V nedávném rozhovoru jste mi řekl, že byste zcela jistě volil Donalda Trumpa, kdybyste byl americkým voličem. Prohlásil jste, že „přichází politik, který se odlišuje třeba tím, že kašle na politickou korektnost, která svět přivedla tam, kde dnes je. Svět není bezpečnější místo než před dvaceti lety. Zase se děje to samé, odlišní jsou vydávaní za extremisty a ti, kteří ve svých funkcích – jako Clintonová – přivedli svět do současného stavu, jsou vydáváni za standardní politiky. Přitom právě příchod politiků jiného typu, jako je Trump, může být pro svět i pro Spojené státy požehnáním, protože nabourají stereotypy.“ Naplňuje Trump vaše představy svými plány, které postupně zveřejňuje?
Určitě. Trumpova politika by mohla přinést celkové zklidnění světové atmosféry. Obamovští a eurounijní politici, aby zakryli svá vlastní pochybení, křičí, že za všechno může Rusko, Putin. Za všechno může ruská propaganda. Vlastně se tím nijak neliší od našich bývalých komunistických mocipánů, kteří křičeli podobně, jen v obráceném gardu. Tedy, že za všechno mohou imperialisté. Není pochyb o tom, že Rusko produkuje nějakou svoji propagandu, ale znáte velmoc, která svoji propagandu neprodukuje? Já ne.
A jak se Trumpem shodujete v přístupu k nelegální migraci?
Zcela. Migrace ano, ale migrace s rozumným rozměrem. Nemusíme hledět na Ameriku, ta má svoje rozměry, ale podívejme se do Evropy třeba na Švýcarsko, které rozhodně nelze obviňovat z toho, že by bylo necitlivé k potřebným. Ale každou dobročinnost je třeba dělat v takové míře, abychom neškodili sami sobě. To není otázka ano – ne, ale otázka míry, a ta musí být rozumná.
Domníváte se, že přítomnost Donalda Trumpa na postu prezidenta USA by mohla zlepšit dlouhodobě napjaté vztahy s Ruskem?
Zcela určitě. Jak Trump, tak Putin budou chtít předvést, že když se chce, tak to jde.
Co Trumpa podle vás vede k tomu, aby vzájemné vztahy s Ruskem zlepšoval?
Zdravý rozum.
Psali jsme:
V jakém slova smyslu? Ve smyslu, kam až může případný konflikt mezi těmito velmocemi dojít?
K čemu svět dovedla politika konfrontace? Že se pomalu blížíme do stavu, který fungoval za studené války. K čemu je to dobré? K ničemu. Znovu opakuji, že konfrontační atmosféru rozpoutávají ti, kteří tím chtějí zakrýt svoji neschopnost a své omyly. Dost to připomíná Orwellův román 1984, kde provozovali pravidelně dvouminutovky, či desetiminutovky nenávisti, týden nenávisti a podobně. To nám naše propagandistická média servírují den co den. Orwell by se divil. Kdysi jsem napsal, že Orwell svůj román napsal jako varování, nikoli jako návod k použití.
Máte tedy pocit, že slouží jako návod k použití?
Připadá mi, že eurounijní vládci ho pochopili jako návod k použití.
Jak vnímáte rozruch kolem udílení hudebních Slavíků? Je vám proti srsti ocenění Ortela tak, jako jeho kritikům?
Mám zvláštní postavení v této otázce, protože jsem politik a rocker zároveň. Je to dvojnásobně z mého oboru. V případě Ortelu nejde o ocenění vyloženě hudebních kvalit, ale o formu protestu a zase protestu proti tomu, na co jsem odpovídal v minulých otázkách. Tomáš Ortel se stal jakýmsi vyvolávačem obav a nesouhlasu obyčejných lidí s tím, co jim mocenská garnitura servíruje. Pokud bude povinné vítačství a prznění křesťanské civilizace, lidé dají podvědomě, či protestně hlas Ortelu. Jiná věc je hudební stránka. Uvědomme si, že Slavík je hra, není měřítkem kvality a dost možná ani popularity. Ta se měří spíše prodanými deskami a vyprodanými koncerty. Slavík je hra, ale tahle hra se využívá jako forma protestu, proto se někteří chovají jako idioti a jako Banga. Aby tak předváděli své hlupství. V jeho případě šlo o úplně čistokrevné pozérství. On potřebuje demonstrovat, jak je na výši, jak je charakterní, jak je multikulturní, ale ve skutečnosti se chovají jako idioti.
Jak se v této souvislosti díváte na současnou hudební scénu a její schopnost reflektovat aktuální a politické dění?
Já bych nehovořil jen o hudební scéně, ale celkově o umělecké. V případě některých umělců, kteří vytvářeli ten „betlém“ u Krause v jeho pořadu, je to zase pozérství. Žijí ve svém podivném ghetu, kde se navzájem ubezpečují, že co si myslí oni, si myslí všichni. Když vyjedete pár kilometrů za Prahu, nebo jen do vedlejší čtvrti, tam žijí lidé normální se všedními starostmi. Ti vidí věci jinak, než tahle partička, která se ubezpečuje, že oni jsou ti na výši políbení a vyvolení, jediní se správným názorem na všechno.
