Co konkrétně vás vedlo k letošní kandidatuře na hejtmana? A čím si vás získala koalice Svobodných a Soukromníků?
Na úvod drobné vysvětlení souvislosti mezi mojí kandidaturou a koaličním uskupením pro krajské volby 2016. Jsem členem Svobodných od roku 2013 a z titulu tohoto členství mi připadá legitimní a normální ucházet se o politické funkce. Vstup ke Svobodným nebyl motivován zájmem o pasivní sledování života strany s pravidelným placením členského příspěvku, ale snahou podílet se na výměně současné české politické scény. Unifikovaný, stranický, sociálnědemokratický populismus všech parlamentních stran v minulých 26 letech, neexistence autentické pravice spolu s nástupem oligarchicko-podnikatelských politických projektů byly hlavní motivy ke vstupu do Strany svobodných občanů. Po vnitrostranických primárkách v listopadu 2015 jsem se stal lídrem kandidátky Svobodných pro krajské volby 2016. Teprve až o několik měsíců později byli Svobodní osloveni krajským vedením Soukromníků s nabídkou na vytvoření volební koalice. Politické programy Svobodných a Soukromníků mají mnoho společných témat, a proto je tato koalice naprosto logickým a silným svazkem pravicových stran v Moravskoslezském kraji.
Fotogalerie: - Kampaň Svobodných Soukromníků
Kandidujete v kraji, který momentálně řeší velmi složitou situaci. Co, případně kdo, podle vás způsobil pád OKD?
Neoplývám žádnou náklonností, ale ani záští k vlastníkům OKD. Pan Bakala nepochybně rezignoval na svoji podnikatelskou zodpovědnost a v případě bytů OKD nesplnil svůj slib odprodeje nájemníkům. Přesto není on jediným viníkem úpadku OKD. Tím jsou tři faktory, které se navzájem akcelerovaly. Prvním je privatizace sociálnědemokratickou vládou Stanislava Grosse, s ministrem financí Sobotkou, za nesmyslně nízkou cenu, druhým je chybný management a nevytváření dostatečných finančních rezerv v ziskových letech ze strany vlastníka, tedy NWR, a třetím je prudký pokles cen uhlí od roku 2009.
Máte strach z toho, že po uzavření dolů přijde o práci spoustu lidí, kteří si nové zaměstnání budou hledat velice těžce?
Na severní Moravě žiji 49 let a mým hlavním místem výkonu práce je Ostrava. Na rozdíl od některých, zpravidla pražských odborníků s osobní znalostí teritoria, s plnou vážností a pochopením pro mnohé lidsky složité životní situace tvrdím, že pád OKD nic zásadního v regionu nezpůsobí. Pokud si uvědomíme, že z cca 12 000 zaměstnanců je zhruba třetina z Polska, další významná část pracovníků odejde do plánovaného či předčasného důchodu, zredukuje se problém hromadného propouštění na sedm až osm tisíc lidí. Dvakrát v životě jsem zažil fárání na Dole Doubrava a Dole Darkov a mám nejen osobní nesdělitelnou zkušenost, ale hlavně obrovský respekt před těžkou prací havířů v hlubinném dole. Ostrava samotná se však za posledních 26 let výrazně proměnila a dříve naprosto dominantní těžký průmysl ustoupil strojírenským a zpracovatelským oborům, které se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. I při stále nadprůměrné nezaměstnanosti v MS kraji je již dnes velmi obtížné získávat nové pracovní síly v perspektivních odvětvích. To je i má osobní zkušenost manažera společnosti zaměstnávající v Ostravě 135 spolupracovníků.
Je podle vás správné, aby byl stát, případně kraj, jakýmsi rukojmím kvůli chybám vedení OKD? Jak byste situaci řešil vy konkrétně?
