Příliš rychlé rozvolňování. Chaotický přístup vlády. Podcenění situace. Nedostatečná připravenost. Taková a další označení slýcháme v posledních dnech v rámci zvyšujícího se počtu pozitivně testovaných případů infekce koronavirem v České republice. Která označení jsou, podle vás, oprávněná?

Další problém, už spíše technické povahy, vidím v tom, že příslušní mágové politického marketingu neumí zacházet se semilogaritmickým papírem, a proto špatně odhadli časový průběh nárůstu počtu hospitalizovaných. Chybně tak odhadli, že explozivní nárůst infikovaných a přeplnění nemocnic se navenek projeví až po volbách, takže až po nich bude nutné přiznat chybu a přijmout nepopulární a bolestivá protiepidemická opatření. Nejsem si jist, zda jim už dnes došlo, jak hluboce se mýlili a do čeho se nyní kvůli jejich politikaření v horizontu dnů všichni řítíme.

Na CNN Prima News jste v pořadu 360° Pavlíny Wolfové varoval, že je třeba zatáhnout za brzdu, jinak se dočkáme tisíců, možná desetitisíců mrtvých, a katastrofických scénářů. Za jak závažnou tedy považujete situaci, a proč?

Situace je nyní mimořádně závažná. I kdybychom zítra šlápli vší silou na brzdový pedál a přijali opatření, která nyní přijali v Izraeli, budou počty pacientů vyžadujících okamžitou hospitalizaci ještě deset dnů exponenciálně růst. Nevím, kolik je dnes nově hospitalizovaných, protože se neuveřejňují počty propuštěných. Za osm dnů jich však bude zhruba dvakrát tolik a za dalších osm dnů čtyřikrát tolik. Každý systém zdravotní péče musí zákonitě zkolabovat, jestliže nároky na něj rostou exponenciálně. S každým dnem, o který z nerozhodnosti či dokonce z politických důvodů odkládáme zavedení skutečně účinných protiepidemických opatření, prohlubujeme krizi, do které se v horizontu týdne dostaneme.

Měl bych pro politiky takovou radu – nevěřte takzvaným expertům. Oni se bojí o korýtka a říkají vám to, co si myslí, že chcete slyšet. Stáhněte si z internetu semilogaritmický papír, vyneste si do něj počty nově hospitalizovaných, a podívejte se, kolik jich bude za týden a kolik za čtrnáct dnů. V současnosti platná opatření už na tom vůbec nic nezmění – systém má desetidenní zpoždění a opatření nejsou dostatečně razantní.

V souvislosti s tím se ozývá i kritika, že dochází ke zbytečnému strašení, na němž se podílejí média. Jsou podobná varování strašením? A jsou lidé strašeni prostřednictvím médií?

Opakovaně se setkávám s výhrůžkami, že se údajně dopouštím trestného činu šíření poplašné zprávy. Docela by mě zajímalo, zda existuje i trestný čin šíření nepravdivé konejšivé zprávy. Novináře bych z něčeho takového neobviňoval, ti jen popisují názory ve společnosti. Na druhou stranu, úředníci a šéfové institucí, co mají poskytování pravdivých informací politikům a veřejnosti v popisu práce, by se měli časem ze šíření konejšivých zpráv zodpovídat. A je jedno, zda to dělali z hlouposti, ze zbabělosti, nebo ze snahy se zalíbit politikům či svým nadřízeným – výsledkem jejich konejšení budou velké lidské i ekonomické ztráty.

Rovněž jste upozorňoval, že je třeba uzavřít školy od druhého stupně výš a zavést ještě přísnější opatření. Naopak imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro Deník N vyjádřil nesouhlas s tím, že by opatření nějak pomáhala. Vir se podle něj nedá zastavit a jedinou cestou je prý promoření. Proč jsou podle vás opatření vhodná, a naopak promoření nikoliv?

Tento virus dobře reaguje na protiepidemická opatření. V létě bychom nejspíš vystačili se třemi RRR – Roušky, Ruce, Rozestupy, s omezením cestování do rizikových oblastí a s omezením větších akcí v uzavřených prostorech. V chladném období roku je třeba přidat distanční studium a práci z domova všude tam, kde to jde, a také daleko přísněji omezovat společné akce včetně akcí venkovních. Tento režim, zahrnující nejspíš i přesun hlavních prázdnin do zimního období, bude podle mého názoru třeba udržovat jen asi dva roky, konkrétně do doby, než budeme mít k dispozici dostatek vakcíny. Není to nic příjemného, ale určitě se to dá vydržet.

Naproti tomu – k zastavení epidemie promořením by bylo třeba, aby se u nás nakazilo 4 až 6 milionu lidí. V současnosti se zdá, že až jedno procento z nich zemře, a možná až deset procent z nich si odnese více či méně podlomené zdraví. Podle úplně čerstvého článku v časopise Nature Reviews by například v ani ne sedmkrát lidnatější Francii zaplatilo za promoření životem 100 až 450 tisíc lidí. Když to přepočteme na poměry v Česku, tak nám vyjde 15 až 66 tisíc lidí. To ovšem pouze za předpokladu, že by se podařilo zploštit křivku epidemie natolik, že by v žádný okamžik nedošlo ke kolapsu zdravotnictví.

