Posametový bordel v rozvědce. To se děly věci! Disidenti tam šli přímo, vzpomíná zpravodajec na neuvěřitelné příběhy

29.01.2020 20:55 | Zprávy

autor: Jonáš Kříž

ROZHOVOR Ladislav Kubizňák pracoval jako československý rozvědčík ve Spojených státech v posledních letech předcházejících rozpadu východního bloku. Ve druhém ze série rozhovorů s ParlamentnímiListy.cz Kubizňák komentuje, co se po sametové revoluci dělo s československým zpravodajským aparátem, a odkrývá i osobní rovinu.

Posametový bordel v rozvědce. To se děly věci! Disidenti tam šli přímo, vzpomíná zpravodajec na neuvěřitelné příběhy

Foto: Archív Ladislava Kubizňáka
Popisek: Dobová fotografie z New Yorku roku 1988. V průčelí hotelu The Plaza vždy visela díky Ivaně Trumpové československá vlajka, říká Ladislav Kubizňák

V minulém díle našich rozhovorů jste mluvil o tom, jaké to bylo být nasazen jako československý zpravodajec v USA v měsících předcházejících pádu východního bloku. Podívejme se nyní na to, co se po revoluci a v raných 90. letech minulého století dělo v tuzemské zpravodajské komunitě. Předpokládám, že změny byly turbulentní...

Celý předlistopadový bezpečnostní aparát byl hozen počátkem 90. let veřejnosti jako kost psovi.

Jak to myslíte?

Důvodů bylo několik. Připravovala se velká majetková změna a organizátoři nepotřebovali zaběhnutý bezpečnostní aparát s agenturní sítí, který by to ohlídal. KSČ se svojí vedoucí předlistopadovou úlohou ve státě se brilantním způsobem schovala za bezpečnostní složky. Ty byly v novém systému najednou na vině téměř za vše, co se dělo v dobách předchozích. Archiv rozvědky byl doširoka otevřen západním „spřáteleným“ službám, a to včetně živých svazků. V podstatě se podařilo zcela zlikvidovat naši po léta vytvářenou zpravodajskou službu. A neslo to s sebou vážné důsledky. Nikdo totiž nebude s důvěrou spolupracovat s organizací, která předává živé agenturní svazky komukoliv na světě. Došlo i k tomu, že byli horlivě a diletantsky předáváni i západní příznivci polistopadových změn, kteří byli ve styku s důstojníky předlistopadové rozvědky. Jejich pověst byla poškozena.

Otvíraly se archivy, odtajňovalo se. To se asi dalo čekat. Na co si ještě vzpomínáte?

Ano, archivy se otvíraly, a nejen to. Zmíním pár zajímavostí. Z doslechu vím například o tom, že speciální agentky americké FBI, vládnoucí češtinou, si v Praze zvaly prostřednictvím Federálního ministerstva vnitra Československa na snídani do hotelu Paříž důstojníky rozvědky, kteří před listopadem 1989 působili i mimo oblast Spojených států amerických. A ty byly mnohdy překvapeny, kam až jsme se zpravodajskou činností dostali. Vzpomínám si, že jsem slyšel (kluci ze služby si ho v Berlíně odsledovali), že bývalý šéf služby, generál, byl vytěžován Američany v jedné berlínské vile. Byl tam tehdy na misi. Odešel z mise, za rohem čekalo auto a odvezlo jej do vily, kde byl celý den. To se opakovalo po dobu několika dní.

Obecně lze říci, že se začínala formovat nová polistopadová služba. V té bylo, s trochou nadsázky, pro vstup jedinou kvalifikací, zda byl dotyčný aktivním disidentem, nebo zda byl prokazatelně pronásledovaný ze strany StB. Nikdo se nezajímal o to, jaké mají uchazeči vzdělání – to se případně řešilo dodatečným studiem. Vznikla tedy situace, kdy aktivní disidenti nastoupili a ihned zamířili do řídících funkcí.

Ladislav Kubizňák v mládí jako zpravodajec (Foto: z archivu Ladislava Kubizňáka)

Dobře, ale přece jenom se „lámal“ režim. Takže je to asi pochopitelné, že ti, kteří do jeho složek dříve nemohli, dostali příležitost. Nebo naznačujete, že to mělo být jinak?

Je zřejmé, že služby měly být podřízeny jinému způsobu kontroly. Myslím tím, že měl být spíše kladen důraz na odbornost uchazečů a pracovníků. Služby byly nepřiměřeně utajovány, což napomohlo jedině bujení marasmu. Četní diletanti z předlistopadového disentu si v přítmí utajenosti vybrali k sobě za podřízené ještě větší diletanty, než byli sami. Na ostatní profesionální pracovníky a spolupracovníky bezpečnostního aparátu byl uvalen lustrační zákon přijatý na začátku 90. let. Ten stanovil podmínky, které musí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě nebo tajných službách. Zastavily kariéru řadě lidí, a ač měly platit omezenou dobu, jsou účinné do současnosti. V souvislosti se službami to znamenalo, že byly zveřejněny seznamy jejich předlistopadových pracovníků, pracovní zařazení, funkce i místa, kde působili.