Osobnosti vinšovaly v Show Jana Krause k 28. říjnu
Nepolitizujeme tyto události příliš? Ať už v případě dalajlámy, Bradyho, návštěvy čínského prezidenta a podobně…
Otázka je, kdo to politizuje. Neustále slyším lidi křičet, že Zeman rozděluje národ. Nerozdělují národ ti, kteří pořád na druhé křičí, že rozdělují národ? Nebo ti, kdo organizují demonstraci, či vzdorující oslavu 28. řijna na Staroměstském náměstí? Nerozdělují národ ti, kdo své spoluobčany, mající na věci jiný názor, nálepkují jako xenofoby, extremisty a nácky? Nerozděluje národ parta okolo Karla Schwarzenberga, která se doteď nesmířila s tím, že jejich Karel prezidentskou volbu prohrál? To všechno jsou otázky s otazníkem a zároveň odpovědi.
Měla by politika ovlivňovat obchody s Čínou? A měly by obchody ovlivňovat naše postoje? Nebo je tomu tak, jak jsem v posledních rozhovorech slýchávala, že s Čínou obchoduje každý a bez ní by, jak poznamenal senátor Kubera, nefungoval ani ten mikrofon ve Sněmovně…
Obchody s Čínou ano a nedistancovat se. Čína je největší a nejlidnatější trh světa. Co vidím jinak, že nemáme usilovat o čínské investice u nás, čímž se nás Zeman nebo kdokoliv další snaží jaksi omráčit, jak je to výhodné. Důležitější je otevírat čínský trh k odbytu našich výrobků, našim firmám. Nepoměr mezi tím, co z Číny dovážíme a vyvážíme, je obrovský.
Jiná věc je, jestli máme Čínu mistrovat. Čína je jedna z nejstarších kultur světa. Společenské poměry se tam formují také několik tisíc let a formují se historicky trochu jinak než u nás. Asijská společnost je organizovaná trochu jinak, připomíná mraveniště. Zase se dopouštíme omylu, že chceme vyvážet náš způsob života do celého světa, ale to nikdy nikde nic dobrého nepřineslo. Nechejme na Číňanech, aby si ty věci vyřešili sami. Koneckonců nějaký pokrok za posledních dvacet, třicet let udělali, o tom není sporu. O tom, že mají co zlepšit a vylepšovat, také není sporu. Proč my, desetimilionová zemička v Evropě, máme mistrovat zemi s miliardou obyvatel a úplně jinou historickou tradicí.
Podle průzkumů ve Velké Británii mezi třemi tisíci muslimů, čtyřicet tři procent z nich vypovědělo, že by chtěli zavést v Británii právo šaría. Překvapuje vás to číslo? Můžeme tomu nějak zabránit?
Je to jen důkaz, že Islám není s naší evropskou, křesťanskou, anticko-židovskou kulturou kompatibilní. A pokud dovolíme, aby se množství muslimů navýšilo nad kritickou mez, tak tím podepisujeme svůj ortel smrti a ortel smrti naší civilizaci. Demografický vývoj bude takový, že muslimské obyvatelstvo převýší domácí a nastanou nevratné změny. V některých západoevropských zemích už je možná pozdě.
Psali jsme:
Elektronická evidence tržeb odstartovala. Co od ní očekáváte?
Úplatkářství, buzeraci a žádný velký užitek. Notabene, ve výběru daní. Zrovna nedávno jsem na Facebook napsal, že volit nebo podporovat Babiše třeba i tím, že s ním sedím ve vládě, je stejný zločin, jako po osmačtyřicátém podporovat komunisty. Zavedení elektronické evidence tržeb je zlomový okamžik, který nás vrací do bolševicko estébáckých dob. Jen opravdový hlupák a trouba tomu může fandit.
Vidíte riziko v online shromažďování dat, co a kde se za kolik prodává? Souhlasíte, že tyto informace může Andrej Babiš zneužít ve své obchodní činnosti?
Samozřejmě. Kdo na těch datech sedí a má je k dispozici, vytváří riziko. Babiš bojuje za sebe a velké korporace a ničí ty malé, drobné, obyčejné. Ti velcí si vždy umějí své daňové odvody zoptimalizovat.
Čeká nás mnoho voleb. V Rakousku, Francii, Německu… Očekáváte velké změny? Třeba posílení protieurounijních stran? Nebo se situace v tomto směru uklidní? A domníváte se, že bude mít Angela Merkelová úspěch?
Očekávám změny s nadějí. Očekávám výsledek rakouských voleb a doufám, že bude opačný, než v prvním případě, tedy že zvítězí Norbert Hofer. Se zájmem vyhlížím francouzské, prezidentské volby, kde lze očekávat souboj Françoise Fillona a Marine Le Penové, a to může být velmi otevřené, protože Fillon je pro levičáky stejně nepřijatelný jako Le Penová. Takže nemusí zcela jistě nastat efekt, že všichni půjdou volit proti Le Penové. Voliči zůstanou doma, pokud by jedinou variantou byl Fillon. Německo je případ sám pro sebe. Denacifikace zanechala na tomto národě nejen pozitivní změny, ale i negativní. Ignorují nebezpečí, které se na Německo valí, a které si vpustili do svých domovů.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
