Poplatky ČT? Nejvyšší TV kontrolor vypustil nápad, který mnohé šokuje. A přidal: Za vysílání o Ukrajině jsem chtěl trestat

02.10.2019 4:44

ROZHOVOR Veřejnoprávní televize momentálně není nikterak existenčně ohrožena. Ohroženo je však její postavení jako vzoru pro ostatní česká média. Je o tom přesvědčen advokát a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Daniel Novák. Otevřeně říká, že by se určitě přikláněl ke zrušení povinné platby rozhlasových a televizních poplatků. Pokud by zůstaly zachovány, tak by se mu zamlouval někdejší návrh bývalého ředitele Novy Vladimíra Železného, aby občané mohli každý jednotlivě rozhodnout, kterému provozovateli coby nositeli veřejnoprávní služby by měly připadnout. Tento systém by byl jistě demokratický a ukázal by míru „veřejnoprávnosti“ médií na českém trhu.

Poplatky ČT? Nejvyšší TV kontrolor vypustil nápad, který mnohé šokuje. A přidal: Za vysílání o Ukrajině jsem chtěl trestat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Doc. JUDr. Ing. Daniel Novák,CSc., advokát a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
reklama

Kritika veřejnoprávních médií se z ojedinělé postupně přerůstá v běžnou a častou. Mají Česká televize a Český rozhlas za těchto okolností na mediální scéně své opodstatnění?

Anketa

Karel Gott zemřel. Měl by mít státní pohřeb v katedrále sv. Víta, jak navrhuje premiér Babiš?

88%
12%
hlasovalo: 33353 lidí

Především bych rád uvedl, že podle mého názoru mají obě veřejnoprávní média v našem mediálním prostoru své významné místo a úkoly specifikované zákony čís. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, a čís. 483/1991 Sb., o České televizi, takže – na rozdíl od jiných – se nedomnívám, že by měla zaniknout. Samozřejmě za předpokladu, že jejich činnost je v souladu s českým právním řádem, zejména pak zákonem čís. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů; tam se domnívám, že zejména v případě dodržování ustanovení § 31, tedy programové skladby, objektivity a vyváženosti jsou určitě ještě značné rezervy.

Fotogalerie: - Výročí protifašistické demonstrace

Osmdesátileté výročí velké protifašistické demonst...
Osmdesátileté výročí velké protifašistické demonst...
Osmdesátileté výročí velké protifašistické demonst...
Osmdesátileté výročí velké protifašistické demonst...
Osmdesátileté výročí velké protifašistické demonst...
Osmdesátileté výročí velké protifašistické demonst...

Anketa

Kdo je nejlepší moderátor?

hlasovalo: 14023 lidí

Co říkáte na nedávná vyjádření prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše pro ParlamentníListy.cz, kdy první jmenovaný prohlásil, že je namístě uvažovat o zrušení koncesionářských poplatků pro ČT, a předseda vlády krátce nato řekl, že by se nebránil zrušení televizních poplatků pro některé skupiny obyvatel?

Ke zrušení povinné platby rozhlasových a televizních poplatků, které jsou – v případě těch rozhlasových – historickým nástupcem původních koncesí, bych se určitě přikláněl. Pokud by zrušení poplatků objektivně ohrožovalo řádnou činnost obou českých veřejnoprávních médií, jistě by se prostředky na ně ve státním rozpočtu našly. Pokud by se kupříkladu naši občané mohli rozhodovat mezi tím, zda z prostředků státního rozpočtu budou hrazeny naše vojenské mise v zahraniči nebo v obdobné výši bezplatný příjem obou médií, nemám pochybnosti, jak by většinově rozhodli.


Docent Daniel Novák, advokát a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

To by přímo neplatil vůbec nikdo, nepřímo bychom se na produkci Kavčích hor skládali ze svých daní. Co si ale myslíte o názoru, že České televizi by poplatky měli platit ti, jejichž jednostrannou ideologii hlásá, který se v nejrůznějších diskusích a komentářích často objevuje?

K jednostrannosti České televize mám jeden historický exkurz. Před řadou let navrhoval tehdejší generální ředitel televize NOVA doktor Vladimír Železný, aby tyto poplatky zůstaly zachovány, ale občané mohli každý jednotlivě rozhodnout, kterému provozovateli coby nositeli veřejnoprávní služby by měly připadnout. Tento systém by byl jistě demokratický a ukázal by míru „veřejnoprávnosti“ médií na českém trhu; samozřejmě by to znamenalo větší zásah do zákona, včetně změny u regulace reklamy, která je u veřejnoprávních médií omezena.

Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme

Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...

Českou televizi by měla kontrolovat, spíš ji ale jen obhajuje, Rada ČT. Tu příští rok čeká velká obměna složení, protože třetině členů v březnu končí funkční období. Vzhledem k vašim zkušenostem z členství v RRTV, co si myslíte, kdo by měl v mediálních radách zasedat, aby plnily to, co od nich veřejnost očekává? Odborníci? Politici? Zástupci veřejnosti? Měly by na ně být kladeny nějaké odborné požadavky, nebo vysílání televize či rozhlasu „rozumí každý“?

Současný systém navrhování a následné volby členů těchto rad je paradoxní v tom, že je mohou navrhovat instituce, které pak za kandidáty, jsou-li zvoleni Poslaneckou sněmovnou, nenesou naprosto žádnou odpovědnost, ani jim tito kandidáti neskládají účty ze své činnosti. Myslím, že by měly návrhy přicházet přímo z jednotlivých poslaneckých klubů a volba by měla být obdobná jako v případě RRTV. Je pak na Sněmovně, aby složení odpovídalo nárokům na tyto rady kladené; určitě by tam měl mít vždy své místo člověk s mediálním vzděláním, technik, právník a ekonom; kromě nich pak samozřejmě i příslušníci dalších profesí, vždyť záběr činnosti těchto rad je mnohovrstevný.

Jsou dosavadní kompetence mediálních rad dostatečné, nebo by je bylo třeba v něčem rozšířit?

To je na hlubší rozbor a o novele zákona o vysílání ještě určitě bude dlouhá diskuse. Co se týká Rady ČRo a Rady ČT, určitě by prospělo věci, kdyby byly méně organizačně závislé na kontrolovaných médiích, neboli měly dostatek prostředků pro svoji nezávislou činnost.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Při červnovém schvalování ročního bonusu pro generálního ředitele Petra Dvořáka přišel radní Michael Hauser s návrhem, aby byl šéfovi ČT přiznán jen v poloviční výši. Nikdo se k němu ale nepřidal, ostatní přítomní hlasovali pro plnou částku ve výši 2,42 milionu korun. Považujete výtky radního Hausera ke stagnaci pořadů typu OVM, k jednostrannému výběru hostů, k tomu, že se nedostatečně skrývají politické preference většinových moderátorů a redaktorů ČT, nebo k tomu, že sledovanost zpráv v hlavním vysílacím čase je ve srovnání s Novou téměř poloviční, za opodstatněné?

U tohoto rozhodování jsem nebyl a tudíž nevím, co vedlo radní ke stanovení výše ročního bonusu pro generálního ředitele. Předpokládám, že Rada ČT má nějaká vlastní kritéria, z pohledu kritérií odvozovaných od činnosti RRTV mě napadá kupříkladu počet pravomocně uložených sankcí za neplnění povinností uložených podle zákona čís. 231/2001 Sb., ale těch kritérií je podstatně víc a sledovanost nebo apolitický přístup redaktorů a moderátorů mezi ně určitě patří. Jinak – každý vedoucí pracovník si rozmyslí, zda v příštím období opět ponese důsledky špatné práce svých podřízených anebo raději zjedná nápravu.

Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že ředitelé největších nemocnic v Česku si ročně přijdou na 1,5 až dva miliony korun, takže to je výrazně méně než kolik bere ředitel České televize. Je odůvodnitelné, aby šéf veřejnoprávní televize měl jen na odměnách – bez započtení základního platu – výrazně víc než ředitelé velkých nemocnic?

Již léta si myslím, že mzdovým stropem pracovníků ve státní sféře by měl být plat stanovený zákonem prezidentu republiky. Už slyším formalistické výtky, že „veřejnoprávní“ nerovná se „státní“, ale ono to nakonec z pohledu peněz vyjde na stejno. A je úplně jedno, zda jde o plat generálního ředitele televize, pošty či třeba drah. Samozřejmě – nadpráci či mimořádné výsledky instituce vedené takovým pracovníkem je možno ocenit navíc ve formě odměn. Ale jistě ne automaticky, vždy by to mělo být opřeno o konkrétní výsledky, stejně jako u každého jiného zaměstance v České republice.

Nevypadá to někdy tak, že si osazenstvo Kavčích hor královsky platíme za to, že nás přesvědčuje o svém vidění světa?

