Po uzavření balkánské stezky se zvýšil počet běženců pašovaných do Bavorska přes Českou republiku. Napsal to list Passauer Neue Presse (PNP) a své tvrzení doložil několika příklady z tohoto týdne.
Podél hranice Dolního Bavorska a Čech, která se táhne v délce zhruba 80 kilometrů od Železné Rudy po Lipenskou přehradu, od pondělí totiž němečtí policisté zjistili 14 případů převáděčství. Například v noci na středu nedaleko Freyungu ve dvou vozech, které na cestě z Česka řídili Slováci ve věku 39 a 47 let, policie našla sedm Syřanů: čtyři dospělé a tři děti. Ještě tutéž noc policisté zadrželi ve Freyungu dalších pět Syřanů a o několik hodin později narazili na skupinu 16 osob na silnici nedaleko hraničního přechodu Strážný-Philippsreut.
Zadržení převáděčů na česko-německé hranici je podle zástupce spolkové policie v Bavorsku Franka Kollera zatím ojedinělé, vyskytuje se ale stále častěji. "Je to pro nás varování," uvedl k tomu Koller.
Nové trasy...
To ale není vše, co deník PNP napsal. Odborník na migraci z univerzity v západoněmeckém Osnabrücku Jochen Olten v rozhovoru poskytnutém zpravodajskému serveru Focus Online upozornil, že aktuální kroky rakouské vlády směřující k omezení počtu žadatelů o azyl povedou ke zvýšení migračního tlaku na další evropské země. Kromě Bulharska, Ukrajiny či Ruska podle něj jako tranzitní země na významu získá i Česká republika. K tomu všemu je třeba ještě vzít v úvahu varování německé policie. I ta prý - podle PNP - očekává, že pašeráci lidí po uzavření takzvané balkánské stezky vedoucí z Řecka přes západní Balkán a Rakousko do Německa budou hledat nové trasy.
„To je trošku poplašné tvrzení,“ namítl ale na to pro ParlamentníListy.cz bezpečnostní expert Andor Šándor. „Obecně se dá říci, že samozřejmě jakmile bude pokračovat uzavírání hranic jednotlivými státy – to znamená opouštění celoevropského způsobu řešení migrace - flagrantním příkladem je tady Maďarsko a Rakousko - tak budou lidé prostě hledat jiné cesty. To je celkem evidentní. Důležité je si ale tady uvědomit, že Česká republika z tohoto pohledu nemá na Blízkém východě zrovna ideální pověst, proto se může stát, že se nakonec našemu regionu vyhnou. Prostě budou hledat cestu jinudy. Jestli to bude přes Rakousko, tak to nevím, protože pokud budou hranice uzavřeny jak s Itálií, tak i s Maďarskem a Slovinskem, tak je pak otázka, jakou cestu ti lidé, ti převaďěči, zvolí. Pokud to bude přes Ukrajinu, přes Slovensko, tak pak bude zase otázkou, zda budou mít tyto státy kapacity na to Schengen uzavřít," pokračoval Šándor.
„Já si ale myslím, že to současné tvrzení, že jde přes nás už ta hlavní vlna, je tvrzení poplašné, protože to bychom vlastně něco viděli, zaregistrovali a myslím si, že zatím žádné důkazy k tomuto tvrzení nevidíme," zdůraznil přitom.
O sta tisících nevíme, odkud jsou a proč k nám jdou
Podle něj ale rozhodně nelze migrační krizi bagatelizovat. A to zejména z toho důvodu, že je dnes Německo - co se týče řešení této krize - poněkud nepředvídatelným státem, který mění pravidla, jak se mu to hodí.
