Profesor o kauze Feri: Připustil to Havel! Asi jste už zapomněli na tento jeho krok...

29.04.2019 19:42

ROZHOVOR Bývalý prezident Václav Havel svým někdejším rozhodnutím omilostnit dva Romy poté, co napadli Miroslava Sládka na republikánském mítinku, v podstatě připustil, že muži si mohou za určitých okolností „dát do zubů“. V souvislosti s konfliktem poslance Dominika Feriho na to poukázal profesor Masarykovy univerzity Ivan Holoubek. Pokud jsou to chlapi, nemají potřebu to pak ani mediálně řešit, nedej bože na tom získávat politické body. Muž by podle něj neměl veřejně fňukat, když se s někým popere, ale na druhou stranu, fyzický útok na politika kvůli jeho politice je zcela nepřijatelný.

Profesor o kauze Feri: Připustil to Havel! Asi jste už zapomněli na tento jeho krok...
Foto: Archiv IH
Popisek: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc

Anketa

Jste rádi, že Miloš Zeman bude znovu kandidovat na prezidenta?

hlasovalo: 19457 lidí

Ideologii politické korektnosti považuje hnutí Vědci pro ČR, které vedete do voleb do Evropského parlamentu, za nebezpečnou. Vadí vám i to, jak se v tomto smyslu přistupuje k literárním dílům? Z knihovny v jedné z veřejných škol v Barceloně se rozhodli vyřadit na 200 pohádek, protože jsou údajně příliš sexistické. Mezi vyřazenými knihami se objevila Červená karkulka nebo Šípková Růženka. Blanka Knotková Čapková z katedry genderových studií Univerzity Karlovy navrhuje, aby se nevyhovující knížky přímo nezakazovaly, ale aby jim, například ve školách, předcházela určitá předmluva učitele. Bylo by vhodné dětem vysvětlovat kontext pohádek takovým způsobem?

Uplatňování politické korektnosti vůči knihám a jejich vyřazování z knihoven je absurdní. Poučování dětí o škodlivosti té či oné pohádky je stejně nebezpečné. Zvláště případ pohádek je totální absurdistán. Vždy budou rodiče, které je dětem jenom přečtou, stejně jako rodiče, které k tomu vysvětlení přidají, už jenom proto, že se děti normálně ptají a jejich otázky jsou často velmi zvídavé až záludné. Každý, kdo to zažil, ví, o čem mluvím. Ideologové politické korektnosti zkoušejí, co naše společnost vydrží. Zkoušejí, kde si ještě řekneme, že je to sice šílené, ale ještě to není tak hrozné, a mávneme nad tím rukou, protože nám to ještě nestojí za konflikt. A za nějaký čas zkusí aktivisté postoupit zase o kousek dál. Připomíná to známý syndrom vařené žáby, která při pozvolném ohřívání z vody nevyskočí a nakonec se uvaří. Tato strategie tzv. neomarxistů je dlouhodobě známá.

Myšlenku, že lidé, kteří přicházejí s těmito nápady, postupují nějak koordinovaně, bych považoval za spíše konspirativní teorii. Spíše než koordinace to bude o zbytečné snaživosti. Je to především ideologie, kterou sdílejí a jejímž praktickým nástrojem je pomalu prosazovaná politická korektnost. Oni tomu říkají společenský pokrok, já tomu říkám lež a cenzura. Uvědomuji si, že cenzura je definována jako potlačování svobody projevu veřejnou mocí a zde většinou veřejná moc příčinou není. Na druhé straně, metody působení zla se v čase neustále mění. Výsledek je podobný. Naším úkolem je neztratit pozornost a neustále upozorňovat, že jde o útoky na naši svobodu. Jak kdysi řekl Ronald Reagan, svoboda není nikdy více než jednu generaci od zániku.

Co s knihami – nejen s pohádkami –, které škodlivě informují o postavení žen a mužů? Zničit, spálit, zakázat? Nebo postačí je opatřit doprovodným vysvětlujícím textem?

Ani jedno. Nechat je být. Myslím, že máme víc než dost negativních příkladů, k čemu v historii pálení knih vedlo. Upřímně bych to ještě nerad někdy zažil – ať už zákazy nebo to pálení.

Pro příklad ale nemusíme chodit až do Katalánska. Před dvěma lety se pod palbu českých feministických aktivistek dostala báseň Maminka od Jiřího Žáčka za slova „Holky jsou na světě, aby byly maminky“. Vnímáte je pro ženy jako urážlivá? Je česká společnost dostatečně rovnoprávná, nebo vůči ženám stále panují v některých oblastech předsudky?

Ne, rozhodně to není urážlivé. Mateřství je krásné a skutečná žena po něm touží. Tak jako skutečný muž chce být otcem svých dětí. I feministické aktivistky jsou něčí dcery. Je to přesně naopak, právě tato prohlášení feministických aktivistek jsou urážlivá, a to vůči jejich maminkám, které je přivedly na svět a s láskou vychovaly.

V posledních letech se z fasád univerzit sundávají busty zakladatelů, pokud jejich odkaz neodpovídá dnešním měřítkům, nyní přistupujeme k omezování knih. V jaké kondici je západní kultura s ohledem na aktuální dění?

