Máme za sebou dva týdny nouzového stavu, kdy by lidé měli po práci být doma. Snášejí to různě. Je to lepší situace pro pecivály, kterým tolik nevadí sedět u televize, než pro hyperaktivní jedince, kteří – pokud se jedná o ženy – teď třeba leští dokonale několikrát po sobě dlaždice od rána do večera?
Samozřejmě, že záleží na osobnosti člověka. Lidé, kteří nepotřebují tolik kontakty a je jim dobře doma, tak tam jsou. Ideální je, když mohou do práce a potom jsou doma. To už se pak snáší dost dobře. Pro tyto lidi je to v jistém smyslu snazší. Lidé otevření, společenští, to budou muset nějakou dobu překousnout. Když jdou do práce, potřebu sociálních kontaktů si naplní tady, a pak už můžou být doma a věnovat se nějakým aktivitám. Nejhůře na tom mohou být lidé osamocení, kteří nikoho nemají a nemůžou do práce. Pro ně je to obtížnější.
Jak si všimli mnozí krajané žijící v zahraničí, překvapilo je v kontrastu s tím, kde žijí, jak Češi disciplinovaně dodržují nošení roušek, drží odstupy, mnozí i roušky šijí. Výjimky se samozřejmě najdou. Vlastně i mě to překvapilo. Překvapilo vás to také?
Mě to nepřekvapilo. Pokud se mě někdo ptá, vždycky neopomenu zdůraznit, že Češi jsou velmi racionální a dobře přizpůsobiví. Myslím to v dobrém slova smyslu. Dokážeme se přizpůsobit daným podmínkám, ale ne nějak vychytrale. Spíše racionálně. Dovedeme vyhodnotit – toto je nutné a budeme to dělat. Většina národa toto umí vyhodnotit a zrealizovat. Proto je zcela nesmyslné v této situaci vykřikovat něco o nějakých nezadatelných lidských právech, právu na pohyb a kdeco, když jde o vážnou věc. V tomto jsem pyšný a už jsem několikrát opakoval, že jsem rád, že žiju v tomto státě. Jsme opravdu dobří.
Fotogalerie: - Vylidněné metro
Zároveň si tito naši krajané stěžují, že oni sami jsou v tom zahraničí jediní, kdo roušky nosí, pokud jdou třeba do obchodu. Vždycky jsem si například myslel, že Němci jsou disciplinovaný národ, rozhodně více než my. A teď to vypadá, že tomu tak není...
Jestli to ale není i díky politikům. U nás, v Maďarsku nebo na Slovensku se razantní opatření zavedla poměrně brzy. Ale mnohé západoevropské země z mého pohledu nepřiměřeně dlouho váhaly se zavedením razantních opatření – viz Británie, ale i Německo, kde doteď se roušky moc nenosí. Čím to je? Bály se vlády je zavést? Nebo upřednostňovaly do poslední možné chvíle ekonomiku před zdravím lidí?
Těžko to teď hodnotit. V každém případě je to ale jak vina ve špatném slova smyslu, tak zásluha v dobrém slova smyslu politiků. Máme politiky, jaké jsme si zvolili. Což platí pro každou zemi. Tam ať chtějí, aby jejich politici skládali v budoucnosti účty.
Extrémním příkladem v tomto je Švédsko, které bylo poslední v (západní) Evropě, kde byla omezení naprosto minimální. Lidé tu dál chodí do škol a hospod. V tom jsou opět progresivně napřed, otázka ovšem je, jestli nejsou progresivně nazad...
Právě. Toto pojetí progresivismu a vyznávání této filozofie může být cesta do pekel. To se uvidí.
Psali jsme:
Horší byl už asi pouze běloruský prezident Lukašenko, který dle médií ještě minulý týden tvrdil, že Bělorusové nákazu porazí tím, že budou pracovat na poli a večer si dají stakan vodky. Zní to až neuvěřitelně, jako novinářská kachna, ale je fakt, že ještě minulý víkend se hrála asi jako jediná běloruská fotbalová liga i s diváky. Co k tomu říci?
