Před pěti lety: Rozvrácené Německo. U nás imbecilové z obrazovky a petice vědců „proti Konvovi“. Teď Konvička rozebírá, co se změnilo

13.09.2020 9:41 | Zprávy

ROZHOVOR „S migrační vlnou se změnilo mnohem víc, než jen snaha nás vychovat. Prakticky zmizela svoboda slova, společnost je mnohem víc polarizovaná, akademická pracoviště a velká média prohospodařily většinu svého kreditu, z veřejného prostředí se vytratila debata založená na logice a faktech a nahradila ji debata založená na emocích,“ shrnuje dění posledních pěti let s migrací v Evropě aktivista a entomolog Martin Konvička. Pokud se z jeho pohledu temné straně síly něco skutečně podařilo, bylo to rozbití komunikačních kanálů opozice, skrz cenzuru a výchovu na sociálních sítích a internetových portálech.

Před pěti lety: Rozvrácené Německo. U nás imbecilové z obrazovky a petice vědců „proti Konvovi“. Teď Konvička rozebírá, co se změnilo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Před Úřadem vlády se setkali příznivci i odpůrci přijmutí syrských uprchlíků do ČR. Demonstrace se obešla bez vážnějších incidentů

Je to právě pět let, co Angela Merkelová pozvala do Německa všechny uprchlíky. Co je podle vás to nejdůležitější, čím se podzim 2015 zapsal do historie?

Nechci hned u první otázky odvádět řeč jinam, ale na tyto dny připadá těch výročí více – na pátek připadlo 11. září, což je výročí pádu Mrakodrapů v New Yorku, kterýmžto dnem skončila optimistická doba postkomunistická. Světu bylo důrazně připomenuto, že pod pokličkou konce studené války a optimistických výhledů do budoucna jsou zde úplně jiné síly, hlásící se o slovo. Tehdy měl Západ, přesněji Spojené státy, jedinečnou šanci s politickým islámem zamést. Za Spojenými státy stál celý svět, včetně rivalů jako Ruska a Číny, a kupodivu i včetně řady zemí muslimských, třeba Turecka. Spojené státy ale namísto rozhodnosti a síly ukázaly lavírování a snahu o usmíření protivníka, kdysi se tomu postoji říkalo appeasement.

Pustily se do první ze sérií proxy válek – válek na jiném místě a s jiným protivníkem, než by dávalo smysl. Mám na mysli dobrodružství v Afghánistánu. Ve vysokých akademických, mediálních a obchodních kruzích se věci přestaly nazývat pravými jmény, čemuž napomohla předpřipravená atmosféra politické korektnosti. To vše se jako bumerang vrátilo do politického života Ameriky a dalších západních zemí. Namísto diskuse o problémech a krocích k jejich řešení jsme sledovali stínové divadlo polopravd a falše. Od útoků na mrakodrapy vedla přímá cesta ke zvolení muslimského napomáhače Baracka Obamy prezidentem jaderné supervelmoci, ale i k takzvanému arabskému jaru 2011 a ukrajinské krizi 2013. Západ definitivně ztratil tvář. Alespoň v očích čestných lidí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Proč by se Ukrajina měla vzdát svého území?

Jde přeci o princip, proč ustupovat agresorovi? A proč vám taky píšu je, že nechápu, jak jste to myslel, že bude Ukrajina válčit o své zájmy do posledního Čecha či Slováka. Vždyť přeci ČR žádné vojáky do boje na Ukrajinu nevysílá, co vím, tak tam šlo válčit jen pár lidí dobrovolně a vláda ani vojáky...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jandejsek: Záměrně vám zvyšují ceny potravin. Těmito kroky

8:15 Jandejsek: Záměrně vám zvyšují ceny potravin. Těmito kroky

„Snižování produkčního zemědělství už nyní ukazuje nedostatek vepřového masa, vajíček, mléka, drůbež…