardům. Ano, problémy to způsobit může, zvláště v některých regionech. Nebál bych se toho v Haliči, problém může nastat právě v tom Zakarpatí. Z velké části záleží na tom, jak jsou lokální vůdci loajální Kyjevu. Což doposud vždycky byli. Dnes na Ukrajině funguje systém, kdy je výkonná moc ve všech regionech řízena z centra. Lidi do čela oblastních administrací jmenuje prezident. V podstatě nejsou nikomu odpovědní a nevychází to z voleb. Takže tam vládnou lidé, které si vybere prezident. A to platí až na úroveň okresů, kde na návrh gubernátorů prezident jmenuje šéfy těch okresů. Tato vertikála je tedy velmi silně centralizovaná, ačkoliv jsou v těch regionech i volené legislativní orgány, něco jako zastupitelstva. Fakticky mají rozhodující roli tyhle administrace.  
 
Takže to není tak, že by lokální vůdcové byli nezávislí na prezidentovi. Ale naopak to jsou jeho lidé, když je jmenuje?
 
Záleží, na kolik jsou loajální prezidentovi a vládě, nakolik spolupracují a jak drží moc v tom regionu. Mnohdy vládě v Kyjevě nic jiného nezbývá. Třeba Zakarpatsko od vyhlášení nezávislosti kontrolují lidé kolem Viktora Balogy. Což je místní oligarcha. Teď se spekulovalo, že je také zapleten do nedávných událostí v Mukačevu. Jeho nejvyšší funkcí přitom bylo, že dělal šéfa prezidentské administrace Juščenkovi (ukrajinský prezident před Porošenkem a Janukovyčem). Je vždy loajální Kyjevu, ale kontroluje tuto oblast po celou dobu. 
 
 
Takže ať je prezidentem Ukrajiny kdokoli, Baloga mu je loajální?
 
Přesně tak. A takhle to funguje ve více regionech. V Dněpropetrovsku, kde je Kolomojskij, vždycky to byl i Donbas, kde je to teď trošku jinak. Určitě Charkov - to jsou ty nejznámnější.
 
V Donbasu byl oligarchou nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Ztratil tam vliv, nebo jak to s ním je?
 
Do jisté míry ztratil. Měl velké finanční ztráty. Právě kvůli tomu, že se bojuje na území, které bylo základnou jeho podnikání. Je otázka, jak to vlastně je. Musel odtamtud zmizet, v současnosti by měl být v Kyjevě. Moc se o něm neví. Když začínalo povstání, lavíroval. Objevují se různé spekulace, u něj není jasné, na jakou stranu to hraje. Ačkoliv má spoustu loajálních lidí, tak politickou moc i svoji pověst u Ukrajinců do značné míry ztratil.
 
Minulý týden dal o sobě vědět v Mukačevu Pravý sektor. Vím, že ve volbách získal 0,7 procenta, ale jeho oddíly mají zbraně. Jak je nebezpečný pro prezidenta Porošenka a vládní moc?
 
Zase až taková hrozba to není. Je třeba rozlišovat několik věcí. Jednak je Pravý sektor označován jako politická strana, která ve volbách propadla. Do parlamentu se dostal jen jejich předseda Jaroš, který získal křeslo v jednom z těch jednomandátových obvodů. Zároveň je to jednotka, která bojuje na východě v Donbasu. Ale do značné míry také Pravý sektor funguje tak, že je to prostě značka. Je možné, že se k nim řada lidí hlásí, aniž by o tom jejich vedení vědělo, anebo na ně mělo nějaký výrazný vliv. O tom svědčí i události v Mukačevu, kdy tam předseda Jaroš přiletěl situaci nějakým způsobem řešit. Bylo ale vidět, že s tím má velké problémy a pravděpodobně nemá ty lidi úplně pod kontrolou. Zrovna Zakarpatská oblast je velmi specifická. Nechci to bagatelizovat, ale tady asi šlo o lokální spor, který se týkal kontroly nad pašováním cigaret do Evropské unie. Je to tedy pro centrální vládu problém, který musí řešit, ale není to něco, co by ohrožovalo její moc či její kontrolu nad tím regionem. 
 
Zachytil jsem ale v médiích asi na základě tohoto incidentu údajný výrok mluvčího Pravého sektoru, kde vyhrožoval prezidentovi Porošenkovi, že když bude nová revoluce, neuteče ze země jako Janukovyč, ale skončí v nějakém temném sklepě. Z toho jsem usoudil, že je Pravý sektor naštvaný na vládní moc a zvláště prezidenta...
 
Určitě tam konflikty jsou. Tuto informaci jsem nezachytil, nemohu se k ní vyjádřit. Ale skutečně podle mě nemá Pravý sektor takový vliv, aby byl něčeho takového schopen. Navíc událost v Mukačevu je dalším jejich problémem po naprostém debaklu ve volbách. Tímto ztratí další část podpory, kterou na Ukrajině měli. Nemluvě o tom, že se tento incident vládě a prezidentovi hodí. Protože jako jeden z prvních kroků bezprostředně po tom došlo k výměně gubernátora. Stal se jím Moskal, který byl gubernátorem Luhanska. Dá se označit za takového krizového manažera. A zároveň vláda oznámila velké změny mezi celníky. Což je na Zakarpatí obrovský problém. Protože roste pašování, z velké části přes oficiální hraniční přechody. Pro vládu je to tedy záminka k tomu, aby něco dělali s tímto nešvarem. Ukrajinci usilují o bezvízový styk s EU. Případný razantní krok vlády k tomu může hypoteticky z dlouhodobého hlediska přispět. 
 
Ještě se na závěr obrátím na úplně druhou stranu Ukrajiny, než je Zakarpatí. Můj dojem je, že Donbas teď po dlouhou dobu čeká osud Podněstří, Abcházie či Jižní Osetie. Tedy že bude oficiálně sice patřit na Ukrajinu, ale vlastně nebude. Budou si tu vládnout sami, repektive pod silným ruským vlivem...
 
Nevím přesně, co bude. Ale je jasné, že záleží na ruském vlivu. Ty republiky budou existovat do té doby, dokud na tom bude mít Rusko zájem. Je ale třeba zdůraznit, že jejich udržování bude pro Rusko mnohem finančně náročnější než Abcházie, Podněstří či Jižní Osetie. To jsou malá území. Naopak Donbas byl hustě zalidněný. Počet obyvatel před konfliktem byl v milionech. To je rozdíl. Záleží na tom, nakolik to Rusko finančně utáhne.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ivan Hoffman: Že lid neslaví listopad? Vítězný únor v roce 78 taky neslavil. Dopadlo to podobně. Havla bylo na politiku škoda, ale on sám na to nepřišel. Okopávání Zemana a Babiše je trapné

4:43 Ivan Hoffman: Že lid neslaví listopad? Vítězný únor v roce 78 taky neslavil. Dopadlo to podobně. Havla bylo na politiku škoda, ale on sám na to nepřišel. Okopávání Zemana a Babiše je trapné

POLOČAS HORKÉHO ROKU Při protestech proti Andreji Babišovi často slyšíme, jak demonstranti chtějí n…