Německá mainstreamová média se ve shodě pohoršují nad chováním stovek příznivců hnutí PEGIDA, kteří vypískali kancléřku Angelu Merkelovou i prezidenta Joachima Gaucka při oslavách 26. výročí sjednocení země. Většina se shoduje na tom, že jednota Německa je velmi křehká a prochází těžkou zkouškou. A o tom svědčí nejen to, že v den oslav musela policie chránit politické představitele před obyvateli města. V médiích padají řečnické otázky, zda jsou Němci společným národem. Myslíte si, že se teď skutečnost, že Němci žili 40 let v odlišných politických systémech, nyní projevuje více než kdy jindy?
Zase tak stoprocentní shodu v těch médiích nenajdete, například významný komentátor Die Welt Henryk Broder k tomu napsal: „Občan má plné právo vyjadřovat se neslušně na adresu politiků.“ Ale máte pravdu, že demonstrativní rozhořčení v novinách převládá. Angela Merkelová a politický systém, který symbolizuje, mají v řadách novinářů hodně příznivců. Nebýt toho, že ji novináři neustále hájí, už by možná nebyla kancléřkou.
Drážďany jsou město, které je v Německu dost výjimečné svým osudem. Nejprve bylo zničeno angloamerickými bombardéry, pak dorazila Rudá armáda a s civilním obyvatelstvem (vesměs ženami) zacházela také po svém, čili v Drážďanech dodnes panuje nedůvěra vůči Západu a Východu naráz.
Rozštěpení společnosti v Německu je veliké a nikde to není vidět více než v Sasku. Sasové jsou méně „poslušní“ než většina Němců a dávají svůj nesouhlas najevo obvykle jako první. I pád Německé demokratické republiky odstartovaly v roce 1989 nepokoje v Sasku.
Ve světových médiích hojně citovaný americký politolog a analytik George Friedman se před několika dny vyjádřil k vývoji v Německu. S odkazem na zemské volby v Berlíně píše, že Německo směřuje k politické krizi, která bude rezonovat. Hlavní příčinu vidí v migrační krizi, ale ekonomické problémy považuje za neméně důležité. Jde samozřejmě o řadu věcí najednou, než je ale rozebereme zvlášť, zkusme situaci zobecnit. „Podle mého názoru v Německu roste pocit, že současný systém selhává,“ píše Friedman. Pokud je pro vás tato myšlenka přijatelná, čím Německo selhává? A pokud ano, tak podobný směr může nabrat i EU…
Já k tomu mám tento názor: Německo je příliš slabé na to, aby mohlo skutečně vládnout celé Evropě, ale dost silné na to, aby se o to každých pár generací pokoušelo. To je hlavní zdroj problémů v EU: role Německa. Dokud byl německým kancléřem Kohl, byl si tohoto rizika vědom a velmi se snažil o „konsenzuální“ politiku. Angela Merkelová prosazovala svoje zájmy naopak tvrdým nátlakem, a to samozřejmě v ostatních zemích způsobuje odpor.
Německý systém selhává v tom, že se Němcům nepodařilo zbytku EU vnutit svoji ekonomickou a politickou kulturu. On o to ten zbytek EU ostatně ani nestojí. Pravidla eurozóny se ukázala být neúměrně tvrdá, a to nejen v latinských zemích, ale také např. ve Finsku, kde se vážně debatuje o možnosti opustit euro a zavést zpátky národní měnu.
Nu a mnoho Němců má také dojem, že růst ekonomiky jim osobně neprospívá. V poslední době se v německých novinách často hovoří o tzv. Altersarmut, chudobě stáří. Němečtí důchodci zjišťují, že jejich životní standard se za posledních 20 let hodně propadl, a nejsou s tím spokojení. Zvláště když vychází najevo, kolik bude stát péče o migranty ze třetího světa.
Když akcentujeme více politické hledisko, Friedman říká ve své analýze: „Je zřejmé, že se začíná něco dít. Síla levicových stran narostla proto, že zastávají antiúsporné postoje. Voliči zjišťují, že tyto strany vědí, že takhle to nemůže dál pokračovat.“ Dále uvádí, že politická základna moderního Německa se hroutí. Jenže kancléřka Merkelová i prezident Gauck patří k nejoblíbenějším politikům v zemi, takže se možná nehroutí vůbec nic. Co si o tom myslíte vy? A jaký může mít situace vliv na ostatní státy Unie?
Já na ty průzkumy oblíbenosti moc nevěřím. Víte, chodím po světě jako dospělý muž již 20 let a nikdy nikdo se na mě s politickým průzkumem neobrátil. Ani na moji ženu, ani na moje přátele, a to se přitom za těch 20 let uskutečnilo těch průzkumů nejmíň 10 tisíc. Čistě statisticky bychom měli každý přijít párkrát na řadu, ale nic. Máte jinou zkušenost?
Jinak ano, síla levicových stran, zvláště ve Středomoří, vzrostla kvůli odporu proti šetření, ale taky kvůli extrémní nezaměstnanosti mezi mladými Italy, Španěly, Řeky atd. Nespokojení mladí lidé byli pro radikálnější strany vždy dobrou základnou.
