V Brně se má konat sjezd sudetoněmeckého landsmannschaftu. Co to podle vás znamená? Chcete, aby vypukla stávka v ČT?
Konání sudetoněmeckého sjezdu v naší zemi je doslova vlastizrádnou akcí a útokem na samotné základy naší státnosti, které nemá v našich moderních dějinách po roce 1945 obdoby. Zároveň jde o dosud nejtěžší poválečnou urážku všech obětí okupace českých zemí Německem a všech bojovníků proti ní, včetně pozůstalých po nich. Těm všem květnovým sjezdem v Brně plivou jeho organizátoři – sudeťáci a politici a političtí aktivisté sdružení okolo vlivového spolku Meeting Brno – do tváří a na hroby.
Sudetoněmecký landsmannschaft je přímým politickým pokračovatelem Sudetoněmecké strany i stranické župy NSDAP Sudety a strážcem jejich zločinného odkazu. To, že bude své ideje a požadavky demonstrovat na svém sjezdu konaném přímo na území České republiky, navíc v prostorách vlastněných městem Brno a za peníze českých daňových poplatníků, je selháním celé české politické a státní reprezentace. Bez ohledu na to, že proti tomu jednotliví politici anebo některé politické strany a hnutí v čele s SPD opakovaně protestují.
Plánujete nějaké politické kroky?
S kolegou poslancem Jindrou Rajchlem navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna přijala usnesení, které bude konání sjezdu sudeťáků v Brně jasně odsuzovat. Text usnesení je hotov a bude ještě předmětem jednání uvnitř vládní koalice. Brzy tedy uvidíme, jak se k němu jednotlivé poslanecké kluby a poslanci postaví. Bude to až historicky důležitá zkouška. A občané budou jejími svědky.
Jestliže v naší zemi sjezd landsmannschaftu proběhne hladce, bez jakékoli adekvátní negativní reakce státu, vlády a parlamentní většiny, dáme tím následovníkům Henleina, Franka a nacistů po 81 letech jasný „fialovský“ signál – že jsme s tím v podstatě smíření a že jsou tady vítaní. Jejich odpověď pak bude taky očekávatelná a jejich politický apetit se bude dále stupňovat. Bude znít asi takto: „Jsme zpátky a musíte s námi počítat. A budeme chtít víc.“
Co je podle vás účelem sjezdu?
Anketa
V případě odsunu Němců někteří lidé hovoří o kolektivní vině.
Němci žijící na území Československa v drtivé většině zradili náš národ a stát. Německá menšina v Československu byla ve své drtivé většině nejpozději od nástupu Hitlera a NSDAP k moci v tzv. Třetí německé říši (1933) aktivním nástrojem nacistické expanzivní a agresivní zahraniční politiky s cílem rozbít, rozdělit a zničit Československo. Naprostá většina českých a moravských Němců podporovala německý nacistický režim a Hitlera a jeho expanzivní agresivní válečné a genocidní plány od samého počátku až do hořkých konců.
V posledních československých předválečných parlamentních volbách v roce 1935 volili čeští a moravští Němci z více než 70 procent pronacistickou a velkoněmeckou Henleinovu Sudetoněmeckou stranu. A v posledních svobodných československých předválečných volbách vůbec, kterými byly obecní volby v květnu roku 1938, tuto stranu volilo už dokonce 90 procent sudetských Němců.
Zatímco v lednu roku 1938 měla nacistická Sudetoněmecká strana 542 000 členů, tak do března vystoupal jejich počet až na 759 289. V dubnu roku 1938 stoupl počet členů strany na 770 101. V květnu již činila členská základna strany 1 320 193 osob. Více než třetinu Němců žijících v českých zemích.
Poslední sjezd strany se uskutečnil 16. října 1938 v Ústí nad Labem. Dne 30. října 1938 Hitler nařídil zřídit novou stranickou župu NSDAP Sudety se sídlem v Liberci. Stranickým vůdcem této župy byl ustanoven Konrád Henlein. Díky vstupu bývalých členů Sudetoněmecké strany do NSDAP tak říšská župa Sudety zaujímala v počtu členů NSDAP vzhledem k počtu obyvatel první místo mezi všemi říšskými župami v celé Třetí říši. I to dokresluje stupeň nacizace „sudetských“ Němců, včetně jasné demonstrace afinity drtivé většiny z nich k nacismu a jeho zrůdné ideologii a praxi.
Takže odsun byl podle vás v pořádku?
Ano, odsun Němců z Československa byl naprosto v pořádku. A to jak z tehdejšího, tak i z dnešního pohledu. Byl nejen spravedlivou odplatou za jejich klíčový podíl na rozbití Československa a na následné okupaci českých zemí se všemi jejími zločiny, terorem a masovým vražděním Čechů, ale hlavně byl politicky a strategicky jediným rozumným řešením poválečné situace v obnoveném Československu.
Řešením, které umožnilo Československu a oběma jeho následnickým státům přežít v samostatné podobě a ve stávajících hranicích až do dnešních dnů. A řešením, které vycházelo z absolutního konsensu všech tehdejších relevantních československých politických a společenských sil i z absolutního konsensu vůdčích států vítězné protiněmecké koalice.
Odsun navíc vysídleným Němcům nesporně pomohl. Pokud by neproběhl, desítky tisíc z nich by se nejspíše staly oběťmi živelné odplaty. A mnoho z nich by po zásluze skončilo na popravišti za vlastizradu, teror, vraždy a další zločiny proti Československé republice.
Není pravdou ani to, že odsun byl projevem uplatnění kolektivní viny. Nikoli, zůstat v Československu smělo na čtvrt milionu českých Němců (tedy bezmála 10 procent jejich celkového počtu), kteří se nepodíleli na zločinech, popř. se aktivně podíleli
na protiněmeckém odboji. Těm patří naše úcta a respekt.
