Vláda plánuje zrušit desítku daňových slev včetně slevy na manžela či manželku a na polovinu, tzn. na maximálních 1000 Kč ročně, zvažuje snížit státní příspěvky u stávajících smluv stavebního spoření. U nových smluv by se mohly zrušit úplně. Změní se i podpora důchodového spoření. Paní senátorko, co těmto novinkám říkáte?

Víte, stát má vždy tendenci nadstandardně utrácet – ty peníze nemusel vydělat, tak se mu snadno rozhazují – a to i po miliardách. Samostatným tématem jsou státní veřejné zakázky… Nákladný státní aparát… To, co by soukromá sféra vyřešila za polovic, stát přeplácí. Když se k tomu aktuálně přidají evropské sankce proti Rusku, které poškozují více evropské státy než to Rusko, velkorysá pomoc směrem na východ bez ohledu na naše reálné možnosti, a to, že tato vláda zoufale neumí hospodařit a ekonomicky uvažovat… Nejsem sice ekonomka, ale ekonomy kolem sebe mám, a pak je přece jasné, že když se to s utrácením přežene, bude potřeba někde brát. A stát nemá brát kde jinde, než svým občanům, jejich firmám, zkrátka vše, co stát rozházel, zaplatíme my z našich kapes. A protože stát rozhazuje astronomicky, musí brát ber, kde ber, aby to v tom součtu poskládal. Nestydí se proto sahat na důchody, na daňové a jiné podpory rodin, zvyšuje zátěž OSVČ, zvyšuje daň z nemovitosti, a tak dále – zkrátka musí brát všem, i těm nejslabším a nejzranitelnějším. A zatímco jemu se to může jevit směšné, ty položky, které jim bere, těm dotyčným, kam spadá už i střední třída, to těžce zasahuje do jejich rodinných rozpočtů v jedné z nejtěžších dob posledních desetiletí. A namísto toho, aby vláda svým občanům v této době pomáhala, chce jim brát. Musím se proto ptát – proč, když všechny evropské země čelí stejné době, nejsou na tom tak špatně, jako jsme na tom my? Mluvím o cenách energií, o cenách v obchodech, a tak dále. Musím proto nerada souhlasit s Miroslavem Kalouskem, že horší už to být opravdu nemůže.  

Tento týden jsme v Poslanecké sněmovně sledovali obstrukce kvůli valorizaci penzí. O čem to svědčí?