Svou skepsí ke spolupráci s ČSSD jste se netajil již od počátku. Vydržela však jen rok. Nyní město vede ANO, hnutí Ostravak, KDU-ČSL a ODS. Jak byste spolupráci hodnotil? Domníváte se, že to byla správná volba pro prosazení vašeho programu?
Není to sice v kontextu dnešní doby již podstatné, rád bych přesto připomenul, že jsme to nebyli my, kteří rozbili na podzim 2015 původní koalici ve vedení města. Byl to naopak náš tehdejší koaliční partner, ČSSD, který za našimi zády usiloval o jiné uspořádání na radnici a o pozici primátora. Současnou koalici ve složení ANO, hnutí Ostravak, KDU-ČSL a ODS hodnotím jako jednoznačně efektivnější a funkčnější. Spojuje nás úsilí řešit reálné problémy tohoto města, a nikoliv konzervovat dosavadní stav. A to na jednom z prvních míst znamená hospodárnější a transparentní nakládání s veřejnými penězi a úsilí o zpřetrhání různých historických klientelistických vazeb.
Když se podíváme do programového prohlášení – co se vám zatím daří plnit a co si myslíte, že zvládnete do konce volebního období?
Myslím si, že průběžně naplňujeme všechny naše programové priority, i když bych si přál, aby se tak dělo rychleji. Nemám zde prostor na odpočet plnění všech našich cílů. Podíváme-li se aspoň na ty hlavní, tak je mimo vší pochybnost, že finance města jsou v lepším stavu než před naším příchodem. Máme nižší zadluženost, lepší rating, vysoké přebytky hospodaření. Zrušili jsme desítky „politických funkcí“, jsme otevřenější a transparentnější ve zveřejňování informací i v komunikaci s občany. Zvyšuje se bezpečnost ve městě i díky výraznému navýšení počtu městských strážníků v ulicích i v MHD. Významně z městského rozpočtu přispíváme k zlepšování stavu ovzduší podporou ekologizace dopravy, výměny neekologických kotlů v domácnostech i nadlimitním čištěním komunikací a chodníků. Usilujeme o příchod nových investorů, díky kterým ve městě vzniklo za poslední roky již několik tisíc nových pracovních míst a nezaměstnanost se kontinuálně snižuje k historickým minimům. Přijali jsme novou protiloterijní vyhlášku potírající hazard ve městě, zavedli jsme bezplatnou dopravu pro seniory 65+ v MHD.
Po dlouhých letech marasmu pomalu ožívá a krásní zanedbávané historické centrum města, což je zvlášť potěšující zpráva v roce oslav 750. výročí vzniku Ostravy. Připravujeme rekonstrukci některých historicky cenných objektů, i výstavbu nových významných metropolitních staveb, které mají potenciál pozdvihnout úroveň architektury ve městě, a to i s využitím architektonických soutěží. Velkou radost mám z přípravy nového dlouhodobého strategického plánu města fajnOVA, do kterého se nám podařilo zapojit přes 20 tisíc lidí, což je číslo unikátní nejenom v rámci naší republiky.
Psali jsme:
Jestliže se na programové prohlášení podíváme obšírněji, tak jsou v něm zakotveny body, které už teď víte, že se vám minimálně v tomto volebním období nepodaří naplnit?
Není žádná taková část našeho programu, na kterou bychom rezignovali. Tempo realizace potřebných změn je však různé a závisí na řadě faktorů – od složitosti problematiky, osobního nasazení nositelů změn až po komplikovanost legislativy a veřejné správy jako takové. Například kvůli různým obstrukcím nám trvalo více než dva roky vysoutěžit nového dodavatele služby centrálních nákupů, díky kterému město ušetří 60 % původních nákladů na provoz této služby. Čtyřletý volební mandát je příliš krátký na to, aby člověk dokázal v jeho rámci připravit a realizovat nějaký významnější stavební projekt od úplného počátku po kolaudaci. Takže zcela jistě se v tomto volebním období nedočkáme například slavnostního otevření zrekonstruovaných městských jatek, ani nové koncertní haly. Oba tyto projekty však posuneme do takové fáze, aby skýtaly vysokou míru jistoty jejich dokončení.
Některé projekty jsou rozvrženy na několik volebních období z objektivních důvodů. Příkladem může být připravený a schválený program komplexní modernizace městské nemocnice, který je rozplánován na zhruba 10 let a přijde na více než dvě miliardy korun. Snažíme se na těchto zásadních věcech dosáhnout shody napříč zastupitelstvem, tedy i s opozicí.