„To znamená, že se vůbec nedívá na potřeby těch ostatních států, neboť svou ´zvládnutou migrací´ ohrožuje nejen vlastní vnitřní bezpečnost, ale zejména bezpečnosti dalších zemí. Proč? Jestliže sedmdesát procent lidí, kteří přišli do Německa, mají vystavené dokumenty na základě toho, co nadiktovaly úřadům, tak je to děsivé! Proto tak zhruba o 300 tisících lidí v Evropě dnes nevíme, kdo jsou, odkud jsou a proč v Schengenském prostoru chtějí být. A to je další příznak problémů," zdůraznil Šándor.
Další problém se pak skrývá v těch, kteří v Německu sice zahájili azylový proces, ale pak už se nevrátili do táborů, což je dalších několik set tisíc lidí v Německu.
„To jsou ale podle mého názoru varovná čísla, jak migraci nejsme schopni zvládat! Ale pokud by došlo ke scénáři, že by na českou jižní nebo východní hranici byl vyvíjen velký migrační proud – zdůrazňuji pokud – tak pak ta představa některých politiků, že Armádou ČR přikryjeme a neprodyšně uzavřeme hranice, je velmi naivní. Protože armáda svými silami nikdy nebude schopna tuto hranici přikrýt a neprodyšně uzavřít. Možná bude asistovat na silničních přechodech, kterých je na jižních hranicích s Rakouskem zhruba 23, ovšem musí se také počítat s tím, že mezi těmi prostory je vždy tak zhruba 20 kilometrů přírodní hranice. No a pokud je na to vyčleněno tři tisíce vojáků, tak pak je to málo, pokud by nebyly mechanické zábrany, které samozřejmě nikde nevidíme, nikde nestojí a ani nikde nejsou připraveny. Proto to ti vojáci nemohou zastavit nikdy. Já jsem pro to být připraven, ovšem v tuto chvíli se nedomnívám, že by na naši jižní nebo východní hranici byl činěn nějaký eminentní tlak. Ale pokud by se tak stalo, tak čas to zaregistrovat bude, ovšem nejsem si jist, zda by byl i čas na to dělat adekvátní opatření."
Bezvízový styk pro Turky? Problém!
Velkým problémem podle bezpečnostního experta také bude stálé zavedení bezvízového styku pro Turecko v rámci EU.
„Není příliš rozumné, aby Turecko dostalo bezvízový styk a to už kvůli možnému zavlečení turecko – kurdského problému na území Evropy. Turecko totiž vloni na podzim v důsledku vývoje syrsko občanské války jednostranně vypovědělo mírovou dohodu nebo zastavení násilí v oblasti. Navíc mám pochybnosti o tom, jak skutečně Turecko chrání celou turecko - syrskou hranici. Já osobně bych ten bezvízový styk Turecku nedal, ale nedal bych ho ani Ukrajině. To je totiž rozkradená korupční země, kde vládnou oligarchové a pokud s tím neudělá někdo něco, jako Putin udělal s ruskými oligarchy, tak to tam půjde z kopce. A je vcelku jedno, kdo v tamní vládě sedí. Vláda se tam možná tváří, že má nějakou výkonnou moc, ale de facto otěže drží někdo jiný....Takže já bych ty vízové styky nezrušil," dodal.
Nakonec se Šándor ještě zamyslel nad důsledky nedávného setkání Baracka Obamy s Angelou Merkelovou.
„To, že Barack Obama pochválil Merkelovou za to, jakým způsobem ona tady řeší migraci, tak to je přesně ukázka toho, že když dva dělají to stejné, tak že to pak ve výsledku není vůbec stejné. Protože Američané dělají migraci podle pravidel bezpečnosti, nejsou pak tou migrací vláčeni, ale dělají to systematicky a s důrazem na bezpečnost. Kdežto Německo jednoznačně rezignovalo na Dublinské dohody, v řadě případů je porušilo a řeklo: my vás, imigranti, vítáme! A je na pováženou, že Merkelová teď staví celou svou politickou kariéru právě na smlouvě s Tureckem. Ostatně, jak to bude dál, tedy po 30. červnu, to nikdo neví. Počkejme si na to," uzavřel Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
