Dělnická strana sociální spravedlnosti nemá v současnosti v senátu ani krajské politice žádného zástupce a podle posledních průzkumů je podpora strany napříč kraji dosti nestabilní. Tedy až na jedinou výjimku, v rámci volební koalice v Ústeckém kraji, kde podle zářijového výzkumu Agentura Phoenix research Národní socialisté – LEV21 a Dělnická strana sociální spravedlnosti oslovily šest procent respondentů. Jak vidíte šance strany? Jaký výsledek byste považoval za úspěch?
Za úspěch budu považovat vstup do krajského zastupitelstva. Jestli to bude v jednom, ve dvou nebo ve více krajích, to nechám na voličích. Pro nás by však jakýkoliv krajský mandát byl velmi dobrým signálem a impulzem před parlamentními volbami, které nás čekají v příštím roce.
Vadí vám, že váš program dnes přebírají ti, kteří vás dříve označovali za extremisty. Můžete být konkrétnější?
Uvedu několik příkladů. Byla to právě dělnická strana, která měla jako první v programu zavedení přímé volby prezidenta. Byli jsme to my, kteří už v roce 2009 upozorňovali na nebezpečí imigrace, za což jsem byl nakonec odsouzen. A byli jsme to také my, kteří hájili slušné občany před těmi nepřizpůsobivými v krizových regionech a nabízeli řešení. Smáli se nám, odsuzovali, častovali urážkami a nálepkami. Dnes ti stejní politici a politické strany přebírají naše názory. Tak kdo měl pravdu?
Představitelé tradičních stran ale naopak tvrdí, že je přirozené, že vzhledem k bezpečnostní situaci na ni musejí reagovat, a naopak poukazují na to, že tzv. extrémní strany nenabízejí žádná další témata, kterými by chtěli oslovit širší škálu voličů. Co vy na to? Čím byste kritiku vyvrátil?
Představitelé tzv. tradičních stran jsou spolkem zkorumpovaných nenažranců, kteří logicky budou tvrdit, že oni to zařídí. Říkají to však jen z toho důvodu, aby se udrželi u koryt, protože vědí, jaké jsou nálady mezi lidmi. Že je zde nespokojenost s korupcí, se zvýhodňováním menšin, se zneužíváním sociálního systému a problematikou imigrantů. Stačí se podívat na náš program, který je komplexní a nabízí řešení na všechny problémy, které trápí naši společnost. Tam najdete odpověď, kdo má pravdu.
Tomáš Vandas
Vy sám se v obvodě Ústí nad Labem ucházíte o mandát senátora. Jednou z vašich priorit je obnovení trestu smrti. Jak toho ale docílit, když jsme vázáni mezinárodními úmluvami?
Na setkáních s občany říkám, že přece my, občané této země, bychom měli rozhodovat o tom, jaké zákony u nás budou platit. Pokud nám tedy nějaká mezinárodní smlouva nevyhovuje, měli bychom ji vypovědět. Trest smrti považuji za výjimečný, který by byl aplikován ve výjimečných případech. Co jiného by mělo následovat za brutální vraždu malého bezbranného dítěte či seniora? A koneckonců, trest smrti máme v řadě států, které považujeme za demokratické, například Spojené státy. Hlasy kritiků, kteří říkají, že to nejde, odmítám. Prosazuji heslo „Naše země = naše pravidla“.
Pokud se bavíme o trestu smrti, v posledních letech rostou pochybnosti o nezávislosti a objektivnosti naší justice. Není trest smrti příliš velkým rizikem? Přece jen již v minulosti byla takto odsouzena řada nevinných.
Není to riziko. Dnes máme velmi mnoho metod ke zjištění důkazů, které v minulosti nebyly. A také, bavíme se o jasných, prokázaných případech, kdy se například vrah dozná, kdy jsou všechny důkazy tak evidentní, že se pochybnosti nepřipouštějí. Něco jiného je nezávislost a objektivnost justice. Ale to se dostáváme k fungování celého systému, který zneužívá své postavení k umlčení svých kritiků a oponentů. A to členové a sympatizanti dělnické strany poznali na své kůži.
Chcete se zasadit o zřízení nezávislé vyšetřovací komise, která by objasnila roli současného premiéra a bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky v tzv. privatizaci OKD. Jaký trest by si podle vás v případě prokázání viny zasloužil?
Člověk nemusí být ekonomický expert a politik, aby si při používání selského rozumu nedal dohromady fakta. Přece když stát přijde o několik miliard korun v rámci tzv. privatizace OKD, kdy do této privatizace nebyl započítán bytový fond, je asi něco špatně a někdo za to nese odpovědnost. A současný premiér Sobotka byl jako tehdejší ministr financí odpovědný za státní kasu. O trestu by měl rozhodnout nezávislý soud, to já nemohu předjímat. Že tady však v této kauze něco smrdí, je zřejmé.
Zároveň požadujete prošetření tzv. malé a velké privatizace. Co považujete za největší podvod, ke kterému došlo?
Těch podvodů, kterých jsme byli svědky zejména v divokých devadesátých letech, byla celá řada. Stačí zmínit jména Viktora Koženého, Pavla Tykače, Aleše Třísky či Svatopluka Potáče. Dále kauzy CS Fondů, vytunelovanou Agrobanku nebo Plzeňskou banku, dále desítky firem, které byly „prodány“ za minimální částky na základě pochybných projektů. Zmizely stovky miliard korun, fungující podniky byly rozprodány a zanikly. Totální devastace našeho hospodářství. Nikomu se nic nestalo, nikdo nebyl potrestán, na vše doplatil jen obyčejný člověk, který tyto zlodějny musí dotovat ze své kapsy.
