„Dá se předpokládat, že počet teroristických útoků bude v Evropě stoupat. Dá se předpokládat, že atraktivita útoků velkotonážními vozidly bude také narůstat, protože jde o jednoduše proveditelný způsob bez náročné přípravy a zvládnout ho může téměř kdokoliv,“ řekl jste mi před dvěma lety v rozhovoru. Po posledních událostech se zdá, že jsou to hlavně střelné zbraně, které útočníci využívají. Je to jen odlišná část celé věci? Čím to je, že se nyní vybírají střelné zbraně?

Přesně tak tomu je, když se snažíme vpasovat do nějakého pořádku, co můžeme a nemůžeme čekat. V době, kdy jsem o tom hovořil, bylo útoků vozidly více, což neznamená, že už k žádnému nedojde. Obecně bych řekl, že pro každého pachatele teroristického útoku je způsob provedení rozhodující v tom, k čemu má nejblíže. Jestli se dostane ke zbraním, umí s nimi zacházet, jestli je pro něj jednodušší si půjčit velký nákladní vůz a podobně. Tady je důležité, aby příprava nebyla odhalena, aby měl šanci celou věc dokončit a nebyl přistižen ještě dříve, než k takovému útoku dojde.

Pokud nejste pitomcem v Barceloně, kdy si jdete půjčit auto a nevíte, na co máte řidičák... půjčit si auto je běžné a nikdo zatím nevidí žádné podezření. Důležité je to, co si člověk může nejlépe opatřit, nebo už to má a umí s tím zacházet. Samotná realizace je v uvozovkách normální chování a těžko se dá takovou věc odhalit preventivně. Je to dáno také tím, čím jsou lidé schopni se inspirovat.

Co říkáte na upozornění ministra Jana Hamáčka po útocích v mešitách na Novém Zélandu, že policie prošetřuje nenávistné komentáře na internetu. Co to znamená? Jde o destrukci svobody slova, nebo o potírání rostoucí nenávisti ve společnosti?