Stát ani kraj nesmí být rukojmími žádného soukromého subjektu. Tyto instituce nemají zasahovat a bránit podnikatelům a občanům v jejich životě a nemají tudíž bránit ani restrukturalizaci nebo likvidaci soukromé společnosti. Podtrhuji slovo soukromé. Jde přece o přirozený proces vzniku a zániku, ke kterému slouží platné legislativní nástroje – zákony a předpisy. Daňový poplatník, který vinou vlastních dluhů upadne do insolvence, taky nedostane od státu pomoc, dotaci nebo ochranu. Dostane exekutora. Pravicová politika, kterou se snaží Svobodní přesvědčovat voliče, nemůže podporovat utrácení daní v podobných případech jen proto, že se jedná o významný a velký podnik. Státní podpora v případě OKD je tedy čistý sociálnědemokratický populismus a obvyklé uplácení potenciálních voličů.
Fotogalerie: - Zeman a havíři
Pokud byste byl upřímný, jaké šance si dáváte? Kolik procent u voleb by pro vás bylo vítězstvím?
Šance koalice Svobodných a Soukromníků budou o to vyšší, oč více bývalých voličů TOP 09 a ODS nás uzná za skutečnou pravicovou politickou alternativu k těmto etablovaným, nicméně pravicovost pouze imitujícím stranám. Pokud budu konkrétní, za vítězství považuji 6% volební zisk a tři zástupce v krajském zastupitelstvu. Tento výsledek bych považoval za slibný začátek procesu, na jehož konci chceme slavit vítězství v krajských volbách 2020 a obsazení pozice hejtmana. Naším cílem nejsou teplá místa v zastupitelstvu nebo krajské radě, ale studené místo na špici pelotonu, kde sice vítr více fouká a déšť ošlehává tváře, ale kde se udává směr a rychlost. Kdo chce dosáhnout velkých výsledků, nemůže si dávat malé cíle.
Kvůli teroristickým útokům, jejichž cílem se stává Evropa stále častěji, se lidé začínají bát. Cítíte nějakou změnu i u vás v kraji?
Ne, necítím u lidí v našem kraji tyto obavy. Vnímám ale, že téma imigrace, islamizace Evropy nebo terorismu se staly součástí běžné mezilidské konverzace. Česká republika patří mezi šest nejbezpečnějších zemí na světě. Nejsou zde extrémní sociální rozdíly, jaké jsem viděl např. v Mexiku nebo Jižní Africe. Ani nemáme neintegrované skupiny přistěhovalců z muslimských zemí jako např. Francie nebo Belgie. Tato fakta platí v plné míře i pro MS kraj, kdy počet trestných činů v kraji poklesl v roce 2015 o 18 % oproti předešlému roku a kdy Policie ČR dojíždí k případům v průměru do pěti minut od ohlášení. Pokud si porovnáme pouhých 12 loňských vražd s 53 usmrcenými osobami při dopravních nehodách v kraji a pokud 75 % trestných činů páchají dle statistik recidivisté, dojdeme snadno k několika závěrům, jak zlepšit bezpečí občanů. V oblasti dopravy se musí věnovat více prostředků do bezpečnější infrastruktury. Tím není myšlen nákup dalších radarů pro měření rychlosti, ale budování kruhových křižovatek, obchvatů měst, osvětlení přechodů pro chodce, cyklostezek atd. Nejčastějším kriminálním činem, tvořícím přes 50 % všech případů, jsou však různé druhy krádeží, zpravidla páchaných narkomany či recidivisty. V případě recidivistů a drogově závislých je nutno rozšířit a zintenzivnit dohled nad problematickými lokalitami a zlepšit práci probační a mediační služby. Hlavně je však potřeba vychovávat občany k zodpovědnosti za bezpečnost svoji, svých blízkých a svého majetku. Od zabezpečení majetku kvalitními zámky, sjednání pojištění movitých i nemovitých věcí, všímavosti vůči okolí až po umožnění vlastnictví zbraně všem, kteří projeví zájem a samozřejmě splní všechny zákonné povinnosti.
V poslední době se stále častěji diskutuje snaha Evropské unie tzv. odzbrojovat občany. Je to podle vás krok správným směrem? Vy osobně máte zbrojní průkaz?