Navrhujete také zrušení státních dotací pro politické strany za mandáty poslanců a senátorů. Jak byste si tedy financování stran představoval? Pokud by byly financovány pouze z darů, nenahrávalo by to různým lobbistickým skupinám, klientelismu a korupci?
Jsme pro ponechání státního příspěvku pouze za získané hlasy ve volbách. Peníze za mandáty, které strany inkasují rok, jsou jen plýtváním peněz ze státního rozpočtu. Když dokáže hospodařit vyrovnaně naše strana, a to bez státních příspěvků, mohou tak dělat i jiné subjekty. Podle mého názoru by takové opatření žádnému klientelismu nebo korupci nenahrávalo, to činí jiné jevy naší společnosti. Takto bychom aspoň ušetřili obrovské peníze, které bychom mohli například věnovat nemocným českým dětem nebo seniorům a sociálně potřebným.
Citlivým tématem, které je s krajem úzce spjato, je sociální problematika. Jak docílit toho, aby menšiny nebyly zvýhodňovány na úkor většiny a nedocházelo ke zneužívání sociálních dávek, čehož jsme bohužel často svědky?
Jak toho docílit? Především tím, že nebudeme volit ty politiky a strany, kteří tento stav umožnili a tolerují ho pod falešnou politickou korektnosti. Podívejte se třeba na ministra Dienstbiera. Typický úkaz, kdy on neustále vymýšlí zákony na podporu menšin, nepřizpůsobivých, imigrantů. Já osobně bych nevolil stranu, kterou by reprezentoval takový odpudivý člověk. Nebo strany, které prosadily do funkce ombudsmanku Šabatovou. Strany, které schvalováním zákonů podporovaly byznys se sociálními doplatky na bydlení. Strany, které se nedokázaly nikdy v minulosti zastat slušných lidí. Pokud si toto voliči neuvědomí a dál budou zkorumpovaným podvodníkům skákat na špek za pivo, párek nebo koblihu, nic se nezmění. Proto apeluji na občany, aby volili skutečnou opozici.
Na jeden z vašich mítinků proti imigrační politice vlády dorazil loni v létě i slovenský radikální politik Marian Kotleba, který u našich východních sousedů proslul hned několika střety se zákonem. Do jaké míry se ztotožňujete s jeho názory i ideologií Lidové strany - Naše Slovensko?
Marian Kotleba je můj dobrý přítel a vážím si jeho dlouholeté činnosti. Koneckonců, spojuje nás i podobný osud. I jemu zakázali politické sdružení, trestně ho stíhali, zažil státní represe, dávali mu nálepku extremistů. Jeho názory já respektuji a zcela určitě máme na zásadní otázky, které dnes tíží Slovensko, Českou republiku a celou Evropu, shodný pohled. Držím mu palce, aby v dalších volbách jeho strana posílila, a všichni se těšíme na jeho návštěvu, která bude 5. října, kdy společně vystoupíme na mítinku v Ústí nad Labem.
Psali jsme:
Jaké účinné řešení terorismu a uprchlické krize prosazujete?
Těch možností je celá řada a hlavně je důležité, aby spolupracovaly evropské státy. Už dříve jsem říkal, že na moři musí být hranice střežená vojenskými loděmi, kterou by nesměla plavidla s imigranty překročit. Dále pokud lodě vyloví z moře uprchlíky, nechápu, proč je vozí do Evropy. Proč je nevysadí na břeh Afriky, zvlášť když se tak děje u libyjského pobřeží? Proč neprobíhá důsledná deportace všech osob, které nemají povolení k pobytu? Že prý je jejich státy nechtějí. No a co je nám do toho? Prostě je tam odvezeme a ať se o ně postarají. Problémem je však také zbabělost evropských politiků k ráznému a nekompromisnímu řešení. Bojí se, že budou označeni za extremisty, populisty atd. Mně osobně je jedno, za co mě vládní garnitura označuje, pro mě je důležitý osud vlastní země a jejích občanů.
Jste přesvědčen o tom, že prezident Miloš Zeman není nadstranický, a navíc vám vadí, že na vás opakovaně útočí. Jak konkrétně?
V poslední době, zejména v předvolebním období, nás opakovaně označuje za neonacisty. Takto si skutečně nadstranickost nepředstavuji. Myslím si, že pan prezident k takové rétorice nemá důvod, a mrzí mě, že tak činí. Spíš si myslím, že hlavním motivem k takovému vystupování je jeho podpora Straně práv občanů, kterou založil a která najednou, byť byla dřív proevropská a probruselská, říká stejné věci jako my.
Ing. Miloš Zeman
Netajíte se také tím, že vážně uvažujete o tom, pokusit se sehnat podpisy k prezidentské kandidatuře a jít do boje o Hrad. Kdy se rozhodnete? Na čem to závisí?
Zatím ještě nejsem rozhodnutý, zda do prezidentské volby půjdu. Mnoho lidí mě přesvědčuje, abych kandidoval, ale já si myslím, že bych měl svoje politické aktivity spíše směřovat směrem ke krajské a parlamentní politice. V příštím roce nás čekají parlamentní volby, které jsou pro nás prioritou. Takže uvidíme.
Otázka je hodně irelevantní, jaký byste ale chtěl být prezident?
To je opravdu hodně irelevantní, ale já si myslím, že to není o funkci prezidenta, senátora či poslance. Je to o tom, jaký člověk je a zda chce prosazovat názory ve prospěch své země a občanů. A to bych dělal se stejným nasazením, jako to dělám ve funkci předsedy skutečné opoziční strany. Chci slušný život pro slušné občany. Pokud to chtějí čtenáři také, podpořte nás ve volbách. Vládnutí zkorumpované garnitury už bylo dost.
Další rozhovory s kandidáty:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