K tomu mám takovou poznámku. Sovětský disident Alexandr Solženicyn už před řadou let na adresu západních médií uvedl, že jsou silnější než legislativa, exekutiva i soudy. A hned také položil řečnickou otázku, kým byla zvolena a komu se zodpovídají. Jinými slovy, kdo tahá za nitky v pozadí a kdo platí. Já navážu, že osobně bych v souvislosti s tím uvítal, kdyby vedoucí pracovníci našich veřejnoprávních médií, tedy generální ředitelé, jejich podřízení do určitého stupně a zaměstnanci s příjmem nad určitou hranici – například milion korun za rok – každoročně podávali oznámení podle zákona čís. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, tedy o osobních zájmech, činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích. Je mi jako právníkovi samozřejmě jasné, že i tento zákon lze do určité míry obejít – svěřenské fondy jsou jen jednou z možností – ale postavení těchto funkcionářů by bylo přece jenom průzračnější. A v podstatě nevidím jediný důvod, proč by takové oznámení neměli podávat a proč by na to „veřejnost neměla být připravena“.

Tím jste připomněl kuriózní hlášku ředitele Petra Dvořáka, že veřejnost není připravena na to, aby znala platy moderátorů a redaktorů ČT. Já zase připomenu, že když se poprvé ucházel o funkci generálního ředitele, tak sliboval výrazné zvýšení sledovanosti hlavního zpravodajského pořadu. Na Události na ČT1 se ale dívá zhruba jen takový počet jako na souběžně vysílané Velké Zprávy na TV Prima, Televizní noviny na Nově si pak zapne dvojnásobný počet lidí než Události. Čím si vysvětlujete skutečnost, že ze zájemců o celodenní souhrn zpráv si jen každý čtvrtý zvolí veřejnoprávní televizi?

Na první pohled by se to dalo zdůvodnit úvahou, že Události na ČT1 jsou méně „bulvární“, takže méně lákavé. To jistě, ale podle mého soudu nejde zdaleka o důvod jediný. Zprávy by měly být objektivní, padni komu padni. Zpravodajství České televize by mělo divákům umožnit srovnat argumentaci ze všech stran, aby si mohli vytvořit vlastní názor; rovněž filtrování informací a propuštění jen některých je nehorázné. Není v pořádku, pokud televize směšuje ve zpravodajství informování s hodnocením, nálepkuje politiky, o kterých mluví, označuje je nikoliv zákonnými funkcemi, namísto prezident třeba vůdce, hodnotí populismus té které strany a podobně. Vzpomínám si v této souvislosti kupříkladu na zpravodajství České televize o situaci na Ukrajině, kde jsem navrhoval zahájení správního řízení, a protože můj návrh nezískal většinovou podporu kolegů v Radě, využil jsem svého práva uplatnit rozdílné stanovisko.

Ten, kdo hlavní zprávy na ČT sleduje, musel být v pondělí 2. září zaskočen tím, že se v hlavním zpravodajském pořadu České televize Události opakovaně mluvilo o Andreji Babišovi jako o bývalém premiérovi? Lze to pochopit jinak, než že osazenstvo Kavčích hor bylo natěšeno, že státní zástupce Jaroslav Šaroch pošle kauzu Čapí hnízdo k soudu a předseda vlády pod tlakem na svůj post rezignuje, tak reportáž předtočilo, i když ji označilo za živý vstup? Neříká si tato blamáž o vyvození nějaké odpovědnosti?

Tak s ohledem na to, že jsem byl delší čas mimo republiku, jsem tuto informaci nezachytil. Bylo-li tomu tak, určitě se tím bude RRTV zabývat a já budu navrhovat, aby Česká televize podala příslušné vysvětlení, popřípadě s ní bylo zahájeno správní řízení.

Hnutí Idealisté, jakási juniorka sociální demokracie, kterou vede asistent poslance Romana Sklenáka, přišlo s iniciativou „Stojím za ČT“ a s peticí za schválení výročních zpráv a posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Do této aktivity zapadá i skutečnost, že ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD označil za naprosto skandální, že ve Sněmovně zůstává neprojednáno šest výročních zpráv České televize. Je veřejnoprávní televize podle vás v nějakém ohrožení, ať už v jakémkoli směru?

Veřejnoprávní televize momentálně podle mého názoru nikterak existenčně ohrožena není. Ohroženo je však její postavení jako jakéhosi etalonu, tedy vzoru pro ostatní česká média. Velmi bych si přál, aby takovým vzorem byla.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Cílek: Flegr, toho znám. A pravda je taková. Deprese z covidu? Našel jsem informace

10:25 Cílek: Flegr, toho znám. A pravda je taková. Deprese z covidu? Našel jsem informace

Vědec a popularizátor vědy Václav Cílek komentuje pro ParlamentníListy.cz chystaná rozvolňování bezp…