Které organizace jsou v Česku nejprospěšnější?Anketa
Stále žijete v domě na Loretánském náměstí v Praze, kam chce miliardář Zdeněk Bakala přesunout Knihovnu Václava Havla. Dokonce jste vyhrál u pražského městského soudu. Tím to ale neskončilo. Jak jste připraven na další soudní jednání?
Pan Zdeněk Bakala podal proti rozhodnutí Městského správního soudu takzvanou kasační stížnost, jež může rozsudek o zrušení územního rozhodnutí ke Knihovně Václava Havla zamítnout. Vzhledem k situaci v české justici, kde je výklad zákonů některými soudci zcela v rozporu s takzvanou spravedlností a kde má vše svou cenu, jsem značně skeptický. Další vývoj očekávám s obavami. Potvrzují to nejen mé osobní zkušenosti v jiných případech, ale pohybuji se mezi obyčejnými lidmi a znám jejich příběhy. Vezměte si třeba případ mladíka, jenž byl před zhruba třinácti lety odsouzen za údajné přepadávání poštovních doručovatelek. Odseděl si trest a pak se náhodně přiznal skutečný pachatel. Mladík bezvýsledně požadoval po všech soudech obnovu procesu až nakonec musel v jeho prospěch tvrdě zakročit Ústavní soud. Kdo ale tomuto nevinnému člověku nahradí zničený život? Policie s justicí se mu ani neobtěžovaly omluvit.
Soudil jste se i s bývalým ředitelem Sazky Alešem Hušákem. Jak vnímáte – zatím to zkusil přes Senát – jeho snahy o vstup do politiky?
Panu Hušákovi se podařil husarský kousek. Zcela jedinečný v dějinách loterijního průmyslu, jenž profituje na lidské blbosti. Přivedl jako generální ředitel ke krachu českou monopolní loterijní společnost, která vlastně snášela zlatá vejce k zajišťování samofinancování českého sportu. Sazka totiž byla akciovkou, kde zkrachovalými akcionáři byly tělovýchovné organizace, například Český svaz tělesné výchovy, Automotoklub a tak dále, které nyní žádají o financování český stát. Chtějí zhruba deset miliard ročně. Nicméně předtím zcela uvěřili panu generálnímu všechny jeho sliby. Odpovědní bafuňáři za to měli milionové platy, pracovní porady v Karibiku, zlaté karty a podobně. Takže odpovědností zcela oslepli, aby prostým členům jejich tělovýchovných organizací zbyly jen oči pro pláč. Cena za stavbu Sazka arény měla být zhruba dvě miliardy korun a následně to vyšlo až na deset miliard, takže každý si může představit efektivitu této stavby, včetně provizí zúčastněným. Stát odmítl za stavbu strčit hlavu do smyčky státní garance, jak to po něm bylo drze požadováno. Za předraženou stavbu ale nikdo potrestán nebyl. Nicméně děti či venkovští fotbalisté se už žádné podpory nedočkají. A pan generální si svou mnohahektarovou vilu na středozemní Menorce bude v klidu užívat i nadále.
Přesto styky a případná senátorská imunita nejsou k zahození. Na sliby pana generálního, o podpoře mladých rodin a přidělování samopalů mezi občany, skočilo v senátních volbách dokonce asi tři sta jednoduchých občanů Prahy 6. S panem generálním jsem se kdysi potkal i osobně. Ostatně i s jeho jeho bodyguardy, načež jsem strávil deset dnů v místní nemocnici. Jejich obhájcem byl děkan trestního práva Policejní akademie, jenž současně vyučoval vyšetřovatele trestného činu vůči mé osobě. To vyšetřování mého zranění trvalo rok. Do prezidentské amnestie Václava Havla v roce 1998, abych pak byl nucen jít do občanského sporu, kde už ale důkazní povinnost byla jen na mé straně. Soud proběhl v Praze 6 a jeden starý advokát mi tehdy řekl, abych se modlil o nepřidělení věci konkrétnímu soudci, neboť ten prý „bere“.
