Politolog z Paříže nám řekl, jakou úlohu může sehrát Zeman ve vztahu Trumpa s Putinem, v čem jsou si podobní, jak to bude s Čínou i jak dopadnou Wilders s Le Penovou. Čtěte pozorně…

Domníváte se, že se nyní vztahy USA a Ruska mohou zlepšit? Lidé z Trumpovy administrativy, například Rex Tillerson, který by se měl stát americkým státním tajemníkem – ministrem zahraničí, byli více kritičtí k Rusku. Tillerson řekl, že anexe Krymu porušila mezinárodní právo… Nebo to považujete za součást taktiky v Senátu, kde jsou silní neokonzervativci?

Řadu věcí je těžké odpovědět jen několik dní potom, co se Trump stal prezidentem. Tillersonovo vystoupení před komisí senátorů mě velmi zklamalo. Byl na to slyšení vskutku špatně připraven. Ale možná mám velmi specifické pohledy na Rusko a Ukrajinu. Problém je, že i byznysmen jako Tillerson je obklopen poradci. Trump má mnoho nepřátel dokonce i uvnitř své strany. Trump jako ostatní američtí prezidenti bude hrát velkou úlohu v zahraniční politice a on opakovaně řekl, že chce mít dobré vztahy s Ruskem.

Jistě zde bude mnoho velmi mocných lidí, kteří ho budou chtít odradit od toho, aby měl dobré vztahy s Ruskem a tito lidé udělají vše, aby vytvoření dobrých vztahů s Ruskem bylo maximálně obtížné. Vidíme eskalaci na Ukrajině, což není překvapivé, protože Ukrajinci nechtějí být prodáni Rusům novou americkou administrativou. Myslím si tedy, že teprve uvidíme. Trump opakovně prohlašoval, že stojí o ruskou pomoc v boji proti terorismu a že chce mít dobré vztahy s Ruskem. Budeme si muset počkat a uvidíme, jak se mu to podaří implementovat.

Myslíte si, že by zde mohly být nějaké podobnosti mezi Trumpem a Putinem v tom smyslu, že když se Putin stal prezidentem, musel vycházet s Jelcinovými lidmi a Trump bude muset udělat některé ústupky neokonzervativcům do té doby, než konsoliduje a upevní svou moc?

Ano, udělal jste dobré přirovnání s Jelcinem a Putinem a Trumpem a neokonzervativci. Na druhé straně ale také existují velké rozdíly v této záležitosti, protože když se Putin stal prezidentem, byl kandidátem, který měl znamenat kontinuitu. Nestal se prezidentem jako nějaký revoluční kandidát, naopak byl podporován Jelcinem a jeho skupinou. V tomto je Trump kompletně opačný. Je v opozici proti svým předchůdcům za posledních dvacet či třicet let. Možná máte pravdu, že bude Trump chtít udělat nějaké ústupky neokonzervativcům, ale je těžké to říci. Nyní jde Trump spíše ve stopě konfrontace než ústupků. To ukazuje i to, že vyhodil zastupující ministryni spravedlnosti.

Český prezident Miloš Zeman byl prezidentem Trumpem pozván do Bílého domu. Myslíte si, že by Zeman mohl být určitým prostředníkem vztahů mezi USA a Ruskem? Protože Zeman je znám tím, že je proti sankcím proti Rusku a současně veřejně podpořil Trumpa na prezidenta USA… V těchto věcech má Zeman podobný pohled jako exprezident Václav Klaus a podporuje mírové vztahy a kooperaci mezi východem a západem…

To je zajímavá myšlenka. Když byl prezident Zeman pozván do Bílého domu, Češi by určitou roli sehrát mohli, to máte pravdu. Na druhé straně očekávám, že Trump bude chtít být tím, kdo se v této věci chopí hlavní úlohy a povede to a bude chtít mluvit s Putinem napřímo.