A co můžete říci k samotnému Sudetoněmeckému landsmannschaftu?
Je to uskupení, které má jednoznačně nacistické kořeny. Sudetoněmecký landsmannschaft vznikl na půdorysu a na personálním základě původní Henleinovy a Frankovy Sudetoněmecké strany, která se po roce 1938 stala integrální součástí NSDAP. Jde tedy o následnickou organizaci samotné nacistické německé státostrany. Ve vedení landsmannschaftu byli od samého počátku jeho existence až v podstatě do konce 90. let 20. století (dokud nezemřeli) i mnozí představitelé české, moravské a později sudetské odnože NSDAP.
U zrodu landsmannschaftu stáli kovaní nacisté. A je zde i přímá ideologická a politická návaznost. Hlavně v tom smyslu, že v žádném ohledu neuznává poválečné uspořádání, zpochybňuje jej a usiluje o jeho revizi vůči České republice. Landsmannschaft byl založen v roce 1950 a jeho cílem bylo hájit zájmy Němců odsunutých z Československa a jejich potomků včetně prosazení právního nároku na „ztracenou domovinu“ a náhradu zkonfiskovaného majetku.
V roce 1961 schválil landsmannschaft dvacet bodů svých požadavků. Mj. odsuzují odsun jako důsledek „sovětského imperialismu a (sic!) expanzivního českého nacionalismu“, obsahují nejen právo na návrat, ale také právo na sebeurčení, de facto tedy i právo
na případné opětovné odtržení od Československa (České republiky).
Můžete zmínit nějaké prominentní členy landsmannschaftu?
Například Siegfried Zoglmann působil ve vedení mezi lety 1945 až 1990. Byl to český Němec narozený ve Všerubech u Kdyně. Byl vysokým důstojníkem SS a v Protektorátu působil jako vedoucí mládeže NSDAP při úřadu říšského protektora (i Heydricha) v Čechách a na Moravě, kde pracoval na germanizaci české mládeže. Poté působil jako hlavní šéf Hitlerjugend na všech evropských územích okupovaných Německem.
Po válce se stal v „západním Německu“ šéfredaktorem týdeníků Die Deutsche Zukunft a Der Fortschritt a zapojil se do politiky, a to konkrétně v „liberální“ Svobodné německé straně (FDP). V roce 1957 byl dokonce zvolen do německého Spolkového sněmu. Od roku 1950 působil ve vedení Sudetoněmeckého landsmannschaftu v tzv. Sudetoněmecké radě. Více než deset let byl zemským vedoucím landsmannschaftu v Bavorsku. Za své „zásluhy“ od „demokratického“ západního Německa obdržel vysoké státní vyznamenání, Velký spolkový záslužný kříž. Zemřel v klidu a v pohodě, nepotrestán za své zločiny, 20. října roku 2007 v Bonnu. Československý stát několikrát žádal Německou spolkovou republiku o vydání tohoto válečného zločince, aby mohl být po zásluze postaven před soud, bohužel vždy neúspěšně.
Ve vedení landsmannschaftu působili dlouhá desetiletí i další nacističtí zločinci:
Walter Brand, šéfredaktor propagandistických novin Sudetoněmecké strany (SdP) Die Zeit, vedoucí úřadu Konrada Henleina, Hauptsturmführer SA. Dále Frank Seiboth, tajemník Sudetoněmecké strany v Jablonci, vedoucí výcvikového tábora SS, Hauptsturmführer SS. Heinz Lange, příslušník divize SS Das Reich. Walter Stain, člen Sudetendeutsches Freikorps, velitel oblastní organizace Hitlerjugend. Ernst Anrich, člen NSDAP, člen SS, historik a děkan nacistické Říšské univerzity ve Štrasburku, která budovala např. sbírku židovských koster. Franz Karmasin, zakladatel Karpatoněmecké strany na Slovensku, důstojník Waffen-SS, odsouzen v Bratislavě k trestu smrti, jemuž unikl a západními Němci nebyl do Československa vydán. Karl Kraus, hlava gestapa a SS-Obersturmbannführer v Bělehradě.
Čeští a moravští Němci – ruku v ruce s okupační správou a s říšskými Němci a jejich vedením usilovali o konečné zničení a vyhlazení českého národa. Ostatně Konrád Henlein to v roce 1941 řekl jednoznačně a jasně:
„Právě zde, v dunajské kotlině a v Sudetech povstali první hlasatelé Velkého Německa, právě zde zapustila kořeny idea pangermanismu. Abychom se zpočátku vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu. Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně, že bylo zralé na likvidaci.“
Za to byli po válce po právu z Československa odsunuti. Od té doby usilují o revanš a o revizi poválečného uspořádání, včetně požadavků na majetkové restituce a na zneplatnění tzv. Benešových dekretů, což jsou správným označením Ústavní a zákonné dekrety prezidenta republiky schválené poválečným československým Parlamentem (Národním shromážděním) a jako takové jsou i základním stavebním kamenem a pevnou a trvalou součástí českého právního řádu.
Když po roce 1989 a známé Havlově omluvě za odsun premiér Marián Čalfa navrhl udělat „tlustou čáru“ za minulostí, tehdejší mluvčí landsmannschaftu Franz Neubauer trval na starých požadavcích a opakoval, že sudetští Němci byli v roce 1918 proti své vůli včleněni do nově utvořeného Československa. Požadoval také, aby se Němcům vracely majetky zabavené před rokem 1948 na základě Dekretů prezidenta republiky. Čalfa s ním proto odmítl jednat.
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 9 čtenářů)
Měl by stát zasáhnout proti sjezdu sudetoněmeckého landsmannschaftu?
