Uběhl necelý půl rok od volebního kongresu ODS. Jak se díváte na to, jak vedení ODS řídí ODS a jak čelí poklesu preferencí?

Nyní je trochu předčasné hodnotit pokles preferencí, protože v tom velkou roli zahrála prezidentská volba, kdy se národ do jisté míry rozdělil na dvě části. Náš největší konkurent, neříkám protivník, těží ještě z fenoménu Schwarzenberg. Neměli bychom propadat panice.

Určitě jsou ty průzkumy ale věcí k zamyšlení. Já jsem nyní spokojenější v tom, že vedení začalo více komunikovat s členskou základnou. Místopředsedové i pan předseda začali více jezdit po regionech. Chyba v minulosti například byla, že Mirek Topolánek na sklonku svého předsednictví nejezdil do regionů a pokud ano, tak se bránil setkání s členskou základnou. Ta to velmi citlivě vnímala.

Každý člen ODS si potřebuje jednou za čas obrazně řečeno sáhnout na svého předsedu, říci místopředsedovi své trable, vynadat mu, či ho pochválit. Prostě mít pocit, že ti lidé tu jsou pro něj. Začínají se projevovat i konkrétní programové návrhy, které připravují lidé především okolo týmu Martina Kuby. Čili bychom neměli propadat panice, ale žádný velký optimismus také nepanuje.

Vy jste v únoru uvedl, že by bylo dobré, aby letos na podzimním kongresu dalo Grémium ODS své funkce k dispozici a aby je obhájilo. Je ta myšlenka pořád aktuální?