Snaha o odzbrojování občanů je přesně ten způsob zbavování svobody, kterým se chce Evropská komise dopracovat k unifikovanému, nesamostatnému a odevzdanému ovčanovi (občan s vlastnostmi ovce). Z mé odpovědi určitě cítíte tu velkou míru opovržení a odporu, který vůči tomuto „správnému“ směru EU chovám. Chtít omezovat vlastníky legálních zbraní, protože teroristé páchají zločiny nelegálními zbraněmi, je stejná absurdita jako zabavovat řidičské průkazy, protože někteří řidiči páchají přestupky, i když nejsou vlastníky řidičského oprávnění. Já osobně jsem vlastníkem zbrojního průkazu a považuji jeho vlastnictví za své zásadní právo. Česká legislativa je pro získávání a držení zbraní velmi dobře propracovaná a jsem velmi rád, že alespoň v tomto tématu je dosud jednotná a pevná i celá česká politická scéna.
Jaké jsou podle vás tři největší problémy Moravskoslezského kraje? A proč se podle vás neřeší, případně se řeší, ale nedostatečně?
Tři nejdůležitější oblasti k řešení vidím v nedostatečné dopravní infrastruktuře spolu s dotacemi na dopravní obslužnost kraje, dále školství a v neposlední řadě v zanedbaném životním prostředí. V rámci kraje existují velmi rozdílně rozvinuté regiony, např. Bruntálsko a Osoblažsko ve srovnání s Frýdeckomísteckem. Kvalitní dopravní spojení umožní využít tyto vzdálenější oblasti kraje k rozvoji turistického ruchu a investorům získání volných pracovních sil. Loňské dokončení výstavby nové silnice č. 11 Ostrava–Opava musí pokračovat směrem na západ výstavbou silnice č. 57 na Krnov a Osoblahu a dále propojením této komunikace s Rudnou ulicí v Ostravě a jejím pokračováním přes obchvat Třince až ke slovenské hranici na Jablunkovsku. Současný systém „nákupu“ dopravní obslužnosti – zajišťování hromadné dopravy – považuji za naprosto překonaný, a to nejen v MS kraji, ale v celé ČR. Kraje draze nakupují tuto málo využívanou službu pro venkovské oblasti, přičemž občané toto dobrodiní „sabotují“ a používají čím dál intenzivněji vlastní dopravní prostředky. Přepravním firmám se zajišťování dopravní obslužnosti naopak nevyplácí, řidiči jsou nuceni pracovat za nízké mzdy, což vede k jejich protestům. Perfektní příklad začarovaného kruhu. Řešení proto nespatřuji v nějaké kosmetické úpravě „soutěže o veřejnou dopravu“, ale např. ve spravedlivém, plošném rozdělení objemu dotací na dopravní obslužnost všem občanům kraje stejným příspěvkem. Obyvatelé velkých měst jako Ostrava, Frýdek-Místek, Opava apod. totiž z dotací na dopravní obslužnost nemají tak jako tak vůbec nic, protože do městských dopravních podniků žádné krajské dotace na dopravu neplynou. Pro představu, v letošním rozpočtu kraje se jedná o částku téměř 1,5 miliardy korun. Občané by si pak sami vybrali, zda získané finanční prostředky použijí pro cestování hromadnou dopravou za tržní ceny, na plně liberalizovaném trhu, nebo budou cestovat vlastním vozidlem. Kraje však musí v současnosti zajišťovat veřejnou dopravu ze zákona. Proto budeme nejprve iniciovat příslušné legislativní změny.
V oblasti školství vidím a znám z vlastní manažerské praxe jako zcela nedostatečné propojení škol s podnikatelskými subjekty. Školy nesmí zásobovat úřady práce klienty. Střední školství, které je v gesci Moravskoslezského kraje, musí při otevírání jednotlivých oborů reagovat svou nabídkou na potřeby firem a při výuce dbát na průběžnou praxi absolventů přímo u zaměstnavatelů. Nemám námitek proti otevírání jakýchkoliv nových škol, bude-li se jednat o soukromé vzdělávací zařízení, bez nároku na čerpání prostředků z veřejných rozpočtů a dotací. Pro MS kraj musí zůstat zásadní průmyslové, technické a informatické obory, které mají nejen tradici, ale zejména velkou budoucnost.
