V souvislosti s výběrem ODS na obsazení postu předsedy vlády Miroslavou Němcovou se ozvala kritika a posměšky z řad opozice. Přestože v ODS už delší dobu nejste, co si o tom myslíte?
Použil bych jediný přívlastek: neomalenost a nevychovanost. Pokud bych měl vzít v potaz odborné hledisko, schopnosti řečnické, morální integritu, tak většinu z těch štěkajících psů nebo spíše psíčat si paní Miroslava Němcová kdykoliv strčí do kapsy.
A jaký je váš pohled na výběr Miroslavy Němcové?
V případě, že se stane premiérkou, nemám právo vésti disputace a pochybnosti či vyjadřovat se k pochybnostem. Mám spíše povinnost jí býti nápomocen.
Bez ohledu na různé politické či mediální komentáře, není to tak, že by současná předsedkyně sněmovny svým vystupováním a chováním dokázala uklidnit politickou situaci i rozjitřené vztahy mezi politiky?
Její nespornou výhodou je patnáct let se vinoucí stále stejná nit stále stejného příběhu, hluboká vnitřní morální a člověčenská integrita, rys lidskosti, kterého je v politice jako šafránu. To jako dobrý základ pro to, aby se mohla stát moudrou premiérkou, úplně stačí. Dobře ví, že nerozumí úplně všemu a mnohokráte v životě se vyskytla v takové situaci, že se vždy uměla poradit s lidmi, kteří byli v té situaci a v té věci chytřejší a orientovanější, nežli ona sama.
Jak pohlížíte na úlohu Martina Kuby v nové vládě, v zádech případné nové premiérky?
Myslím, že paní Němcová má dostatek zralého úsudku na to, aby uměla hodnotit osobu Martin Kuba. Zdůrazňuji, že se k Martinu Kubovi několik měsíců nevyjadřuji. Stejně tak, jako jsem se rok a půl nevyjadřoval k Janě Nagyové. Všechno, co mělo být z mé strany k těmto lidem řečeno, už řečeno bylo. Kéž by něčeho takového byli schopni oni sami.
Psali jsme:
Co soudíte o mnohdy pochvalných reakcích vůdců ČSSD na celou policejní akci z minulého týdne, v jejímž důsledku padl premiér Nečas? Nemůže se to v budoucnu proti předákům sociální demokracie obrátit?
Vypomohu si mými slovy v kauze poslance Davida Ratha. Myslím, že úkolem politika je pohlížet na obecný princip spravedlnosti a upozornit na nespravedlnost právě tehdy, když se týká jeho politického soupeře a konkurenta a doufat, že třeba v jeho situaci se on zachová stejně.
Pokud Bohuslav Sobotka nevidí a neřeší detaily vážného institucionálního selhání a informace svědčící o tom, že Policie České republiky zřejmě překročila práh práva a situace, kdy může vkročit na půdu Ministerstva obrany, které hájí náš stát navenek, a pakliže se ukáže, že došlo k závažnému institucionálnímu selhání ještě vyššího řádu a že celá kauza byla opravdu ve velkých částech spíše zinscenována nežli řádně podložena (čímž nechci hájit selhání těch politiků, kteří byli dost hloupí na to, aby takové konání policie usnadnily), pak se jedná opravdu o budoucnost Bohuslava Sobotky.
Vrátíme-li se v této souvislosti k Miroslavě Němcové, byla myslím jediná, která na toto selhání policie od začátku hlasitě upozorňovala…
Ano, to je správný postřeh. Ona byla jediný člověk, jediný ústavní činitel, který mezi čtvrtkem a pátkem dokázal použít hlavu na myšlení, zatímco ostatní pánové, kteří se teď s odstupem času budou znovu zabývat svými prioritami, svými hrátkami a zájmy svými a svých regionů, zapomněli na zájmy státu, zájem Ústavy a vypadali, jako že jsou po lobotomii.