Mám-li ale zmínit alespoň jednu věc, u které už teď vím, že s ní v tomto volebním období nepohneme, přestože jsme ji přímo ve volebním programu neměli, tak je to nějaké rozumné snížení počtu městských obvodů a optimalizace jejich pravomocí a kompetencí ve vztahu k městu. Současný stav, kdy město velikosti Ostravy má 23 městských obvodů, tj. 23 obvodních radnic, starostů, zastupitelstev a úřadů, je podle mého názoru neobhajitelně nákladný a současně málo efektivní a také nepřehledný pro běžného občana. Optimalizace správy města redukcí počtu obvodů může přinést úspory v řádu stovek miliónů korun, které by bylo dobře vynaložit raději na rozvoj Ostravy. Je to však velké politikum, protože málokdo se dobrovolně vzdá své veřejné funkce. Bude to chtít hodně energie, času i vůle, ale myslím, že by to mohlo být jedno ze silných témat pro příští volby.
Být primátorem ale nebyl váš cíl. Přesto, jak jste prozradil pro PL, vlivem různých okolností jste stal lídrem kandidátky. Jaké jsou vaše politické ambice do budoucna? Neuvažoval jste podpořit hnutí v letošních sněmovních volbách?
Nic se nemění na mém postoji, že se nechci dlouhodobě zabývat a už vůbec ne živit politikou. Ani na mém názoru, že by nikdo neměl zůstávat veřejné funkci déle, než jedno nebo maximálně dvě volební období. Pak by se měl vrátit k normální práci a životu, aby neztratil kontakt s realitou. Jinak je snadné podlehnout sebeklamu a iluzi o vlastní výjimečnosti. Nemám žádné politické ambice přesahující moji současnou funkci a rozhodně si k ní nebudu přibírat žádnou další. Nevěřím nikomu, kdo tvrdí, že lze sedět na více židlích a nic přitom nešidit. Kdyby měl den dvakrát tolik hodin, měl bych jako primátor stále co dělat. A Ostrava je pro mě srdcovka...
Hnutí v parlamentních volbách samozřejmě podpořím, ale jinak než svou účastí na kandidátce. Podílím se na tvorbě celostátního volebního programu, pomohu i kolegům v kampani.
ANO má našlápnuto k vítězství ve sněmovních volbách. Je vůbec něco, co by ho mohlo ohrozit? Zdá se totiž, že i kauzy kolem předsedy Babiše hnutí spíše posilují.
Do voleb ještě zbývá půl roku a stát se může ledacos. A vypadá to, že kampaň bude letos velmi vyhrocená a tvrdá. Radost z toho nemám, není to můj styl. Soustředím se na svoji práci a věřím, že konkrétní a viditelné výsledky jsou tou nejlepší reklamou.
Žádná z vládních stran dosud neoznámila jméno svého kandidáta na prezidenta. Dokonce ani uvnitř jednotlivých stran nepanuje shoda. V ANO část poslanců sympatizuje se Zemanem, někteří favorizují Stropnického, který ale svou kandidaturu ještě nepotvrdil. Objevují se ale i hlasy pro Drahoše. Prozradíte nám vašeho favorita?
Pro mě osobně je způsob výkonu funkce současného pana prezidenta zklamáním a přál bych si proto, aby příští volební rok přinesl v tomto směru změnu. Z kandidátů, kteří prozatím svou kandidaturu oficiálně ohlásili, má moje největší sympatie a důvěru pan Drahoš.
Psali jsme:
Problém, který vláda zatím nedokázala účinně vyřešit a který pociťují i obyvatelé v Ostravě, je problém s chudobou a s tím související patologické jevy. Jak se magistrát v rámci svých možností snaží lidem, kteří se dostanou do tíživé sociální situace, pomoci?
Problém chudoby i ohrožení chudobou je problémem komplexním a samotný magistrát má jen velmi omezené prostředky, jak jej řešit. Klíčová je výkonnost ekonomiky a nastavení sociální politiky státu. Ale neznamená to, že neděláme nic. Základem je vzdělání a dobré pracovní příležitosti. Věnujeme proto hodně úsilí podpoře investic a vzniku nových pracovních míst. Investujeme do dostupnosti širokého spektra sociálních služeb i různých preventivních programů a také do zvyšování bezpečnosti ve městě. Stejný cíl ostatně sleduje i nová protihazardní městská vyhláška, která je účinná od letošního roku. Ostrava se také dobrovolně zapojila do pilotního ověřování nové koncepce sociálního bydlení.
Zásadní ale je, že se ekonomice daří, do Ostravy přicházejí noví investoři, přibývá pracovních míst, klesá nezaměstnanost i kriminalita.
