Poslanec Fiedler: Dnes už se přiznává, že mezi uprchlíky jsou „spící vlci“. A vítači nás přesvědčují, že pachatelé atentátů jsou pouze narušení jedinci!

16.04.2017 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Události posledních dnů v Sýrii provází řada nelogických nejasností, kterým dominuje častá změna postoje Spojených států vůči Bašáru Asadovi a rychlost reakcí na jednotlivé události, jako by už některé čekaly připravené v šuplíku,“ říká nezařazený poslanec Karel Fiedler. V půlnočním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také upozornil, že mocné zbrojařské lobby potřebují války, nikoliv stabilitu a klid zbraní, a současná situace, již označil za nebezpečnou hru mocných, jim vyhovuje.

Poslanec Fiedler: Dnes už se přiznává, že mezi uprchlíky jsou „spící vlci“. A vítači nás přesvědčují, že pachatelé atentátů jsou pouze narušení jedinci!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Fiedler v půlnočním rozhovoru

Co obvykle děláte o sobotní půlnoci?

I přesto, že sobotní půlnoc je víkendová, v drtivé většině případů už spím, ostatně jako každý den. Typově jsem skřivan, ranní ptáče, takže to u mě ani moc nepřekvapuje. K práci si raději přivstanu, než abych pracoval po nocích, večer mi už hlava moc nefunguje. Většinou jediné, co mě občas dokáže přimět zůstat bdělý i přes sobotní půlnoc, jsou, nebo spíše dříve byly, záznamy a sestřihy rallyových automobilových soutěží. I když i ty se z televizních programů už spíše také vytrácejí. Motorsport a hlavně rally je totiž jediná droga, kterou si dopřávám.   

Jak vnímáte aktuální dění v Sýrii? Experti si lámou hlavu nad tím, co útok v Sýrii a odvetný americký úder znamenají, protože americká odveta následovala jen krátce poté, co Washington oznámil, že už netrvá na pádu Asada, a dnes se tentýž Washington vrací ke slovům o tom, že Asad musí skončit…

Nejsem žádný odborník na zahraniční politiku a na zahraniční dění. Pokud si s tím lámou hlavu experti, já budu při mých možnostech asi těžko ten, který věc zcela správně analyzuje. Nějaký svůj názor ale samozřejmě mám. Události posledních dnů v Sýrii provází řada nelogických nejasností, kterým dominuje častá změna postoje Spojených států vůči Bašáru Asadovi a rychlost reakcí na jednotlivé události, jako by už některé čekaly připravené v šuplíku. Určitě neudělám žádnou názorovou chybu, když zopakuji to, co už jsem prezentoval několikrát – Spojené státy napáchaly po světě mnoho škod a utrpení a obtížně se hledá případ a příklad, kdy tomu bylo jinak. Člověku, používajícímu takzvaný selský rozum, nezbývá nic jiného, než si myslet, že cíle Spojených států jsou jiné, než přispět k vyřešení věcí a stabilizovat situaci v Sýrii. Můžeme se jen domnívat, že pravděpodobně dochází k názorovým střetům mezi novým prezidentem Trumpem a americkou administrativou a kdo má v danou chvíli navrch, se často mění. V každém případě to nevěstí nic dobrého. K zásadnějšímu hodnocení se ale opravdu necítím kompetentní. 

Nebyl vyloučen další americký úder, naopak Rusko a Írán pohrozily reakcí silou, pokud opět Amerika překročí „červenou linii“. Co bude dál? Jaký je váš předpoklad?

Amerikou jsou jistě myšleny Spojené státy. Na základě jakého mandátu tam Spojené státy vlastně působí? A samozřejmě nejen v Sýrii? Pokud to má být v rámci Aliance proti Islámskému státu, počínají si, bohužel tradičně, dost nealiančně a zcela svévolně a mocensky. Tím podněcují k obdobnému chování i jindy a jinde i Rusko – například Krym. Co bude dál? Pokračující nestabilita, dlouhodobé tahanice a boje, prosazování mocenských zájmů, a že těch zúčastněných stran tam je. Mocné zbrojařské lobby potřebují války, nikoliv stabilitu a klid zbraní, a tohle jim vyhovuje.