Pokud jde o tu policejní akci jako celek, objevují se různé teorie a vysvětlení, kdo a proč za tím stojí. Mluví se o vlivu Američanů kvůli tendru na dostavbu Temelína, o silném sebevědomí policie nebo i podnikatelích s politickými ambicemi. Co o tom soudíte? Jak si to vy sám celé vysvětlujete?
Jak to v životě bývá, komentáře a snahy o pochopení mohou být z poloviny pokusem o vysvětlení a z poloviny pokusem o krytí, nebo překrytí těch skutečných důvodů. Jako člověk mám pocit, že došlo k součtu energií několika příběhů, které možná nahodile běžely vedle sebe a sečetly se v jednom místě ve stejném čase.
I já se se docela vážně zabývám motivem souvisejícím především s ekonomicko-obchodním významem výběrového řízení na dostavbu Temelína. Je zjevné, že jsme prostorem, v kterém se řeší určitý referenční vztah a zájem hned několika subjektů, kde část objemu toho obchodu stačí na to, aby u nás byla vyvolána dostatečná mediální bouře. To jsou určitě motivy, které ale neumí být jedním jediným vektorem, spouštěčem. Skutečná odpověď je mix toho. Hloupí politici neschopní zvládat instituce, které jim byly svěřeny, hloupí politici zneužívající svého postavení v místě a čase a zneužívající nastalou situaci v rozporu s programem, s nímž strana i oni byli zvoleni k osobnímu prospěchu, a tak dále a tak dále…
Nejsem schopen jednoznačně obviňovat policii, ale jsem schopen si představit, že policie si řekla: Když s námi hrajete hry, my hrajeme hry s vámi.
Psali jsme:
Když se podíváme na Janu Nagyovou, vy jste před rokem a půl řekl, k čemu její moc může vést, že ODS s ní jde jako ovce na popravu. Dá se nyní říct, že došlo na vaše slova?
Bohužel. V této věci i ve věcech souvisejících, i těch týkající se pánů poslanců, cítím hluboký vnitřní stud. Nemám ale žádný seznam, na němž bych si spokojeně zaškrtával. Ti lidé si v podstatě zvolili svůj osud sami.
Potkávám teď řadu politiků, kteří se tváří vyděšeně, že objevili rozměr objektu Jana Nagyová. A musím říct, že vůbec nechápu, jak někdo takový, neschopen vnímat věci reálně v kontextu souvislostí dopočitatelných důsledků, může dělat politiku. Nemluvím o Janě Nagyové. Já nedokážu pochopit, že lidé v politice se buď dokážou tvářit, že něco takového neviděli, nebo jsou opravdu překvapeni a objevili fenomén Jana Nagyová.
Ve vztahu k linii aktuální kauzy ohledně tří bývalých poslanců zaznívají názory, že celá věc může být nakonec ku prospěchu věci tím, že povede ke zlepšení politické kultury a napříště se politici budou bát uzavírat podobné dohody a rozdávat „trafiky“. Dá se to tak skutečně vnímat?
Petr Nečas hájil tento institut ve sněmovně ve své řeči minulý týden pátek slovy: Ty podpoříš mě, já podpořím tebe, to je přece základ reálné politiky. K tomu bych rád uvedl dodatek: Ano, pokud ovšem základ té dohody svědčí k dosažení programu strany, s nímž byla zvolena a který se zavázala plnit. Pokud to má programovou integritu a není uzavírána smlouva s někým, jehož zájmy jdou proti straně a netýkají se pouze osobní výhody.
Celý paradox situace spočívá v tom, že páni poslanci Fuksa, Šnajdr a Tluchoř odstoupili proto, aby mohla ODS porušit svůj program. A to je obraz úplně jiného půdorysu, kterému se pan poslanec Nečas vyhnul. Já ve shodě s kontextem vaší otázky doufám, že tohle bude pro strany, které žádají od voliče příležitost vládnout, velké varování.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
