V Brně se bude konat sjezd sudětoněmeckého landsmanšaftu. Co vy na to?

Na mě ten sjezd působí jako provokace. Česko-německé vztahy potřebují dialog a ten bude fungovat jen na základě pozitivních vztahů. Osobně mám pochopení pro to, že velká část české společnosti považuje ten sjezd spíše za provokaci než za kvalitní příspěvek do dialogu.

Do Brna je pozvala neziskovka Meeting Brno, kterou podporují sponzoři českého prezidenta Petra Pavla. Je to v pořádku?

Není to poprvé, co se sudetští Němci snaží najít určité skupiny v české společnosti, které by jim byly nakloněny a působily jako „politické ponorky“. V tom případě nejde o dialog s celým spektrem české společnosti, ale o průnik na cizí území.

Co si myslíte o mluvčím sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndu Posseltovi?

Když se podívám na jeho politické působení, tak mi přijde, že jeho politickými vzory jsou Habsburkové. Je to zajímavé, ale Posselt byl politickým spolupracovníkem Otty Habsburgského, takže následníka monarchie. Proto mi připadá spíše jako muž minulosti a ne, jako muž současnosti.

Proč podle vás sudetští Němci, vždyť lidé jako Walter Becher, Friedrich Brehm, Hermann Götz a další, většinou nacisté, sudetoněmecký landsmanšaft zakládali, nedokážou vzít svou vinu na vědomí?

To je součást jejich zločinu. Oni nemohou brát svou vinu na vědomí. To se týká všech zločinců, i těch politických. Je jasné, že Henleinovci byli klikou Hitlera. Dodnes to určitá část sudetských Němců bohužel asi nechápe. Sudetští Němci se vidí spíš jako oběť války, ale bohužel nejsou. Jsou to pachatelé. Nicméně spáchali velkou zradu na tehdejším Československu, ale i demokracii. Vždyť tehdejší Československo byl demokratický stát, kdežto nacistické Německo diktatura. Takže prodali svou zem německým nacistům.

V Česku s tím vyplouvají na povrch zprávy o tom, že Václav Havel v roce 1991 v Bonnu slíbil Helmutu Kohlovi, že se bude vracet občanství sudetským Němcům, budou připuštěni k privatizacím a sudetským Němcům, kteří se rozhodnou vrátit, bude vrácen majetek. Řekl to diplomat Rudolf Jindrák, někdejší vyslanec v Rakousku a Německu. Jak to hodnotíte?

O tom nic nevím, o tom nemohu nic říct. Ale naprosto jasné je, že každý pokus revidovat rezultáty druhé světové války vyvolává možnosti budoucích konfliktů. A to není dobré pro česko-německé vztahy.

Fotogalerie: - Jednání vlády

Reakce ze strany německé levice jsou zatím celkem nijaké. Jak je možné, že nositelé ideje nejen německých sociálních demokratů žijících tehdy v Československu a hrdinně vystupujících proti Hitlerovi mlčí?

Je to pro mě velmi smutné, jde o politickou chybu. Jde o součást politického boje v Německu, který by měl být vždy mezinárodní. Jen si mohu domýšlet. Na jednu stranu máme v Německu mnoho důležitých problémů ve společnosti, takže nezájem. Na druhou stranu mladší generace tady v Německu, která je levicově orientovaná, už nedostala na školách takové vzdělání. Vědí, co se stalo, ale už to neřeší.

Nejsem už v žádné politické straně, ale jako levičák si to pořád nedokážu vysvětlit. Tato agenda byla vždy součástí našeho levicového politického programu. Němečtí sociální demokraté a komunisté za Hitlera, kteří žili i v Česku, byli vždy našimi hrdiny. Bojovali vždy proti Hitlerovi. Proč to dnes levicoví lídři u nás nedokážou zdůraznit a proti sjezdu Sudeťáků v Česku protestovat nevím. Nechápu to. Je mi z toho smutno.

Jste nejen německým levicovým politikem, ale i předákem Lužických Srbů, což je vedle Romů, Dánů či Frísů jedna z důležitých původních menšin v Německu. Jak se k vám dnes chová majorita a její úřady?

Nedokážu to jednoznačně říct. Na jedné straně máme pozitivní poznatky, protože se někteří němečtí spoluobčané snaží vnímat naši odlišnou kulturu, učit se jazyk a tak. Zejména na komunální úrovni. Ale zaznamenali jsme zde i ataky neonacistů proti našim lidem.

A, co se týče oficiální politiky, tak je situace našeho lužickosrbského školství v rámci státního školství celkem problematická. Tak, že rodiče v Horní Lužici již začali zakládat svobodnou lužickosrbskou školu a v Dolní Lužici rodiče žáků lužickosrbského gymnázia v německé Chotěbuzi začali iniciativu ohledně zachování našeho jazyka a naší národnosti. Školství v Německu už prostě není na sto procent o zachování naší identity.

Jste optimista či pesimista, co se týče budoucnosti Lužických Srbů v Německu?

Moc vás asi nezaujmu, ale takhle se to nedá říct. Mám v sobě trochu pesimismu, ale i optimismu. Prostě je ještě celkem dost lidí, kteří se nedají a chtějí pro své děti vědomí, že jsou Lužickými Srby. Když se kdysi překládala Bible, tak sám Martin Luther řekl, že ji netřeba překládat do našeho jazyka, protože za padesát let nebude náš národ existovat. No a vidíte. Máme Bibli ve svém jazyce a ještě žijeme.

Psali jsme:

Zbořil připomněl minulost podporovatele Posseltova sjezdu

Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty

„To je Bernd Posselt.“ Zaorálek vytáhl nepříjemný zážitek s českou vlajkou

„Drzost.“ Ševčík na ČT pořádně nakrknul opozici