Kdo je pro vás pomyslným českým Politikem roku 2014?Anketa
Co říkáte protestům proti prezidentu Zemanovi v poslední době, které výrazně začaly 17. listopadu na Albertově?
Protestovat v demokratické společnosti je dovoleno a je správné svobodně vyjádřit svůj názor. Na druhou stranu budu kritizovat, pokud ta forma protestu překročí určitou mez. Na Albertově forma protestu přijatelnou mez překročila výrazně. Vystavit symbolicky červenou kartu je v pořádku. Ale házet po představiteli státu nějaké předměty, to by se dělat nemělo. Zajímavé by bylo, jak by při podobné situaci zareagovala ochranka v zahraničí.
Někteří říkají, například exporadce prezidenta Klause Tomáš Haas či senátor ODS Tomáš Jirsa, že když protestující říkají, aby prezident odstoupil a že není jejich prezidentem, tak tím pádem nerespektují demokratickou volbu a nesmířili se s výsledkem a dávají svým způsobem najevo pohrdání demokratickou volbou...
S takovým názorem souhlasím. Pan prezident udělal – ať už chtěně, či nechtěně – geniální krok. Ve svém rozhovoru v Lánech odhalil a demaskoval takzvanou pražskou kavárnu. Všichni o ní víme, všichni ty lidi známe a jejich názory často slýcháme z médií. Někdo tuto skupinu označuje za pravdolásku, někdo za pražskou kavárnu. Tito lidé vždy tvrdě navenek bojují za lidská práva, Tibet, demokracii, ale jakmile někdo řekne názor, který není z jakéhokoli důvodu v souladu s tím jejich, tak v tu chvíli ta jimi deklarovaná demokracie jde absolutně stranou a přichází na řadu protesty, kampaně, demonstrace. Takový způsob se mi nelíbí.
Pan prezident je prvním prezidentem v historii naší země, který byl přímo zvolen lidmi. Přímou demokracii a přímou volbu prezidenta jsme vždy podporovali. Dokonce přinášíme i institut odvolání jakéhokoli politika. Řada lidí z té kavárny také podporovala přímou volbu prezidenta, ale v ní nevyhrál ten, koho chtěli. Demokracie jim nesmrděla do doby, dokud nebyl zvolen někdo, kdo jim nevyhovuje. Pokud je tu někdo, kdo jim vyhovuje, například Karel Schwarzenberg, tak ten by mohl udělat cokoli na světě, jemu by prošla i vražda.
Miloš Zeman je kritizován za svou zahraniční politiku ve vztahu k Rusku a Číně. Jak to hodnotíte vy?
Nepotřebuji nezbytně souhlasit se vším, co pan prezident dělá. On je osobností polistopadové politiky, která často dělala věci jinak než ostatní. Možná jeho egu lahodí být jinde než pan Zaorálek či než pan Sobotka. Na rozdíl od pana prezidenta si nemyslím, že největším nebezpečím je islámský terorismus. Nebezpečím je, ale ne tím největším. Ale pokud jde například o vztah k Rusku nebo Číně, tak prezident neříká nic jiného, než že je pro zemi jako je Česká republika, při její velikosti a při jejích možnostech, naprosto nezbytné se snažit být za dobře se zeměmi jako jsou Čína, Rusko i Amerika. Vycházet dobře se všemi a být určitým moderátorem diskuzí v případě problémů. Musíme hledat partnery, nikoli si dělat nepřátele.
A co říkáte těm kritikám, že je Rusko nedemokratické?
Nedokážu to sám úplně posoudit. Pozorovatelé, kteří v Rusku při volbách byli, prohlásili, že volby byly demokratické, i když ve srovnání se západními poměry tam nějaké nestandardní věci byly. Na druhou stranu se nikdo nepozastavuje nad volebním systémem v USA. Vzpomeňme si na volby v roce 2000, kdy prezidentem byl zvolen člověk, jehož bratr byl v té době guvernérem státu, který o výsledku voleb fakticky rozhodl. A americký Nejvyšší soud řekl, že na počty hlasů zvítězil sice Al Gore, ale že už nechtějí nic měnit a že prezidentem bude George Bush mladší. Takže kdo koho bude poučovat o demokratičnosti voleb a demokratičnosti procesu při výběru volených zástupců?
Psali jsme:
Rusko bývá kritizováno za svou zahraniční politiku. Někteří ale upozorňují na to, že Spojené státy svými intervencemi či podporou revolucí a převratů destabilizují situaci například na Blízkém východě, ale i jinde. Také se poměřuje vojenská síla USA a Ruska, kdo kolik dává do zbrojení a kdo má po světě kolik vojenských základen...
Doktrína současné doby velí říkat, že USA jsou obráncem míru a demokracie a všichni ostatní jsou agresoři a Rusko veřejný nepřítel číslo jedna. Počty zahraničních vojenských základen i vojenské kapacity USA ale asi hovoří samy za sebe. Před patnácti lety jsme měli sice šílený režim v Afghánistánu, který ale nikoho neohrožoval, měli jsme bláznivý režim Saddáma Husajna v Iráku, který nebyl dosazen nikým jiným než Donaldem Rumsfeldem z administrativy George Bushe. Pak tu byl Muammar Kaddáfí, ano, svým způsobem diktátor, ale Libyi posunul z absolutního dna afrického žebříčku na absolutní vrchol, zavedl pracovní péči i byty pro všechny občany, zvedl gramotnost, myslím, z šesti procent na 94 procent. O Sýrii ani nemluvě. V roce 2014 máme po všech intervencích a po všem takzvaném exportu demokracie absolutně destabilizovaný Blízký východ a já se ptám, co bude dál. Kam to dál půjde? Jestli budeme dál strašit Ruskem a zavírat oči před tím, co dělají Spojené státy, tak nevím, kam nás to dostane.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