Je z vašeho pohledu vůbec ze strany státu vůle problém s chudobou řešit? Nepřehazuje problém spíše jen na samosprávu?
Na samosprávu se průběžně valí celá řada nových povinností, mnohdy v tom spatřuji bezradnost státu. Chudobu rozhodně nevyřeší vymýšlení nových nebo navyšování stávajících sociálních benefitů a nároků, jak jsme toho občas svědky. Úplným extrémem v tomto smyslu pro mě byla původní verze zákona o sociálním bydlení. Zjednodušeně povinnost města poskytnout byt prakticky komukoliv, kdo osvědčí sociální nouzi a určitou délku pobytu ve městě. Jak by k tomu přišli ti, pro které je pořízení vlastního bytu celoživotní investicí, na byt si desítky let poctivě spoří anebo splácejí masivní hypotéky? Jaké nové sociální nespravedlnosti a napětí by takový koncept přinesl? Naštěstí v této verzi zákon neprošel.
Úkolem státu musí být reforma současného sociálního systému tak, aby účinně motivoval k práci, nikoliv k pobírání sociálních dávek. A tvrdím, že dnes už může najít práci téměř každý, kdo o ni má skutečný zájem. Setkáváme se s případy, kdy nepracující rodiče neposílají děti do školy proto, že jsou líní s nimi ráno vstávat. Dokonce jsou schopni si stěžovat na své sousedy, že je ruší ze spánku, když ráno vstávají do práce. To je přece absurdní.
Psali jsme:
Ostrava připravuje průmyslovou zónu v Hrušově, která bude mít rozlohu 35 hektarů. Vzniknou v ní až dva tisíce nových pracovních míst. Kdy konkrétně? A byť jsou průmyslové zóny v Ostravě takřka zaplněné, je o další místa k podnikání ze strany investorů zájem?
Ano, prakticky každý týden vedu nějaká jednání s potenciálními novými investory, zájem o investice v Ostravě tedy opravdu je. Situace nám umožňuje si již i vybírat – nechceme rozhodně z Ostravy žádnou low-cost destinaci, ani zde mít další provozy zatěžující životní prostředí. Potřebujeme zvýšit nabídku zajímavých a dobře placených míst v oborech s vyšší přidanou hodnotou, a ještě více rozvrstvit stávající, stále ještě málo diverzifikovanou strukturu lokální ekonomiky.
V situaci, kdy stávající „městské“ průmyslové zóny se blíží stavu zaplnění, musíme připravit plochy nové, a to samozřejmě ne v intravilánu, ale na okrajích města. Nejblíže tomu je právě plocha cca 35 ha v Hrušově, jejíž převážnou část již dříve město vykoupilo. Jedná se o zajímavě umístěnou lokalitu, která je ale poněkud komplikovaná z důvodů poddolování a některých nedořešených výkupů. Musíme tam proto realizovat poměrně masivní odvodnění a vypořádat vlastnické vztahy, případně nevykoupené pozemky obejít. I z těchto důvodů vidím časový horizont využití této plochy pro potřeby lehkého průmyslu až po roce 2020.
Státní podnik Diamo chystá sanaci areálu koksovny a bývalého Dolu Trojice ve Slezské Ostravě, proti čemuž jste se razantně postavil. Napsal jste premiérovi dopis, ve kterém ho mimo jiné požádal o odložení realizace zakázky sanace koksovny a Trojice a o koncentraci finančních zdrojů na urychlení postupu v případě akce Laguny Ostramo. S jakou reakcí jste se setkal?
Aby nedošlo k omylu, nepostavil jsem se proti sanaci Trojice jako takové, ale proti načasování této akce. Je samozřejmě dobře, že se stát hlásí k plnění svých ekologických závazků vůči našemu městu. Ale věc je třeba posuzovat v souvislostech. V situaci, kdy již dvanáct let je v Ostravě nepochopitelně rozvrtaná jiná obří sanační akce – Laguny Ostramo (na jejímž zdlouhavém průběhu má Diamo svůj významný podíl viny) a hledají se nové, levnější formy jejího dokončení s poukazem na údajný nedostatek peněz – mi přijde nanejvýš zvláštní, že ministerstvo průmyslu někde záhadně ve svých rezervách objeví miliardu korun a vytáhne, mimo veškeré pořadí, jako králíka z klobouku, k zahájení další mega ekologickou zakázku. Dodávám, že v lokalitě, která je sice ekologickým rizikem, nikoliv však rizikem akutním a vůbec ne, z pohledu ostravských priorit, rizikem hlavním.