Promoření si tedy v žádném případě nesmíme dovolit. Musíme pomocí chytrých, ale odvážných karanténních opatření přečkat do doby, než bude k dispozici vakcína pro asi polovinu obyvatel Česka. Po proočkování poloviny populace se epidemie sama zastaví.

Jste parazitologem, profesorem ekologie, zabýváte se evoluční biologií i evoluční psychologií. Jak koronavirus SARS-CoV-2 vnímáte jako odborník?

To nám dává značnou naději, že příslušné vakcíny budou použitelné i mnoho let a možná i trvale. SARS-CoV-2 má i poměrně krátkou dobu latence – u nemocného se poměrně brzy projeví příznaky, takže neroznáší infekci dlouhou dobu jako třeba pacient v prvních fázích AIDS. Ač nám to tak nejspíš nyní nepřipadá, měli jsme vlastně velké štěstí, že první skutečně vážnou pandemii po sto letech způsobil právě tento virus, a nikoli některý jeho horší bratříček.

A co, podle vás, znamená a bude znamenat covid-19 v budoucnu pro společnost nejen českou, ale lidskou celkově? Jaké zásadní změny nás čekají?

S velkou pravděpodobností se covid-19 změní do 30 let v další dětskou nemoc. Děti se nakazí už v raném dětství a do konce života budou vykazovat takzvanou nesterilní imunitu. Ponesou si v sobě malé množství viru, a to je bude chránit před další nákazou. Ostatně, většina z nás si v sobě nese jiné čtyři linie koronavirů. Naši potomci si jich zkrátka ponesou pět. Pokud nezískáme nesterilní imunitu, tak se budeme muset chránit očkováním, nebo se smířit s tím, že se jednou za pár let nakazíme. Většina z nás však v sobě bude mít nízkou hladinu protilátek i paměťové T-buňky, takže průběh nemoci bude téměř jistě mírnější, než tomu bývá teď.

Jaké proměny ve způsobu našeho života virus vyvolá – to asi nikdo neví. Určitě urychlí řadu změn, například častý přechod na práci z domova nebo omezení masového cestování. Svět po pandemii bude určitě v mnoha směrech jiný, než svět před ní.

Nastává, podle vás, doba, kdy budou podobné jevy častější? Tedy projev nějakého nového viru, který ohrožuje celou populaci?

Ano, budou přicházet nové pandemie. Posledních sto relativně klidných let představovalo v dějinách lidstva spíše výjimku. Doufejme, že se lidstvo z té současné pandemie poučí a že ty příští nás zastihnou lépe připravené.

Ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) nahradil profesor Roman Prymula. Jde o předvolební tah premiéra Andreje Babiše, nebo logické vyústění posledních měsíců, co se práce a kroků Adama Vojtěcha týká? Očekáváte od Romana Prymuly nějakou zásadní změnu v přístupu ke koronaviru – tedy například značně ráznější?

Nejsem politolog, tak můj názor prosím berte s rezervou. Osobně si myslím, že se jedná spíše o předvolební tah a že se profesor Prymula na svou roli připravoval na lavičce náhradníků už od pozdního jara. Je ovšem také možné, že se jedná o tah vynucený, že měl původně takzvaně zasáhnout do hry až po volbách. Jak jsem už říkal, Babišovi poradci se nejspíš domnívali, že až do voleb se budou moci chovat populisticky, a teprve po nich bude nutné otočit kurz o 180 stupňů a začít s epidemií doopravdy bojovat. Koronavirus jim ovšem udělal čáru přes rozpočet. Kvůli odkládání potřebných kroků a kolapsu systému trasovaní nakažených se začal šířit tak rychle, že ani udržování testovacích kapacit na zcela nedostatečné úrovni nedokázalo exponenciální nárůst infikovaných před novináři a následně i před veřejností utajit.

Navíc, už během pár dnů dojde s velkou pravděpodobností k explozivnímu nárůstu hospitalizovaných a téměř jistě i k zahlcení nemocnic. To už nepůjde utajit vůbec. Takže aby neutrpělo hnutí ANO úplný volební debakl, musel profesor Prymula vstoupit do hry už nyní. Zaplať pánbůh, že se tak stalo. Problém ovšem vidím v tom, že jeho opatření jsou jen polovičatá, opožděná a svým charakterem a razancí absolutně neodpovídají vážnosti situace, ve které se nyní nacházíme. Ono otočit týden před volbami kormidlem o 180 stupňů, a to navíc od populismu k odpovědnému státnickému chování, asi není vůbec jednoduché.

Psali jsme:

Sto tisíc mrtvých! V optimální verzi promoření, volá Flegr. Dva roky utečou, říká k omezením

Český vědec: Virus nezastavíte. Opatření nepomohou. Flegr nemá pravdu. Kdo covid prodělá, už se ho pak netýká

Nasadit armádu! volal profesor Flegr. Soukup se divil

Katastrofa! Děti nesmí pobíhat! opakoval Flegr. Šmucler nevydržel. A dohra

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.