Domnívám se, že jedním z důvodů odlivu obyvatel z Moravskoslezského kraje je nedobrý stav životního prostředí, zejména ovzduší. To je ovšem problém překračující hranice kraje i státu. Jeho řešení nespočívá v nějakém rychlém, spásném řešení, ale v dlouhodobé spolupráci všech zainteresovaných stran podnikatelů, občanů, státních úřadů a české zahraniční diplomacie tak, aby došlo ke zlepšení kvality ovzduší, a přitom zůstala zachována konkurenceschopnost firem, zajišťujících zaměstnanost v MS kraji.
Strana svobodných občanů přišla s velkou kampaní na tzv. czexit. Co by se podle vás czexitem změnilo? Opravdu by na tom lidé v České republice byli lépe?
Začnu tím, co by se nezměnilo. Česká republika by se czexitem neodstěhovala na Mars ani by v okolních státech nezačali žít čechojedi (lidoužrouti s oblibou konzumující spoluobčany). Zůstali bychom samostatným státem v srdci Evropy, obklopeným Evropany. Vyjednali bychom nové smlouvy upravující naše vztahy s EU. Tři základní jsou bezvízový styk mezi ČR a státy EU, bezcelní pohyb zboží mezi ČR a EU a volný pohyb kapitálu. Je hloupost domnívat se, že např. Německo, jako země s nejvýznamnějšími zahraničními investory u nás, by mělo zájem uspořádání našich nových vztahů s EU jakkoli komplikovat a jednání torpédovat. Na druhou stranu by se změnilo mnoho věcí. Mohli bychom zrušit veškeré ROP (regionální operační programy) pro přerozdělování evropských dotací včetně ministerstva pro regionální rozvoj, nebyli bychom zataženi do diskuzí o přerozdělování uprchlíků, o které se slíbila postarat pí Merkelová, přestali bychom se zabývat evropskými požadavky na ekologický vliv staveb, např. dálnic (EIA), ale nastavili bychom si vlastní parametry. Bylo by na nás, jak pojmeme inkluzi ve školství nebo zákon o zbraních a střelivu. Taky bychom si mohli v obchodě koupit 100W žárovku, do vrtule zkroucený banán nebo pomazánkové máslo s rumovou příchutí. 21 českých europoslanců a jedna komisařka, včetně jejich asistentů, by se muselo začít živit jinak. Ale to jsou marginálie. Lépe by nám bylo proto, že bychom se mohli svobodně, samostatně rozhodovat a eurohujerští čeští politici by nás museli přestat ohlupovat frázemi o „požadavcích a nařízeních z Bruselu“. Nevzpomínám si na žádné, svobodu jednotlivce rozšiřující nařízení, které nám členství v EU přineslo.
Pokud byste se měl stát hejtmanem Moravskoslezského kraje, co byste řešil jako první a jak konkrétně?
Jako první bych se porozhlédl ve své domácí vinotéce po důstojné lahvi vína na přípitek. Ale nyní vážně. Nemám detailní znalost fungování takové instituce, jako je krajský úřad. Mám jen osobní, v 90 % případů negativní zkušenost s vyřizováním svých úředních agend na jakýchkoliv státních úřadech. Na krajském úřadu bych se proto chtěl nejprve seznámit s ředitelem krajského úřadu, se všemi vedoucími odborů a jejich spolupracovníky a s jejich operativními, krátkodobými a dlouhodobými úkoly. Samozřejmě by tomuto kroku předcházelo seznámení se s krajskými radními a náměstky, kteří jsou obrazem volebního výsledku. Teprve potom si mohu udělat představu o prioritách, možných způsobech jejich konkrétního řešení a využitelnosti manažerských postupů, které znám ze své předchozí praxe. Na rozdíl od jednoho významného podnikatele si však nemyslím, že úřad je možné řídit jako firmu. Jako absolutní imperativ spatřuji transparentnost, komunikaci a chápání funkce úřadu jako služby občanům a firmám. Toto mé přesvědčení musí sdílet i každý zaměstnanec krajského úřadu placený z našich daní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
