Ve své vizi pro rok 2035 sepsané v knize O čem sním, když náhodou spím Andrej Babiš zmiňuje, že podle něj by měl být nejdůležitějším politikem starosta, samozřejmě přímo volený, a že většinu pravomocí by dostala města a obce, protože „z radnice je vidět nejpřesněji, co lidi potřebují“. Starosta by podle něj například sám rozhodoval o rozpočtu a jinak by na radnici byli úředníci, zastupitelstvo by snad vůbec nebylo. Jak se na tuto myšlenku jako dlouholetý starosta Chrastavy díváte vy?
Aby nebylo zastupitelstvo, to je naprostý nesmysl. To by nebyla demokracie. Pro přímou volbu starostů jsem, ale zastupitelstvo musí být. Zastupitelé starostu korigují. Nemůže být v obci diktátorem. Jako starosta bych tohle nechtěl. To se raději dohaduji někdy i kvůli nesmyslům. Ale nechtěl bych být bez zastupitelstva. Je to nebezpečné pro samotného starostu. Nikdo ho nekoriguje, neupozorňuje na chyby.
Pro více pravomocí pro města a obce byste byl?
Pro to jsem. To ano.
Zároveň ale píše, že by se měla odstartovat diskuze, jestli potřebujeme kraje a jejich samosprávy. „Pravomoci krajů by klidně mohly přejít na stát a na obce s rozšířenou působností,“ uvádí. Co si myslíte vy?
Je to otázka k diskuzi. Kraje být nemusí. Dlouho také nebyly. Vznikly po vzoru Německa, jenže u nás je země na kraje příliš malá. V Německu mají spolkové republiky skutečně moc. Mají třeba samostatné školství, což u nás kraje nikoliv. Osobně si ale myslím, že když už kraje vznikly, těžko se budou rušit. Na druhou stranu může existovat republika bez krajů.
Jste zároveň senátorem. O něm se Babiš – a není v tomto zdaleka první – vyjadřuje také zdrženlivě. Podle něj voliči o Senát nestojí, což vyvozuje z nízké volební účasti. „Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment. Jednokomorový parlament má většina evropských zemí, například celá Skandinávie,“ konstatuje. Jak se díváte se svojí zkušeností na potřebu Senátu vy?
Oba modely jsou možné. Dvoukomorový i jednokomorový model parlamentu. Ale možná, pokud teď Andrej Babiš ve volbách vyhraje všechno, co bude chtít, se důležitost Senátu ukáže. Může totiž zabránit náhlým, a i ústavním změnám. Jeho složení je stabilnější, mění se po třetinách a ve dvouletých odstupech. Paradoxně suverénní vítězství Andreje Babiše ve volbách a ústavní většina jeho plus třeba komunistů by ukázaly většině obyvatel důležitost Senátu.
Na ještě jednu inovaci Andreje Babiše se zeptám. I poslanci by podle něj měli být voleni přímo. Jeden volební obvod, jeden vítěz. Jenom jednokolově. Většinový systém. Tak jak to mají ve Velké Británii. Což podle něj umožňuje i střídání jednobarevných vlád, které jsou výkonnější a stabilnější než vlády koaliční. A také to, že volič zaručeně přesně ví, kdo je jeho poslanec. Váš názor? Bylo by tu asi nebezpečí, že vítěz by si pak dělal, co by chtěl...
Mohl by měnit i ústavní zákony. Co se týče volby poslanců, paradoxně navrhuje volbu do Sněmovny takovou, jaká je dneska do Senátu, až na to, že by byla jednokolová. Poradil bych Babišovi, ať tedy zruší dolní komoru a nechá Senát. Ještě víc ušetří, bude mít 81 lidí. Ale to berte s nadsázkou.
Teď se zeptám na podzimní sněmovní volby, do nichž se rozhodli vaši Starostové jít společně v koalici s lidovci. Nápad je to dobrý, ale má jedno velké úskalí – překročit deset procent. Což je v době dominance hnutí ANO docela těžký úkol pro všechny ostatní. Někteří lidovci, konkrétně Jiří Čunek říká při pohledu na preference, že není čas na hrdinství, a navrhuje kandidaturu pod názvem KDU-ČSL s podporou Starostů, kde by stačilo získat pět procent. Což toto spojenectví získá téměř stoprocentně. Co o tom soudíte vy?
Ve své podstatě má Jiří Čunek pravdu. Deset procent prostě v tuto chvíli rizikem, vabankem je. Může se stát, že i někteří lidé kvůli tomu, že překročení té hranice bude nejisté, hlas Starostům a lidovcům nedají. Vedení STAN trvá na tom, aby to bylo tak, jak je smluvně domluveno. Záleží na nich. Mají jasný názor, já jim to nerozmlouvám. Co se ale mé osoby týká, tak já uvažování Jiřího Čunka rozumím. Hrozí tady, že se prohraje všechno.
Začátkem června jste podal trestní oznámení na ministerstvo školství kvůli rozdělování dotací pro sport. Co vás k tomu vedlo?
Když si přečtete zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, tak je to neuvěřitelné. Tam je všechno špatně, proti zákonu. Od začátku do konce. Rozdělují se tam dotace zcela bez skrupulí proti všem pravidlům. Divím se, že NKÚ nepodal trestní oznámení sám. Dal, bohužel, jenom závěr, podnět finančnímu úřadu, aby zkontroloval některé příjemce. Nešlo však o příjemce. Ale o to, jak se dotace rozdělovaly. Velká zlodějna. O dotacích namísto expertní skupiny rozhodovalo přímo vedení ministerstva. Za druhé, bez jakýchkoliv kritérií. Kritéria existovala, ale podle zprávy NKÚ to podle nich vůbec nehodnotili. Dali to, komu je napadlo. Za třetí, je naprosto jasné, že se dopředu vědělo, komu to dají
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
