Sněmovna jednala o uzákonění manželství pro homosexuální páry, teď se materiálem zabývají výbory. Je zde však i návrh na zakotvení manželství jako svazku muže a ženy v ústavě. Jaký z návrhů je vám bližší?
Jednoznačně ten návrh, který odpovídá naší anticko-židovsko-křesťanské tradici. Tedy svazku muže a ženy. Jakýkoliv jiný svazek pod názvem manželství je dle mého názoru nepřijatelný. Pokud má být vztah stejnopohlavních párů uzákoněn, tak je třeba tento svazek pojmenovat zcela jiným názvem.
Jinak řečeno, je manželství pro všechny?
Pokud se na to díváme z pozice tradičního svazku muže a ženy, pak je manželství pouze tento pár a proto, dle mého názoru, by manželství jako svazek muže a ženy mělo být zakotveno v ústavě. Podpořil bych úpravy občanského zákoníku tak, aby byla narovnána práva lesbických párů, tak jako u heterosexuálních párů, aby jim vznikl nárok například na společné jmění nebo vdovské důchody, ale s výjimkou adopce dětí.
Pokud by manželství pro homosexuály bylo uzákoněno, co by to podle vás znamenalo? Jaký dopad na společnost to může mít?
Jak jsem zmínil, dovedu si představit uzákonění svazku stejnopohlavních párů, byť s tím osobně nejsem v souladu. Pro současnou českou společnost, která je většinově tolerantní k sexuálním menšinám, by se mnoho nezměnilo. Za sebe mám ale obavu, aby se uzákonění takovéhoto svazku nepromítlo do nějaké pozitivní diskriminace, na úkor většinové heterosexuální části obyvatel České republiky. I homosexuálové si musejí uvědomit, že nový život, zajišťující naši budoucnost a nové generace, vznikne pouze ze svazku muže a ženy.
Fotogalerie: - Restart trhů?
Často je slyšet kritika, že homosexuálové stále přidávají na svých právních požadavcích. Souhlasíte s tím?
Bohužel s kritikou musím souhlasit. Není to tak dávno, když se projednávalo uzákonění partnerského vztahu se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími, načež z kruhů stejnopohlavních párů se ozývalo, že to je dostačující a nic více už požadovat nebudou. A dnes tu je snaha tento svazek posunout do polohy manželství nebo snaha mít možnost adoptovat děti.
Při letošním sčítání lidu se ozývala kritika, že v kolonce pohlaví jsou jen dvě možnosti. Měla by se tato nabídka rozšířit?
Nevím, proč by měla. Vždy jsme si při sčítání vystačili se dvěma pohlavími a nic by se na tom měnit nemělo. Osoba je buď žena, nebo muž.
Co o západní společnosti vypovídá míra tolerance homosexuality, obzvláště pak v porovnání s autoritářskými režimy v Asii či v Africe?
Na začátku jsem napsal, že česká společnost je velmi tolerantní a jsem za to velmi rád. Kriminalizovat někoho za jeho životní či politické názory, náboženské cítění nebo sexuální orientaci prostě odmítám. Západní tolerantní způsob nahlížení na člověka je z mého pohledu jediný správný. Nesmí být ale zneužit. Někdy mi to připadá, že si lidé pletou toleranci s anarchií, ve které si každý může dělat, co chce. Tak to ovšem není.
Psali jsme:
650 tisíc korun dostanou od Prahy pořadatelé festivalu Prague Pride. Jako zastupitel jste navrhoval, aby peníze dostaly matky – samoživitelky. Je důvodem koronavirová pandemie, proč byste peníze z festivalu přesunul právě matkám?
Osobně si myslím, že tento festival je už přežitkem. Svou historickou úlohu již splnil, společnost seznámil s problémy, přitáhl na sebe pozornost, a to někdy způsobem, který homosexuální menšině spíše ublížil. Ale to je věcí pořadatelů. Ano, důvodem mého návrhu na přidělení peněz matkám samoživitelkám je koronavirová pandemie, ale nejen ta. Matky samoživitelky to mají velmi složité a každá pomoc, ať už od státu, města či obce nebo od jiných dárců, je pro ně vítaná. Starají se o naši budoucnost tím, že vychovávají děti, tedy ty, kteří zde jednou budou pracovat a budou řídit tuto zemi. Výchova jednoho dítěte vyjde rodinu nebo matku samoživitelku v současnosti na zhruba tři miliony korun.