Když přejdeme k hospodářství, Friedman hovoří také o tom, že by německá ekonomika podle Bundesbank mohla ve třetím čtvrtletí zpomalit: „To je znepokojivá informace i v souvislosti s problémy Deutsche Bank, jež by měla zaplatit pokutu ve výši 14 miliard dolarů. Deník Financial Times navíc píše o poklesu dovozu Spojených států, jehož hlavní dopady pocítí právě Německo.“ Jsou informace o tom, že by pokuta mohla být odvetou za pomalejší jednání v souvislosti s přijetím TTIP. Mohou být tyto úvahy opodstatněné?
Určitě mohou. Navíc nedávno Evropská komise nařídila americké firmě Apple doplatit v Irsku daně ve výši 13 miliard dolarů. Kdyby takový požadavek Američané nechali bez odvety, bylo by to dost zvláštní.
Američané nakonec pravděpodobně pokutu pro Deutsche Bank výrazně sníží, hovoří se nyní o pěti miliardách dolarů, ale ta banka je v tak špatném stavu, že ani to ji možná nezachrání. Hodnota jejích akcií klesla proti vrcholu z roku 2008 na méně než pět procent, což je veliká ztráta. Německá vláda bude pod tlakem „vypomoci“ Deutsche Bank z peněz daňového poplatníka, jenže německý daňový poplatník už toho zaplatil dost a nemusí to akceptovat.
V souvislosti s migrační krizí v posledních dnech zaujal opět svým vyjádřením rakouský ministr zahraničí. „Plán na rozdělení 160 tisíc uprchlíků během dvou let podle kvót mezi státy EU považuji za špatný. Evropská unie by se ho neměla křečovitě držet, i když ho přijala, ale měla by se s ním rozloučit,“ řekl Sebastian Kurz. Je reálné s takovým požadavkem uspět?
Sebastian Kurz začal svoji politickou kariéru jako „pověřenec pro integraci“, takže všechny problémy s migranty a jejich uplatněním či spíš neuplatněním v evropské společnosti zná „z první ruky“. Je to představitel realistického křídla rakouské politiky a začíná se o něm – ač je mu teprve 30 let – hovořit jako o možném budoucím kancléři. Domnívám se, že cokoliv řekne Kurz na veřejnosti, má podloženo.
Juncker a Schulz jsou ovšem povahy, které nahlas svoje nápady nikdy neodvolají. Spíše se stane to, že celá věc bude dána „tiše k ledu“ jako spousta jiných evropských záležitostí.
Líbil se mi poslední komentář na vašem blogu týkající se referenda v Maďarsku. „Podle mého názoru za ním stál určitý záměr, který se zdařil tak z poloviny. Říkám tomu ‚Orbánův evropský poker‘,“ píšete a v závěru konstatujete, že Orbán zatím v partii v podstatě vede. V komentáři pro Právo upozorňuje Jiří Pehe na záměr maďarského předsedy vlády spustit legislativní proces vedoucí k přijetí ústavního dodatku, který kvóty diktované Maďarsku Evropskou unií zakáže. Když tohle udělá, může to být precedens pro ostatní?
Děkuji vám za chválu blogu! Vždycky mě potěší, když se dozvím, že jej někdo čte a navíc že jej čte rád. Ano, domnívám se, že Orbánova administrativa usiluje o to, aby se stala „alternativou“ vůči Bruselu a Evropské komisi. Může se jí to podařit a může na svoji stranu získat celý středoevropský prostor. Třeba ne letos, ale příští rok jsou volby rovněž u nás a je možné, že po těch volbách už „nahoře“ takoví eurofilové, jako jsou Jiří Dienstbier ml. nebo státní tajemník Tomáš Prouza, sedět nebudou.
Připusťme, že si tohle, a mám na mysli jednání celé V4, už nebude chtít Brusel nechat líbit. Může přiškrtit dotace, a tím posílí euroskeptici nálady. Ale na druhou stranu… Připomeňme slova čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, která na ParlamentníchListech.cz vzbudila rozruch: „Přežití je možné jenom v rámci EU. Jinak bychom tady chcípli hlady.“ Chcípneme tedy bez EU hlady a měli bychom, jak také říká Schwarzenberg, už raději „přestat žvanit“?
Česká republika ani Československo nikdy „nechcípaly hlady“. Jsme vyspělý stát, nikoliv Somálsko nebo Čad – aspoň zatím, pokud nám sem různí fandové multikulturalismu nedovezou příliš mnoho Somálců!
Nejblíž k hladomoru tady v moderní době bylo koncem první světové války, kterou rozpoutaly vládnoucí kruhy Rakouska-Uherska ke škodě svých vlastních národů. Některé výroky pana Schwarzenberga se dají vysvětlit snad jen tím, že zrovna mluvil ze spánku.
Česká ekonomika je samozřejmě provázána s ekonomikou okolních zemí, ale ty vazby jsou oboustranné a není v zájmu žádné země je násilně trhat, ať už se s EU stane cokoliv. Československo se také rozpadlo na dva samostatné státy a neznamenalo to, že si na hranicích postavíme zeď a budeme po sobě střílet. Naopak mám dojem, že jako suverénní národy spolu vycházíme mimořádně dobře, lépe nežli za federace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
