Prezident Beneš jako „hromosvod“? Podle historika Carbola pouze hanit historii vlastního národa není ideální

29.03.2026 4:44 | Rozhovor

„Křivdy, které nastaly na našem území poté, co čeští Němci sehráli nadšeně Hitlerovi trojského koně, jsou dodnes určitým mementem,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz historik a zároveň předseda Společnosti Edvarda Beneše Pavel Carbol. Podle něj sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně nepřinese ve vzájemných česko-německých vztazích krok vpřed, ale naopak zpět. Téma českých Němců zase zbytečně zacloumá domácí politikou a veřejným děním.

Prezident Beneš jako „hromosvod“? Podle historika Carbola pouze hanit historii vlastního národa není ideální
Foto: Hans Štembera
Popisek: Historik a předseda Společnosti Edvarda Beneše Pavel Carbol

Mohli jsme si vybrat mezi hanebností a válkou. Zvolili jsme hanebnost a budeme mít válku,“ řekl po mnichovské dohodě Winston Churchill. Prezident Edvard Beneš v roce 1938 abdikoval, republika byla rozbita. Jak vnímáte myšlenky, které se každému, kdo o těch událostech přemýšlí, derou na mysl. „Beneš odevzdal zemi Hitlerovi“, a naopak „Beneš stál za demobilizací, protože jinak by český národ přestal existovat“.

Dilema prezidenta Beneše z roku 1938 by asi nechtěl ani neuměl zvládnout dokonale nikdo. Dnes se samozřejmě, s oporou současných znalostí a faktů o následném vývoji, k daným událostem vyjadřuje „zasvěceně“ leckdo a může to působit až absurdně. Bojovat bez spojenců a v podstatě se všemi sousedy, navíc proti vnitřnímu nepříteli v podobě českých Němců, neskýtalo naději na úspěch. Tehdejší Polsko a Maďarsko se totiž také obratem zapojily do destrukce naší tehdejší republiky, na danou situaci s chutí čekaly. Beneš vizionářsky předpokládal, že Hitlerovi nebude Československo stačit, že záhy vypukne evropský, respektive světový vojenský konflikt a bude možné usilovat o obnovu republiky. Tento jeho odhad, jakási sázka na budoucnost, mu beze zbytku vyšel.

Oběť z podzimu 1938 nebyla marná, polemiky o „šrámech na duši“ se však vracejí v úvahách dodnes. Češi a Slováci se zapojili do protinacistické koalice, umírali za svou zemi i státnost, počínali si velmi hrdinně. Bylo to i proto, že věřili, že Edvard Beneš v čele exilové vlády bude úspěšný a jako Masarykův pokračovatel i nástupce republiku obnoví. Benešovo heslo „Svobodné Československo ve svobodné Evropě“, které vymyslel na procházkách podél řeky Lužnice v Sezimově Ústí před svým odchodem do exilu, je proto dostatečně výstižné.

Prezident ničitel. Je na čase si přiznat pravdu o systematickém teroru a vraždění. Tak nazval svůj komentář v roce 2021, kde nenechává na Benešovi nit suchou, novinář Jan Urban. Uveřejnil jste polemiku, kde píšete, že Urban emočně silná fakta představuje nebezpečně zavádějícím způsobem. Souhlasím s vámi s tím, že jste byl moc mírný, protože ten pán (jako by byl po lobotomii části mozku), když zcela přehlédl hned několik dějových linií doby, například většinovou podporu Hitlera ze strany českých Němců. Proč jste se držel tak zkrátka?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Bydlení

Tvrdíte, že máte opatření, která zamezí dalšímu zdražování bydlení. Povedou ale i jeho zlevnění, jak jste slibovali?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Z uzavřených dolů rezervace a z orné půdy průmyslové zóny. Hynek Beran líčí jednání u Mrázové

12:03 Z uzavřených dolů rezervace a z orné půdy průmyslové zóny. Hynek Beran líčí jednání u Mrázové

Energetický expert Hynek Beran se dělí s ParlamentnímiListy.cz o své dojmy z jednání o akceleračních…