Pane primátore, byl pro město rok 2017, po stránce rozvoje, rokem úspěšným?

Jde o úhel pohledu a přísnost měřítek. Já se snažím být k sobě přísný, a proto si umím představit, že jsme mohli zvládnout víc. Nazačátku jsem měl poněkud naivní představu, že pokud je chuť, stačí se pustit do práce a všechno poběží rychle, jak jsem byl zvyklý z komerční sféry. Bohužel jsme v politice a někdy mám pocit, že nad zájmy města převládá politikaření, a pak se i sebelepší projekt nesmyslně brzdí jen proto, aby nám nepřinesl body. S tím se stále nedokážu smířit a osobně s tím stále bojuji.

Ale určitě je, čím se pochlubit a máme projekty, které se nám podařilo dokončit, nebo alespoň rozjet. Mám radost z toho, že se podařilo najít a získat strategického partnera Ski areálu Ještěd a přes všechny peripetie jsme areál pronajali renomované společnosti TMR, která, jak věřím, vybuduje na Ještědu lyžařský a sportovní areál evropských parametrů. Velkou pozornost jsem věnoval také zefektivňování chodu magistrátu a myslím, že i zde máme dobré výsledky. Titul Přívětivý úřad za rok 2016 a druhé místo za rok 2017 v celostátní soutěži, kterou každý rok vypisuje a hodnotí Ministerstvo vnitra, jsou pro nás důkazem, že jdeme dobrou cestou a je to i motivací v tomto směru dále pokračovat. Podařilo se i výrazně zlepšit podmínky přefinancování dluhu města, což pomůže rozvoji města lepší kondicí městského rozpočtu. Rád bych vyzdvihl i započatý projekt LVT (Liberecký veřejný technopark), kde by kromě Technického muzea měla být i dílenská akademie, která pomůže přivést mládež opět k technickým oborům. Tento projekt velmi vítají a podporují firmy z celého regionu, které mají dnes velký problém se získáváním technických kádrů. Čeká nás ale ještě hodně práce. Největším projektem je jistě kompletní rekonstrukce plaveckého stadionu v Liberci, ale i projekt energetických úspor a modernizace ve školách, rekonstrukce Divadla F. X. Šaldy, revitalizace liberecké přehrady a řada dalších projektů. Při této příležitosti musím zmínit i to, že bych uvítal lepší spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, aby například dotační programy byly vypisovány v užší spolupráci s městy a na základě skutečných potřeb pro rozvoj měst, a aby města měla větší možnost ovlivňovat témata dotačních programů.

Ptala jsem se i proto, že se loni rozpadla radniční koalice. Jak se krize na magistrátě projevila na jeho fungování? A jak byste hodnotil atmosféru, která zde nyní panuje?

Ano, náš koaliční partner vypověděl koaliční smlouvu. Od té doby tím padla dohoda, že žádné usnesení rady města nebude přijato, pokud jej neodsouhlasí minimálně dvoutřetinová většina. To byl hlavní důvod rozpadu koalice. Zástupci bývalého koaličního partnera zůstali na svých postech a ani jinak se jejich odstoupení od koaliční smlouvy z jejich strany neprojevilo.  V naší dvoubarevné radě města a rozložení 5/4 to znamenalo, že nás koaliční partner mohl takzvaně válcovat převahou jednoho hlasu. V některých extrémních případech jsem pak musel použít práva primátora pozastavit usnesení a o platnosti rozhodovalo zastupitelstvo. Nedávno se tento nepříjemný stav změnil k lepšímu tím, že z klubu zastupitelů bývalého koaličního partnera vystoupil pan náměstek Langr, jelikož už ani on se nedokázal podílet na některých věcech z dílny pana Korytáře, a tím se poměr sil minimálně vyrovnal.

Situace se na fungování města samozřejmě projevuje negativně a vedení města tak není jednoduché. Především v pohledu na priority rozvoje města i způsobu řízení projektů se vážně rozcházíme a je paradoxní, že mnohdy nacházím podporu v opozičních řadách.

Atmosféra není dobrá a nejvíce mne trápí, kolik času proto musím zbytečně věnovat kontrole, abych zabránil některým špatným věcem, namísto toho, abych se soustředil na práci pro rozvoj města.