Verzí o tom, co se skutečně stalo v Sýrii, existuje mnoho. Jaký je váš názor? A dozvíme se někdy skutečná fakta?

Vzhledem k mým předchozím odpovědím se omezím pouze na poslední větu otázky. Pochybuji o tom, že se opravdovou skutečnost někdy dozvíme. A i kdyby vyplavaly na povrch určité skutečnosti a fakta, stejně budou provázeny pochybnostmi, navazujícími domněnkami, nebo zpochybňováním pravdivosti a skutečnosti předkládaných faktů. Možnosti dnešních technologií k vytváření a vyrábění čehokoliv, čímž mám na mysli různé důkazové materiály, jsou obrovské. S jistotou se dá předpovědět pouze to, že na konci bude stejně pouze a zase tvrzení proti tvrzení. Ve své podstatě je to naprosto nezodpovědná hra mocných.

Domníváte se, že jde o tak závažný konflikt, který by mohl přerůst ve válku? Nebo jde o zbytečné strašení?

Ano, toto nebezpečí je vysoké. A v případě, že na konci existuje byť jen hypotetická možnost války, žádné strašení není zbytečné. Doba, kdy nebyla v Evropě žádná velkoplošná válka, se stále prodlužuje. Nepřeji si nic jiného, než aby se prodlužovala i nadále a samozřejmě nejen v Evropě. Nejen já mám ale vážné obavy, že Evropa je v reálném ohrožení.

Jak moc může celá událost narušit rusko–americké vztahy? A naplní se optimistické předpovědi o jejich zlepšení?

Kéž by se předpovědi o jejich zlepšení naplnily. Prvotním předpokladem k tomu ale je, že Spojené státy si přestanou hrát na světového četníka, tedy na roli, která jim vůbec nenáleží, a pak že Rusko bude chápáno jako partner, nikoliv jako soupeř. Za pravdivé ovšem pokládám i přísloví „spory by netrvaly tak dlouho, kdyby chyba byla jen na jedné straně“. Idealizovat si Rusko také vůbec není namístě.

Vladimir Putin jednal s Tillersonem. Žádné konkrétní výsledky jednání nepřineslo, očekával jste něco jiného?

Zde budu stručný: vůbec ne. Očekával jsem přesně tento výsledek. Možná bych jen dodal, že jsem nakloněn věřit, nebo že tipuji, že skutečná atmosféra jednání byla mnohem více pracovní, než je prezentováno, ale to se nehodí medializovat – média a čtenáři chtějí, když už ne třaskavé, tak alespoň zásadní zprávy. Žijeme v povrchním, bulvárním světě.

Byl teroristický útok v Petrohradu odvetou za ruskou aktivitu v Sýrii? Je taková úvaha reálná?

Na rovinu řeknu, že tady se zachovám sobotkovsky a poněkud vám z té otázky uteču a řeknu si, co chci já. Teroristické útoky hrozí kdekoliv po Evropě i po světě. Jejich četnost se zvyšuje, bohužel stejně tak i jejich účinnost. Evropa je infikována terorismem a jeho nositeli natolik, že teroristický útok hrozí kdekoliv. Tyto akce jsou navíc asi natolik nekoordinované, že útok může přijít nahodile a kdykoliv. Hranice Schengenu jsou natolik propustné, že do Evropy se valí neslábnoucí dav nájezdníků. Jižní hraniční země Schengenu neplní své povinnosti, do Evropy proudí dav lidí s neznámou identitou. S cílem převážně Německo nebo Británie.

