Poslanec Polčák zmínil situaci, která může kvůli Ukrajině rozpoutat válku

10.04.2014 20:50

ROZHOVOR Nejsem radikálním zastáncem těžby břidlicového plynu, ale je to důvod zamyslet se nad tím, zda je menší zlo podvolit se Rusku, nebo těžit plyn z břidlice. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl poslanec TOP 09 a kandidát do Evropského parlamentu Stanislav Polčák v reakci na výhrůžky Vladimira Putina o zastavení dodávek plynu do Evropy. Situaci na východní Ukrajině pak přirovnal k atentátu, který vedl k první světové válce.

Poslanec Polčák zmínil situaci, která může kvůli Ukrajině rozpoutat válku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stanislav Polčák
reklama

Vy jste členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku, které nejprve přijalo rezoluci odsuzující ruskou anexi Krymu a poté pozastavilo Rusku jeho hlasovací práva. Jak moc ovlivní toto rozhodnutí budoucí vývoj?

Znamená to, že státy na platformě, kterou si samy založily v roce 1950, v této rezoluci odsoudily porušení základních hodnot, na kterých byla právě Evropa vybudována po druhé světové válce, a to je mírové soužití. Rusko porušilo pravidla mezinárodního práva.

Důsledky tohoto rozhodnutí budou možná dále prohlubovány jednou velkou sankcí, která z toho plyne, a to je vyloučení Ruska z mezinárodních orgánů Rady Evropy. Právě dnes jsme odhlasovali pozastavení hlasovacích práv Ruska v Radě Evropy do konce roku. Mohou diskutovat, ale nemohou hlasovat. Je to trochu méně tvrdé, ale rozhodně úspěch. Bohužel poslanci ČSSD tvrdší sankce nepodpořili.

Důsledky už se možná začínají ukazovat. Vladimir Putin totiž pohrozil Evropě zastavením dodávek plynu. Co tomu říkáte?

To vyžaduje rychlou evropskou akci v tom, abychom si uvědomili, co to je energetická bezpečnost. Nejsem radikálním zastáncem těžby břidlicového plynu, ale je to důvod zamyslet se nad tím, které zlo bude menší. Zda se případně podvolíme Rusku, nebo zvolíme těžbu břidlicového plynu. Do stejného ranku spadá i zrušení tendru na dostavbu Temelína. My si ji zrušíme a za pár let můžeme plakat. Bojím se těchto fatálních rozhodnutí pro naši budoucnost.

Když se zastavíme u Vladimira Putina, jaký je podle vás člověk? Dokážete ho odhadnout?

Měl jsem tu možnost předsedat asi rok a půl česko-ruské delegaci v Moskvě, kde jsme se zabývali regionálním rozvojem a měl jsem pocit, že ruští poslanci k němu mají až takovou tu bázlivou úctu. Neumím odhadnout, jaký je. Neměl jsem možnost se s ním potkat, ale vím, jak působí na mnohé ruské politiky. V jejich případě jde až skoro o stranické dojetí. Pro demokrata je vždy špatné, pokud má takovouto auru. Mít tvrdého vládce s tvrdou rukou, byť tvrdí, že je zastáncem demokratických hodnot, se pro Rusko 21. století nehodí. Uvidíme, jak skončí hospodářství Ruska. Nebýt toho, že tu zemi dolují a těží, tak by už dávno pocítili hospodářský propad. Vladimir Putin touto jednostrannou orientací způsobí z dlouhodobého hlediska Rusku vážné problémy.

Nicméně v Rusku má značnou podporu i mimo politiku a důvěřuje mu také určitá část české veřejnosti...

To mě nepřekvapuje. Rusové jsou masírování státními médii, kterým důvěřují. Pokud dostáváte jednostranné informace a neholdujete příliš internetu, tak v tu chvíli máte pocit, že Rusové přišli Krym osvobodit. Na druhou stranu, pokud česká veřejnost vzhlíží k Rusku, tak možná s nostalgií po minulém režimu a za přispění komunistické strany. Tady tyto zájmy v české politice já rozhodně nereprezentuji. Mám zájem na demokratickém směřování Ruska, ale situace se jen zhoršuje. To lze ilustrovat na poslední dekádě, jednak tedy na případu Čečny, ale teď právě i Ukrajiny, což už je globální problém.

Nehrozí nějaká obdoba studené války právě kvůli sankcím vůči Rusku?

