Myslíte si, že neúnosná situace na východě Ukrajiny bude pokračovat?
Podle všeho to vypadá, že hned tak neskončí.
ParlamentníListy.cz již od loňského listopadu objektivně a vyváženě sledují situaci na Ukrajině. Souhrn článků ZDE.
Kdo za to může?
Určitě by se daly najít různé provokace a zdroje konfliktu na obou stranách, ovšem klíčová je ruská anexe Krymu. Ukrajinským občanům ruské národnosti tam nikdo neubližoval, tudíž tvrzení, že ruští vojáci přišli tyto občany ochránit, je evidentně zcela vylhané. Byl to akt mezinárodního terorismu. Tímto prizmatem je třeba celý konflikt posuzovat.
Prezidentu Vladimiru Putinovi v posledním roce obrovským způsobem vzrostla podpora ze strany Rusů. Čím to?
Rusové se nemohou k demokracii vrátit, protože ji nikdy nezažili. Z carského režimu přešli téměř rovnou do režimu bolševického. Většina Rusů pokládá demokracii na Západě za slabost. Potřebují silného vládce, cara. Tím je pro ně Vladimir Putin. V Rusku je velký sentiment po zašlé slávě a síle SSSR. Putin jim nabízí návrat k někdejší velikosti jejich impéria.
Je politika sankcí a protisankcí funkční?
Projeví se až po nějakém čase. Důležité je, aby státy Evropské unie (EU) táhly za jeden provaz. Ruští agenti, kterých je všude plno, zejména v postsocialistických státech, udělají vše pro to, aby mezi země EU vrazili klín. Je třeba být důslední a vytrvat.
Jsem přesvědčen, že sankce budou pro ruské občany nepříjemné. Zvykli si na určitou úroveň komfortu, a z toho budou muset slevit. Je ale otázka, zda se jejich rozčarování obrátí proti Putinovi, nebo proti zlotřilému Západu. Ruská propaganda jede na plný plyn.
Jak v tomto ohledu hodnotíte chování české vlády a tuzemského prezidenta?
Velmi pozitivně, zejména přístup vlády a premiéra Bohuslava Sobotky.
Jak by se nad těmito problémy asi zamýšlel Václav Havel?
Václav Havel měl vždy z Ruska obavy. Často opakoval, že si Rusko musí uvědomit, kde vlastně začíná a kde končí. To je jádro problému. Rusko stále považuje okolní země za své „blízké zahraničí”, tedy za teritorium, které mu historicky náleží, nad kterým drží patronát. Když to přeženu, protektorát. Týká se to nejen bývalých států Sovětského svazu, ale i někdejších zemí „socialistického tábora”. Rusové se kupříkladu na nás kvůli našemu začlenění do NATO dívají jako na „zrádce, kteří přešli k nepříteli”. Podle mne je naše členství v NATO jednoznačně největším úspěchem od listopadu 1989, který nám zaručuje tak vysokou míru bezpečnosti, jakou jsme neměli nikdy v dějinách.
Co si myslíte o reálpolitice Angely Merkelové, s níž se ukázala v Kyjevě?
Merkelová je velice opatrná politička, dovede chodit po uzounkém chodníku mezi oběma stranami. Týká se to nejen rusko-ukrajinského konfliktu, ale i německé vnitřní politiky. Tančí mezi vejci a už jí to vychází neuvěřitelnou řadu let. Zároveň je klíčovou hráčkou EU, což si uvědomuje. V dané situaci se chová víc než rozumně.
Psali jsme:
Na druhou stranu, jak nahlížíte na výzvy Polska a Pobaltí k preventivnímu zásahu...
Polsko a baltské státy sdílejí historicky neblahou zkušenost s ruským impériem, které je několikrát přepadlo a anektovalo, a mají z něj evidentní a pochopitelný strach. Vůbec se jim nedivím.
Může dojít ke třetí světové válce, kterou někteří straší?
Chci věřit tomu, že ne. Ale zároveň mám z té situace velice nedobrý pocit. Kdybych se uměl modlit, modlil bych se od rána do večera pro zachování míru. Ovšem nikoli pro appeasement, ten se šeredně nevyplatil a nakonec vedl nikoli k míru, ale k nestrašnější válce v dějinách. Pokud by vypukla světová válka dnes, mám obavy, že by ji lidstvo už nepřežilo.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