Dnes už se i oficiálně přiznává, že mezi nimi jsou takzvaní „spící vlci“. A vítači nás přesvědčují o tom, že pachatelé atentátů jsou pouze a vždy duševně narušení jedinci. Prostě se reálně ukazuje, že všichni, kdo jsme dříve strašili a byli různě nelichotivě nálepkováni, jsme měli pravdu. A ti, kteří toto dříve nechápali nebo nechtěli uznat, se dnes opět stavějí do pozice jediných možných vůdců. U nás, ale zejména v evropských a nejen unijních centrálách. Je to stejné, jako když zase soudruh Jakeš chtěl napravovat chromý socialismus. Proč o tom mluvím? Protože nahodilost teroristického útoku je značná. V dnešní nepřehledné a překotné době může jít o více variant. Ale zpátky k otázce: vyloučit to nelze, ale tvrdit to si také nedovolím.

V našem posledním rozhovoru jste řekl: „V případě Trumpa vzhlížím s pozitivním očekáváním vůči tomuto prezidentovi, ale na nějaké definitivní soudy si počkám, až se více projeví.“ Je tohle projevení, na které jste čekal? Nebo ještě počkáte s hodnocením?

Ano, je možno to takto říci, že toto je právě tím projevením se. Přesto bych se zásadnějším hodnocením Donalda Trumpa ještě stále přece jen počkal. Jednoznačně však u mě platí, že bombový útok budí ve mně velké rozpaky a nedůvěru, a je pro mě nepřijatelný. Zdůrazňuji, že stále vycházím z toho, že absolutně nevíme, které z tvrzení, která verze je pravdivá.

A jak hodnotíte Trumpovo rozhodnutí ohledně raketové odvety?

Jako unáhlené a špatné. Pořád však vycházíme z toho, že nevíme, které tvrzení je vlastně pravdivé. Na rozdíl od Andreje Babiše to pro mě vůbec není automaticky to americké. O chybných amerických rozhodnutích jsme se v minulosti přesvědčili již mnohokrát.

Nezpůsobí americká akce nestabilitu Sýrie tak, jako jsme to viděli v minulosti v jiných zemích? Tedy po svrženém diktátorovi nepřišla stabilita a klid?

Nemám, co bych k té otázce dodal, než že s jejím textem plně souhlasím. Jedině snad to, že Sýrie už stabilní a klidnou zemí dávno není.

A jak vnímáte ruskou aktivitu a podporu Asada?

Myslím, že u této poněkud jednostranně položené otázky je dobré se podívat do mapy a ujasnit si, kde je Sýrie, kde Spojené státy a kde Rusko. A výmluvná je i mapa světa s vojenskou přítomností a základnami Spojených států, v případě Ruska si to představit bude mnohem jednodušší. Ruská přítomnost v Sýrii má navíc historickou tradici, není to žádná novota. A obrazně, pomyslně bych k tomu dodal, kde je Organizace spojených národů, Severoatlantická aliance, Evropská unie? Tradičně jako by tyto instituce neexistovaly a vše řeší samozřejmě po svém Spojené státy. Mě mnohem více zneklidňuje podpora Spojených států těm zemím, které podporují, zásobují a financují Islámský stát a čilé obchodování Turecka – členské země Severoatlantické aliance. Rovněž s Islámským státem. Přestaňme už konečně strkat hlavu do písku a řekněme si jasně, že Turecko je exportérem obrovských problémů, mezi které já jednoznačně řadím i islám.

Na závěr bych chtěl všem čtenářům u tohoto neveselého nesvátečního tématu popřát naopak veselé, příjemné a pohodové Velikonoce a užijme si je pořádně a tradičně křesťansky. A to jsem silně nábožensky nevěřící.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Místostarosta Lacina, co odstranil Koněva: V Maďarsku a Polsku vidíme, jak je jednoduché hacknout stát. Proto Antibabiš

16:49 Místostarosta Lacina, co odstranil Koněva: V Maďarsku a Polsku vidíme, jak je jednoduché hacknout stát. Proto Antibabiš

Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS porodila i Andreje Babiše. V kontrolních výborech dostali za podpor…