Tyto projevy politické korektnosti už se hodně blíží skutečné cenzuře, protože praktické kroky tím byly institucionalizovány. Už nejde jen o šílené požadavky aktivistů, ale o praktické kroky prováděné nebo trpěné univerzitami. Není to jen odstraňování symbolů a obrazů. Je to prachobyčejné lhaní. Každý obraz, dílo či symbol představují nějaké sdělení. Jeho zakazování je lež. A v základu každé totality jsou především lži. Nenechme se ukolébat tím, že je to někde daleko a že jde jen o nějakou sochu tam či onde. Nejsme tak daleko od doby druhé poloviny dvacátého století u nás. Vždy se najde iniciativní blbec, který raději preventivně sundá obraz či bustu toho vědce, protože byl Rus nebo Američan, jak se to zrovna bude dobově nosit. A pak může být další kritérium rasa, náboženství a podobně. Ne to, co ten či onen dal rozvoji vědy nebo třeba té které univerzitě. Skutečné zásluhy nahradí ty podivné – politicky korektní. Bojím se, že dříve nebo později se tyhle bolševické manýry přenesou i k nám. Tlak bude sílit. Postavme se jim rozhodně a včas.

Po potyčce poslance TOP 09 Dominika Feriho na vinařské slavnosti na Uherskohradišťsku kvůli zasílaným facebookovým příspěvkům volal Miroslav Kalousek okamžitě po přísném potrestání za násilí na svém spolustraníkovi. Zacituji ale, jak svého času komentoval, když sám profackoval jednoho mladíka: „Je to velmi prosté, kdosi mě urazil, já jsem pokládal za vhodné to honorovat pár fackami, což jsem učinil. Myslím, že padly na úrodnou půdu. A jakýsi ksindl z Věcí veřejných se z toho snaží udělat aféru,“ vysvětlil tehdejší ministr financí své počínání. Lze brát politiky za natolik výlučné, že když považují za vhodné, mohou protistranu honorovat pár fackami?  

U konfliktu s poslancem Ferim jsem nebyl a mám jen kusé informace z médií. Na jedné straně si myslím, že muž by neměl veřejně „fňukat“, když se s někým popere. Na druhou stranu, fyzický útok na politika kvůli jeho politice je zcela nepřijatelný kvůli tomu, že politik vždy zastupuje širší okruh lidí. A násilí do politiky nepatří. Nic na tom nemění ani to, že dotčený politik není zrovna náš šálek kávy.

V diskusích na internetu byl Feriho případ srovnáván s 21 let starou událostí, kdy prezident Václav Havel udělil milost Janu a Josefu Tancošovým, kteří byli obviněni z verbálního a fyzického napadení Miroslava Sládka na republikánském mítinku v Novém Boru. Své rozhodnutí prezident zdůvodnil tím, že sice neschvaluje fackování politiků na předvolebních shromážděních, avšak má porozumění pro Romy, kteří Sládka po jeho projevu napadli, a cení si postoje, kterým dali najevo, že hodnoty tohoto státu jim nejsou lhostejné. Je postoj veřejnosti k takovým incidentům stále ovlivňován tím, jestli je terčem „správňák“ Feri, nebo „zloduch“ Sládek?

Postoj veřejnosti tím ovlivňován není. Navíc v očích mnoha lidí, mezi které se počítám, pan poslanec Feri určitě není nějakým „správňákem“. Nicméně obávám se, že postoj řady novinářů tímto jednoduchým dělením ovlivňován je. Prezident Havel svým někdejším rozhodnutím v podstatě připustil, že muži si mohou za určitých okolností „dát do zubů“. A já myslím, že za určitých okolností mohou. Pokud jsou to chlapi, nemají potřebu to pak ani mediálně řešit, nedej bože na tom získávat politické body.

V Paříži došlo k neštěstí, vyhořela katedrála Notre-Dame. Na místě činu i na sociálních sítích jsme mohli zpozorovat velké množství radostných a pobavených reakcí zejména od příslušníků arabské komunity. Je to nenávist vůči nám? V čem případně spatřujete její příčinu?

No, určitě nejde o projev náklonnosti dotčených osob k naší kultuře. Pokud jde o příčiny, jistě nejde o jednoduchou otázku. Nicméně jednoduché únikové odpovědi o tom, že jde o nějakou frustraci ze špatného sociálního postavení, odmítám.

Ještě než se podařilo Notre-Dame uhasit, přispěchala oficiální místa s důležitou zprávou. Úřad pařížského prokurátora vyloučil žhářství či souvislost s terorismem a uvedl, že případ považuje za nehodu. V souvislosti s tím, jak média informují o vlně teroristických útoků na území Evropy, působí taková zpráva na mnoho lidí jako červený hadr na býka. K čemu jsou tato blesková vyjádření dobrá?

Taková blesková vyjádření jsou zjevně pouhým přáním a určitě ne výsledkem objektivního vyšetřování. Nešlo o nic jiného než o projev politické korektnosti. Možná to na francouzské prokuratuře i mysleli dobře a chtěli tím zabránit nepokojům a předčasným závěrům. Bylo to však velmi naivní a hloupé prohlášení a rozhodně předčasné. Znovu se ukazuje, že lidé se takovými chlácholivými přáními nenechají obelhat. Okolnosti požáru jsou skutečně zvláštní a doufám, že jeho příčiny budou nestranně a důkladně vyšetřeny. Mohla to být jen nehoda, to nemohu vyloučit, ale ani tomu příliš nevěřím a nemohu současně nevzít v potaz, kolik žhářských útoků na církevní stavby evropské země v posledních letech zažívají.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Babiš jako Bakala.“ Šéf vyšetřovací komise třaskavě o OKD, premiérovi i o Milionu chvilek

12:47 „Babiš jako Bakala.“ Šéf vyšetřovací komise třaskavě o OKD, premiérovi i o Milionu chvilek

„Kauza Babiš je kauze OKD podobná v tom, že v ní hlavní roli hraje miliardář, který zbohatl během pr…