Mám reálné obavy, při znalosti lokality i objemu kontaminovaných zemin, že sanace Trojice nepotrvá žádné dva roky, jak Diamo tvrdí, ale mnohem déle a s tradičně mnohem vyššími náklady, kdy výsledkem bude dlouhodobě měsíční krajina, prašnost, hluk a emise při realizaci. To vše jen pár set metrů vzdušnou čarou od centra města a pár kilometrů od ostravských lagun. A to ani nemluvím o tom, že by ve stejné době měla začít i sanace vítkovické aglomerace. Umíte si představit, kolik tisíc tun materiálu bude třeba vytěžit, odvézt a po vyčištění zase přivézt zpět nákladními auty? Jen u Trojice je to cca 160 tisíc tun kontaminovaných zemin, to jsou desítky tisíc jízd plně naložených tater. K čemu je pak úsilí města o ekologizaci dopravy a o vyhlašování bezemisních zón?
Tvrdím, že se mají nejprve zkoncentrovat všechny finanční a technické prostředky na co nejrychlejší a nejbezpečnější vyřešení nejpalčivější ekologické zátěže – lagun Ostramo – a až poté se pouštět do dalších velkých akcí.
Psali jsme:
Pokud se nemýlím, k vašim občanským aktivitám patří ochrana a pomoc zvířatům v nouzi. Jste rád, že se většina z poslanců ANO rozhodla, i proti svému původnímu přesvědčení, podpořit zákon o zákazu kožešinových farem?
Myslím si, že velká část poslanců, a to napříč stranami, často rozhoduje o věcech, o kterých sama nic neví. Mají své asistenty, poradce, zpravodaje, lobbisty a k tomu doporučení svých poslaneckých klubů. Málokdo má zájem a chuť si věci ověřit v reálu. Nejsem příznivcem žádných nátlakových metod, ale v tomto případě se ukázalo, že i pár drastických záběrů může posloužit dobré věci. Chválabohu. A ano, angažuji se v ochraně zvířat a věřte, že lidské bezohlednosti a nepochopitelného sadismu ke zvířatům jsem viděl tolik, že velké iluze o úrovni lidského humanismu opravdu nemám.
V březnu nás opustila Věra Špinarová, která byla Ostravankou srdcem i duší. Co se vám při vzpomínce na ni vybaví?
Nechci být patetický, velkých a silných slov bylo vyřčeno už hodně. Věra Špinarová byla na vrcholu své popularity v době mých středoškolských a univerzitních studií, kdy její hity zněly prakticky stále z rádia, hrály se na diskotékách... Co mě opravdu překvapilo – když jsem si nedávno po velmi dlouhé době její staré písničky pouštěl, tak mi automaticky v paměti vyskočily prakticky všechny jejich texty. Asi se mi opravdu před těmi už zhruba třiceti lety dostala pod kůži... A patří k Ostravě, to je přece jasné!
Letošní rok se v Ostravě nese v duchu oslav výročí první písemné zmínky o městě. Plánujete při té příležitosti něco výjimečného, na co byste občany rád pozval?
Ano, před 750 lety, konkrétně 29. listopadu 1267, je datována nejstarší dochovaná listina, ve které je zmiňována Ostrava jako město. Konkrétně jde o „preventivní“ závěť olomouckého biskupa Bruna, chystajícího se na válečné tažení. Pro nás je to jedinečná příležitost si připomenout historii města, jakkoliv dějiny jeho osídlení jsou mnohem starší a sahají až do pravěku. Oslavy výročí Ostravy necílíme k žádné jedné konkrétní megaakci, ale jde o celoroční projekt, v rámci kterého si určitě vybere každý.
Věřím, že všechny bez rozdílu zaujme výstava Ostrava nevídaná v městském muzeu s unikátními exempláři včetně historických listin, „naší“ Petřkovické venuše nebo mamutího klu. Milovníci historie určitě ocení nově chystané knihy o dějinách města nebo trochu méně vážně laděný komiks na stejné téma. Příznivci moderních technologií mají možnost se od května zapojit do interaktivní hry. Připravujeme historický víkend v dobové atmosféře i sváteční mši pod širým nebem. Pro sběratele bude k dispozici celá řada upomínkových předmětů, na jejímž vrcholu bude speciálně vydaná pamětní stříbrná mince. Vyhlásili jsme také speciální grant na podporu vzniku různých aktivit připomínajících historii Ostravy. Je toho opravdu mnoho, přehled o chystaných akcích lze nejsnáze získat na speciální webové stránce www.ostrava.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