Jsme podle vás svědky jistého typu patriotické kontrarevoluce na Západě? Brexit, Trump, Orbán, Pis v Polsku, Hofer, Le Pen, Wilders, Beppe Grillo, Lega Nord...

Není pochyby o tom, že ty případy, které jste zmínil, indikují, že jde silný antiestablishmentový diskurs na obou stranách Atlantiku. A některé země střední Evropy jsou toho silným příkladem. Polsko se například zasvětilo Kristu Králi a Orbán se hlásí ke křesťanským kořenům Uherského království. Nicméně tato zmiňovaná hnutí jsou poměrně dost odlišná. Samozřejmě, že mají řadu věcí společných, ale pak je zde řada významných národních odlišností.

V jakém směru?

Brexit měl například své vlastní národní příčiny. Z Brexitu nebenefitovala žádná antiestablishmentová strana. UKIP nezískal moc a Nigel Farage se nestane premiérem. Naopak z něj profitovala Konzervativní strana, která vládne ve Velké Británii po staletí. Nelze říci, že Brexit byl kompletně antiestablishmentovou operací, naopak velká část britského establishmentu Brexit podporovala. A podobně Viktor Orbán je u moci již velmi dlouho, takže on není antiestablishmentovou postavou, spíše postavou kontrarevoluční.

Zmínil jste Norberta Hofera. Ale on v prezidentských volbách prohrál. A Marine Le Penová v prezidentských volbách pravděpodobně též prohraje. Takže zde jsou sice síly, které kráčí směrem, ve který doufáme, ale ty současně čelí velmi silnému odporu. Pokud jde o Donalda Trumpa, uvidíme, jak mnoho bude schopen uskutečnit, protože v Americe je systém brzd a rovnováh a proti němu existuje silná politická opozice. Ani neočekávám, že Geert Wilders bude schopen v Nizozemí zformovat vládu. Ani Liga severu nezvítězí v Itálii… Čili zde máme určitý trend, ale není to homogenní trend.

Proč se domníváte, že Marine Le Penová prohraje ve francouzských prezidentských volbách? Víme o aféře Francoise Fillona…

Jednoduše proto, že více lidí bude hlasovat proti ní než pro ni.

Nemyslíte si, že má Le Penová více šancí, protože je více sociální než Fillon? Fillon chválí odkaz Margaret Thatcherové…

Obávám se, že jméno „Le Pen“ je stále příliš rozdělující a většina francouzského elektorátu stále není připravena ji volit. Možná se mohu mýlit, ale každý průzkum veřejného mínění za poslední dva roky předpověděl, že Marine Le Penová zvítězí v prvním kole a prohraje v druhém kole. A myslím si, že to je pravděpodobné.

Co říkáte myšlence, že nyní politická scéna již není založena na dělení „levice versus pravice“ na ekonomických základech, ale rozdělení je nyní „patrioté a antiglobalisté versus globalisté a neomarxisté“? Protože nyní vidíme, že vlastenečtí pravicoví politici opouští koncept volného obchodu a podporují protekcionismus a ekonomický nacionalismus… Je to stará myšlenka Patricka J. Buchanana…

Silně nesouhlasím s tím, že koncept levice versus pravice již neplatí. Levici a pravici považuji za velmi důležité kategorie. Marine Le Pen říká, že levice a pravice již nemají žádný smysl, ale já s ní naprosto nesouhlasím.

Ale samozřejmě si nemyslím, že konzervativní politika zahrnuje volný obchod. Myslím si, že existuje mnoho zmatku o volném obchodu a o tom, co volný obchod znamená. Volný obchod implikuje nulová cla na dovoz a vývoz. Takováto ideologie je velmi blízká globalizaci. Je to protinárodní ideologie.