Bělorusko je do značné míry diktatura. Vždycky pak záleží, jakou kvalitu má jejich vůdce. Když je hloupý, bude dělat hloupá rozhodnutí. Ale to samozřejmě platí i pro demokracii.
Jak jsem říkal, tak Češi ta opatření zatím poměrně dobře dodržují; ona je asi takovým výstražným vykřičníkem situace v Itálii či ve Španělsku. Budou tyto hrozivé příklady dostatečným mementem pro lidi, i když se ta opatření budou prodlužovat na týdny a týdny?
Nedovedu to odhadnout. Pokud se to bude muset prodlužovat, tak snad to nebude v tak tvrdých mantinelech. Patrně se vláda bude snažit o rovnováhu, aby se to podnikatelům, kde to jenom trošku půjde, uvolnilo. Možná, že v souvislosti s těmi opatřeními začne být křivka nákazy oploštělejší, takže nebude ten velký strašák. V zemích, kde to nezvládli, je strašák hlavní ten, že není odborná pomoc ve zdravotnictví pro mnoho lidí.
Máme obrovskou kliku, a na to jsem taky pyšný a jsem přesvědčen, že naše zdravotnictví patří mezi nejlepší na světě. Toto si hodně lidí uvědomuje – ať už vědomě, či podvědomě – a to lidem dodává klid. U nás nejsou zprávy, že by nemocnice někoho odmítla proto, že je přeplněná, že nejsou kapacity. Spíše naopak. Přes všechny trable s rouškami – což je jiná kapitola – je naše zdravotnictví velmi dobře připravené. To chci zdůraznit.
Fotogalerie: - Hladová okna
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Jak vlastně mají k lidem přistupovat politici? Sice nelhat, ale mírně mlžit, nebo věci říkat naostro – jako newyorský starosta Bill de Blasio, který Newyorčanům natvrdo řekl, že duben bude horší než březen, květen patrně ještě horší než duben. Přičemž už teď v březnu to je v New Yorku špatné. Je to dobré takhle říkat, kdy pak lidé nemají žádné světélko naděje?
Pak dochází k tomu, že vlna se najednou zvedne, tsunami té nákazy je příliš silné. Potom těžko může co říkat. Nákazy rostou nějakou exponenciální řadou, je jasné, že nemůže říci, že za týden to skončí. Ale aby říkal – bude to trvat ještě dva měsíce, to je taky trošku věštění z křišťálové koule.
U nás je to lepší v tom, že se sleduje, aby se nákaza nerozšířila příliš prudce, aby to mělo pozvolnější nárůst. O to se pak dá opřít. Pak může vláda říkat pravdu. V New Yorku zřejmě něco prošvihli a pak vydávají zmatené výroky, ale odhadovat, jestli to za dva měsíce bude lepší, nebo horší, to si troufají moc.
On navíc říká, že to bude horší...
Lepší je, co se děje u nás. Toto jsme udělali, toto jde líp, toto hůř. Je tudíž naděje, že to bude mít přijatelný průběh. Potom se mají lidé čeho chytnout. Když ale starosta řekne, bude to horší, no tak co mají ti lidi dělat? Vzniká panika a vykupují obchody.
Je tato obtížná situace aspoň k něčemu dobrá? Že si začneme víc vážit dříve samozřejmých věcí, že jsme zdraví? A taky, že lidé více docení některé takzvaně obyčejné profese jako jsou prodavačky či pošťačky a další, nemluvě samozřejmě o zdravotnících a podobně?
Ano. Mělo by to být memento pro populaci, aby si to uvědomili. Nejsem si ale jist, jestli si to uvědomí většina. Přeci jenom je doba velkého blahobytu, nárokovost, kdy část populace je přesvědčena, že má nárok se mít dobře.
Až toto všechno poleví, vyrojí se zase politici, kteří budou všechno zpochybňovat a podávat žaloby. Nevím, jak dlouho vydrží ten étos – važme si toho, co je důležité, a rozlišujme priority, co je zbytné a co je nezbytné. Některým lidem to dojde, ale nejsem si jist, jestli většině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
