Dokážete se v záplavě politických kauz ještě orientovat?
Trochu nepřehledné to je, ale toho politického v tom moc není. Moc mě těší, že se korupční podezření konečně nějak řeší a dlouholetá „shovívavost“ snad skončila. Samozřejmě platí, že žumpa smrdí, až když se začne vyvážet, a tak to Nečasova vláda trochu nespravedlivě schytala za všechny předchozí. Teď jen, aby to státní zastupitelství nějak nepokazilo.
Mělo by být politické kšeftování trestné?
To se stát nemůže, protože „kšeftování“ je žurnalistický a ne právní pojem. Vyjednávání, včetně domluv „něco za něco“, je podstatná součást demokratické politiky a nesmí se kriminalizovat. Hned, jak se objevila kauza těch tří poslanců, jsem měl dojem, že státní zastupitelství sáhlo možná vedle a že tohle nepůjde odsoudit jako „korupce“. Premiér zachránil rozpočet a svoji vládu. Ti tři si nijak nepolepšili a jejich jmenování se dá obhájit. Takže jaké „neoprávněné výhody“? Ne, že by nebyli podezřelí, ale to nestačí.
A pokud by z toho spektakulárního obsazení Strakovy akademie ozbrojenci vypadlo jen tohle, byl by to malér. Je to velký paradox. Právně se ještě nic nestalo, pro všechny platí presumpce neviny. A přece kvůli tomu padla vláda. Tohle si i státní zástupce, jako součást státní moci, musí uvědomit, jinak sám nahrává těm, kdo by mu zase chtěli dát náhubek.
Psali jsme:
Z posledních kauz je asi nejvážnější zneužívání Vojenského zpravodajství. Nemyslíte si, že jsme touto kauzou znemožněni v rámci celého NATO?
Ano, to je vážná věc a ostuda, ale důležitější je, že se to neutajilo, a že to prasklo.
V jednom z rozhovorů jste funkci prezidenta označil za velmi náročnou. Jak ji podle Vás zvládá Miloš Zeman?
Kdo ho trochu zná, nemůže být překvapen. Má velkou zásluhu, že prezident konečně přestal hloupě trucovat vůči Evropské unii (EU). Všichni si lámou hlavu, jak pomoci hospodářství. A přitom asi to jediné, čím může prezident pomáhat, je v naší otevřené ekonomice „dobrá pověst“, čili goodwill země. To ví každá firma, jen naši „ekonomisté“ to jaksi neviděli. Václav Havel nemluvil o ekonomice, a přitom tohle dělal skvěle, kdežto Václav Klaus nás v tom hodně poškodil. Proto jsou na tom Poláci a Slováci teď líp než my a Maďaři. Doufejme, že si to prezident uvědomuje a nepokazí to zase nějakým furiantstvím. A že bude Zeman vládnout svévolně, to si mohl každý spočítat na prstech. Takže Parlament si to způsobil úplně sám nedomyšlenou přímou volbou. Uvidíme, co si s tím počne.
Psali jsme:
V Česku došlo k totální devalvaci tolik používaných pojmů pravice a levice, nemyslíte?
To jsou už dávno spíš jakési „barvy“, kdežto tradiční konflikt dělníků s kapitalisty zvládla západní Evropa hned po válce. Dnes každý vidí, že problém v bohatých zemích není vykořisťování, ale nezaměstnanost, tedy nedostatek „vykořisťovatelů“. A pokud někdo stávkuje, dělníci to nejsou. „Pravice“ i „levice“ si těžko shánějí nějaká témata a vymezují se spíš ideologicky a osobně. Dalo by se říct, že pravice fakticky jede na lidském sobectví, kdežto levice na závisti.
Premiér Jiří Rusnok u „pravicového“ exprezidenta Václava Klause. Možná pravicového expremiéra Mirka Topolánka jsem nedávno viděl vycházet z Hradu, kde vládne „levicový“ prezident. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na pivu s šéfem odborů Jaroslavem Zavadilem. Do jaké míry škodí toto tajné kamarádíčkování lidí, kteří se před kamerami chovají jako nepřátelé, demokracii?
Proč? Škodí spíš ty kamery, přesněji řečeno permanentní volební boj, protože každý rok jsou nějaké volby. Politici musí předvádět kohoutí zápasy a na vládnutí nezbývá čas. Naopak, schůzky a vyjednávání jsou jádro rozumného vládnutí a podezřelé jsou až tehdy, když se opravdu moc utajují.
Jak nahlížíte na nová uskupení jako Babišovo ANO 2011 či Okamurovo hnutí Úsvit přímé demokracie?
Obojí je nebezpečné, horší než Věci veřejné, protože je méně naivní a profesionálnější. Velká demagogie za velké peníze. „Přímá demokracie“ je z definice anonymní, takže odpovědnost za špatná rozhodnutí nemá nikdo a nedají se tudíž ani napravit. To může fungovat v malé obci, ale už v Praze sotva. Doufejme, že lidé mají rozum.
Co by mohlo podle vás tuzemskou politickou scénu ozdravit?
Méně hysterie a víc trpělivosti, a to i s politikou. Méně viset na televizi a víc se dívat z okna. Nejsme a nebudeme mistři světa, ale také ne úplní neumětelové a darebáci. Věci se nespraví jen politikou a už vůbec ne paušálním nadáváním na všechno, ale jen úsilím něco změnit. Masaryk mluvil o „práci drobné“. Ostatně máme svobodu, tak co byste od politiků ještě chtěli?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
