Pane převore, náš rozhovor vychází o půlnoci, co v tomto čase děláváte?

Zhruba asi tak už půlhodinu asi spím. Do postele se nikdy dřív nedostanu než kolem jedenácté. Většinou to poslední, čemu se v sobotu večer věnuji, je to, o čem budu ráno v půl osmé v neděli kázat. To jsou většinou mé poslední myšlenky, se kterými každou sobotu večer usínám.

A o čem sníte? Není-li to tajemství, které si chcete uhájit?

Mně se někdy sbíhají ve snech všechny ty věci, kterými jsem za ten celý den prošel. Setkání se všemi lidmi. V poslední době sním především ale o tom, abychom zde udrželi tady ten život a náš klášter, aby mohl být otevřený a byl otevřený nadále všem lidem. A aby bylo také čím zaplatit všechny složenky. Protože víme, že to je čím dál horší v poslední době. Tak se přiznám, že se tím někdy i po půlnoci budím. Ale Bohu díky, mám jinak většinou spaní dobré.

Blíží se již tradiční oslavy výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velehradě uváděné tako jako Dny lidí dobré vůle. Pokud byste měl laika nalákat, jaké důvody byste představil, aby věděl, proč by tam měl namířit?