Nemyslím si, protože je tu precedens z nedávné historie. Vzhledem k tomu, co ruská armáda prováděla při operacích v Čečně, tak Rada Evropy přijala návrh na pozastavení členských práv Rusku a myslím si, že i to mohlo částečně přispět k uklidnění situace v Čečně, kdy tam poté už nedocházelo k tak masivnímu porušování lidských práv na život. Teď od toho v zásadě očekáváme něco podobného. Že se Rusko stáhne z Ukrajiny, to už asi nikdo nečeká, ale minimálně se bude chovat tak, aby to nevedlo k tomu, aby bylo potřeba jej trvale vyškrtnout z rady.

Myslíte, že po anexi Krymu se Vladimir Putin pokusí zabrat i východní Ukrajinu? Má o ni Rusko vůbec zájem?

Rusko si minimálně vytváří pozici pro to, aby mohlo zasáhnout ve východní části Ukrajiny. Měl jsem možnost o tom hovořit s několika ukrajinskými poslanci v Radě Evropy a nechci říct, že se vytváří panická nálada vůči Rusku, ale mluví se o tom, že ta situace na východě Ukrajiny je možná chaotičtější než na Krymu. Je patrné, že ruská populace je tam v menšině a je tam větší míra agrese. Rusko si samozřejmě vytváří pozici, kterou by mohlo využít. Pokud by se Rusko pokusilo zabrat tuto část, tak by to byla dramatická situace, která by byla na hraně válečného konfliktu těchto dvou států, což by se zase odrazilo na ekonomice, na bezpečnostní situaci v Evropě. Proto chceme přimět Rusko k tomu, aby si uvědomilo, že může ohrozit bezpečnost v Evropě. 

Pokud by k tomu došlo, končí tím podle Miloše Zemana legrace. V takovém případě by prezident podporoval, aby na ukrajinské území vstoupily jednotky NATO. Do jaké míry se ztotožňujete s tímto výrokem?

To je velmi silný výrok. Vstup ruských jednotek na ukrajinské území by vyhrotilo konflikt o několik pater výš. Myslím si, že nejprve by měla být využita ještě možnost organizace OECD, která může vyslat pozorovatelské mise, případně by mohli být vysláni vojáci OSN. Jednotky NATO takto blízko ruských hranic by nevěštily nic dobrého. Na druhou stranu, selžou-li i tyto možnosti a požádá-li Ukrajina o takovouto pomoc, tak Česká republika by ji měla jako člen NATO podpořit. To už by pak ale byla válka.

Jak myslíte, že by se k tomu postavil Západ?

Jsem překvapen z postoje části Západu, minimálně Němců. A cítím, že na jejich straně je mnoho plamenných projevů, ale když má dojít na skutky, je patrné, že se nechtějí jednoznačně postavit na stranu ochrany lidských práv. Včera jsem měl možnost hovořit osobně s panem prezidentem Rakouska Fischerem, kdy řekl, že Západ selhal v otázce Ukrajiny a neposkytl dostatečnou pomoc. To úplně kontrastuje s tím, že u dnešní zprávy o přerušení členství je zpravodajem poslanec Rakouska, který ho nenavrhuje pozastavit. To znamená, že rakouský prezident má přísnější postoje než poslanec jeho vlastního státu. To vystihuje, jak rozpolcený Západ je.

Je v tuto chvíli možný válečný konflikt kvůli tomu, co se teď děje na východní Ukrajině?

Pokud Rusko vstoupí na východní Ukrajinu, konflikt přeroste. Bude to konflikt poměrně velkého státu proti obrovskému státu. Může to mít nedozírné následky. Při atentátu na Františka Ferdinanda d´Este nikdo netušil, co bude následovat. Je to podobná situace, kdy relativně malý spor může vést ke globálnímu konfliktu.

Mohlo by situaci na Ukrajině uklidnit federativní uspořádání země?

Ukrajinští poslanci to jednoznačně odmítají s tím, že by to mohlo být nadiktováno ze strany Ruska. Mluví o tom, že chtějí přijmout novou ústavu, možnosti pro samosprávné uspořádání. Ale jaký bude rozsah těch práv, jaké budou autonomní oblasti, to si musí vyjasnit sami a já to chápu. Musí to být vlastní rozhodnutí ukrajinského národa, které bude podpořeno demokratickým způsobem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Petr Kupka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jedni jsou vysmátí, druzí už jen čekají na exekutora. Komu rozervaná společnost asi vyhovuje? Bývalý politický vězeň má jasno

19:13 Jedni jsou vysmátí, druzí už jen čekají na exekutora. Komu rozervaná společnost asi vyhovuje? Bývalý politický vězeň má jasno

ROZHOVOR „Vláda svými chaotickými a nesmyslnými nařízeními zcela rozervala společnost, která se nedě…