Debata v Knihovně Václava Havla o Miloši Zemanovi
Bohužel, právě ten to následně dostal. Jako svědek byla povolena pouze má bývalá manželka, neboť děti byly nezletilé. Tehdy ale také viděly, jak dva karatisté s výcvikem od StB vlečou jejich otce za nohy po kamenných schodech o patro níže, než byl jejich byt. Všichni ostatní svědci byli zainteresovaní protistranou, takže z manželky – středoškolské profesorky – udělal soudce nesvéprávnou osobu. Já pak musel zaplatit zhruba dvě stě tisíc korun právních nákladů násilníkům, kteří mě trvale zmrzačili.
S poškozenou krční páteří se nemůžu otáčet za krásnými českými ženami, ale to už mi věkem přestává vadit. Zkušenost s českou justicí a policií je ale k nezaplacení. Nevím, jestli stále platí televizní vyjádření jednoho tělovýchovného funkcionáře z roku 1997, že pracovní metoda pana generálního je vyhrožování nebo korupce. Nebyl dotyčným zažalován, takže se nechám překvapit.
Knihovna Václava Havla:
Nemyslíte si, že z české politiky zmizela slušnost?
Z české politiky zmizela slušnost již dávno a debaty mezi politiky spíše připomínají přetlačování hluchých zápasníků sumo, kde je účelem nikoliv argumentovat, ale zadupat soupeře do země. Trochu přeháním, neboť jsem poznal i několik slušných poslanců. Například lidovce Ludvíka Hovorku. Ale to je pouze pověstná kapička v moři. Občas se chodím podívat do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a musím říci, že tamní poslanci jsou oškliví nejen zvenku, ale čiší to z nich i zevnitř. Asi to z nich dělá ten „skleník“ či „akvárium“, ve kterém se ve svém čtyřletém volebním období bezpečně pohybují zcela odtrženi od potřeb české veřejnosti. Huby mají sice plné odpovědnosti k lidem, ale hlavně potřebují rychle finančně zabezpečit sebe a své rodiny.
Mohla by ve světě zavládnout anarchie?
Myslím si, že něco opravdu přijde, protože naše zeměkoule nemůže uživit tolik lidí. Ve starém Egyptě měli kdysi v sýpkách zásoby na sedm hubených let – a současné celosvětové zásoby potravin jsou asi na tři týdny. Za nedávných válek v Jugoslávii se tam lidé vraždili pro jednu masovou konzervu. A protože jsem si kdysi jako opoziční zastupitel Prahy 1 zkusil zhruba třítýdenní hladovku – na protest proti rozkrádání obecního majetku – vím o čem mluvím. Z ragby mám zlomený nos a asi padesátiprocentní čich, ale už po týdnu hladovky jsem na vzdálenost padesáti metrů poznal, co vaří v místní hospodě. Bohužel, z případného chaosu a neexistence zákonů mám asi větší strach než ti, co u nás řídí věci veřejné. Mezi lidmi je tolik nespravedlnosti a zloby, že první by asi na kandelábrech viseli exekutoři, pak soudci a prokurátoři, následně někteří advokáti, poslanci a zastupitelé všech úrovní. Končilo by to nejspíš mou osobou, neb už i tímto rozhovorem jsem musel naštvat dost grázlů, aby na mě ten nemyslící dav účelově poslali.
To budoucnost v moc růžových barvách nevidíte...
Žádnou růžovou barvu nevidím, neboť nám už Česko nepatří. Jsme zde jen nádeníci, kteří budou pouze splácet státní dluh, který vytvořila takzvaná elita, jež nám zatím vládne. V USA je už jejich dluh prakticky nesplatitelný, takže se snad také dočkáme jejich řešení, pokud se tak dá říkat krachu. S panem Trumpem, jehož vítězství jsem dříve veřejně prognózoval stejně jako brexit, očekávám značné trampoty. Chápejte to jako lingvistickou hříčku. Bohužel či bohudík většina naštvaná na své elity existuje nejen v Česku, USA, Velké Británii, Itálii a výhledově ve Francii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