Myslím si, že pravicové strany, které podporují „volný obchod“, jako britští konzervativci, se mýlí. Protože to, na čem záleží, je podle mě snížení daní všeobecně, nejen snížení daní na dovoz. Myslím si, že je správnou myšlenkou mít nižší daně obecně – pokud jde o zdanění práce, zdanění spotřeby a ano – mít i nízkou daň na dovoz. Ale nevím, proč by daň na dovoz měla být nulová, zatímco zdanění práce by mělo být 30 procent či daň za spotřebu 20 procent. To mi nedává žádný smysl. Ale máte pravdu, že řada rádoby-pravicových politiků se identifikuje s volným obchodem. Ale to do jisté míry začíná být nyní opouštěno. Theresa May hovoří o tom, že vláda bude mít průmyslovou politiku, ale rovněž hovoří o volném obchodu, jako by volný obchod byl nějaký druh ideologie.

Ale naprosto nesouhlasím s Marine Le Penovou, že pravice a levice již nejsou relevantní kategorie. Naopak se domnívám, že levice kolonizovala mnoho formálně pravicových politiků a stran – například řečí o volném trhu a globalizaci a podobně. Ale globalizaci a volný obchod jsem nikdy nepovažoval za pravicové politiky.

Velmi důležité je, že Trump má nyní konfrontační postoj proti Číně a jejímu spojenci Íránu. Jaké dopady dokážete předvídat ve vztahu mezi Ruskem a USA a Ruskem a Čínou a Íránem?

Myslím si, že konfrontace s Čínou je velmi negativní součástí politik Donalda Trumpa. Rozumím tomu, proč je nepřátelský vůči Číně z ekonomického pohledu, protože Trump je ekonomickým protekcionistou. Amerika masivně dováží z Číny a má vůči Číně obrovský dluh, který je držen čínskými institucemi a nepochybně čínským státem. Čili dokáži pochopit, že se chová k Číně s jistou podezíravostí.

Na druhou stranu ale když budeme hovořit o oněch ostrovech v Jižním Pacifiku, o umělých ostrovech a podobně, tak postoj USA je absurdní. Čína je obrovská země, je to země s největším počtem obyvatel na světě. Je tedy nevyhnutelné, že bude usilovat o jistou geopolitickou expanzi ve svém regionu. Nechápu, proč by s tím měly mít Spojené státy problém. Měly by to monitorovat a být na pozoru, zda nevzniká nějaké nebezpečí, ale nevidím žádný možný důvod pro vyvolávání rozmíšek v této věci.

Pokud jde o Írán, tak si nejsem jist, jaká je Trumpova politika týkající se této země. Myslím si, že řekl, že Íránu daly USA příliš mnoho peněz za nic. Byl bych nerad, kdyby se porušila jaderná dohoda s Íránem. Mám podezření, že důvod pramení z Trumpovy blízkosti izraelské straně Likud. A jak víme, Benjamin Netanjahu je velmi nepřátelský k dohodě s Íránem. Pokud chce Trump dodržovat svou politiku America first (Amerika na prvním místě), neměl by bojovat cizí bitvy.

A jaký bude mít dopad případné sblížení Ruska a USA (s Trumpovým negativním postojem k Číně) na vztah Ruska a Číny? Možná Rusko bude postaveno do pozice, aby si vybralo mezi Trumpem, nebo Čínou…

Myslím si, že v této chvíli zacházíme příliš daleko. Nevíme, jak se bude vyvíjet vztah USA s Ruskem. Nevíme, jak to bude vypadat. Existuje určitě možnost, že vztah USA s Ruskem se nebude vyvíjet v dobrém směru. Obě země mají dlouhou historii konfrontace. A ani pod Trumpem není nemožné, že se historie promítne do současnosti a že pro něj bude obtížné nastavit dobré vztahy. Rusko se pokusí zlepšit vztahy s USA a Rusové budou určitě velmi šťastní, pokud ty vztahy budou korektní, ale stejně tak jsem si jistý, že budou velmi horlivě trvat na udržení svých dobrých vztahů s Čínou. Určitě můžou přijít situace, kdy tyto zájmy spolu mohou kolidovat, ale dělat takové spekulace je velmi obtížné v této rané fázi.