Jedním z argumentů pro přidělení financí festivalu byl argument, že akce je důležitou součástí turismu v Praze. Souhlasíte s tím jako předseda Výboru pro oblast kultury, výstavnictví, cestovního ruchu a zahraničních vztahů?
Můj názor na přidělení dotace jsem řekl několikrát veřejně a vždy si za ním stál i při všech následujících hlasováních. Akce sem asi opravdu přivede velké množství finančně movitých zahraničních turistů z řad gayů a leseb, ale to neznamená, že by měla být finančně dotována městem. Lidé těchto orientací i díky tomu, že se nemusí většinově starat o své děti, jsou natolik solventní, aby si tento festival financovali ze svých zdrojů, a tak z části podpořili i skomírající cestovní ruch v Praze. Pak bych připustil, že akce má pro cestovní ruch v Praze jakýsi přínos.
Fotogalerie: - Pochod Prague Pride 2017
Pomineme-li pandemii, je částka 650 tisíc korun pro festival tak akorát, nebo byste ji rád upravil?
Za mne není důvodu z pozice města Prague Pride finančně podporovat.
Zároveň pražští zastupitelé schválili, že na radnici zavlaje duhová vlajka jako symbol sexuálních menšin. Je to tak správně? Jaké vlajky podle vás na radnici patří a jaké nikoliv?
Na budově magistrátu mají vlát pouze státní vlajky, vlajka Evropské unie, případně vlajky měst a obcí. K vyvěšování vlajek na budově Magistrátu Hlavního města Prahy jakéhokoliv uskupení, sdružení a podobně by docházet nemělo.
Jak hodnotíte vládní omezení a podporu právě v oblasti kultury a cestovního ruchu v době pandemie?
Vládní podpora cestovního ruchu může být ze strany státu jistě větší, ale to si říká asi každé odvětví průmyslu, obchodu a cestovního ruchu a kultury, které bylo postiženo covidovými opatřeními. Je třeba si uvědomit, že největší propad v návštěvnosti zahraničními turisty má právě Praha. Bohužel Praze stát v cestovním ruchu moc nepomohl, a tak je na Praze a její akciové společnosti Pražská informační služba, aby tento trend pomohly zmírnit a v budoucnu obrátit. Společnost pracuje na koncepci návratu klientely ze zahraničí, ale pokud možno v jiném složení. Rádi bychom eliminovali návrat alkohol a sex turismu a naopak se zaměřili na turisty, kteří budou movitější, budou upřednostňovat ubytování v dobrých hotelech před využíváním tak kritizovaných ubytování v soukromí, známém jako sdílené ubytování.
Jak si v těchto časech vedou pražská kulturní zařízení?
Kdybychom se zeptali umělců obecně a všech dalších pracovníků v kultuře, jistě by vám řekli, že situace je více než kritická. Ztráta zaměstnání postihla velké množství lidí z kulturní branže a mám obavu, že ještě nedosáhla dna. Kulturní zařízení zřizovaná Hlavním městem Prahou jsou na tom o poznání lépe, ale na vyskakování to rozhodně není. Každý umělec by rád předvedl svou tvorbu veřejnosti a je libovolné, jestli jde o divadlo, hudbu, tanec, výtvarné umění, film nebo jiný obor kultury. Bohužel již více než rok se tak dít nemůže, a to je pro tento segment lidského konání zničující. Městské organizace zkoušejí a nacvičují nová představení nebo nové programy dle svého zaměření, aby, až budou opatření uvolněna, mohla ihned své diváky zaujmout něčím novým. Přesto to bude trvat roky, než se situace v kultuře vrátí do zaběhlých kolejí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
