Poslední léta byla bohatá na události, které dle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu ´89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu ´89 dostali, o nás samých?

Na té vaší otázce je nejzásadnější její konec. Co nám vývoj světa kolem nás říká o nás samých. Máme totiž jinak tendenci vykládat si dějinné zvraty jako spadlé odněkud z Marsu, jako přišlé z jiného světa od jiných cizích lidí. Ale tak to vůbec není. Dokonce i nejhorší diktatury a totalitní režimy nevnesli do naší civilizace jednotliví zvrhlí diktátoři či autoři a šiřitelé kolektivistických ideologií. Ony diktátory a ony realizátory zničujících ideologií vynesly k moci lidové masy, základní lidské vlastnosti. Tragické stránky našich dějin, které se nyní v nové podobě vracejí, nejsou nějakým nedopatřením, vykročením z logiky historie. Jsou jen důsledným naplněním volání mnoha lidí po životě bez rizika, po životě se zárukami, po rovnosti v každém ohledu, po pořádku, po trestání těch druhých.

Demokracie a svoboda je spíše nechtěným, skoro náhodným důsledkem toho, že zájmy lidí jsou velmi rozdílné, takže se jejich střet ustálí v jisté křehké rovnováze. Ale ve skutečnosti mnozí lidé nic takového nechtějí. A tak si znovu a znovu budou muset odžít režimy, systémy a poměry, které si vlastně sami bezděčně objednávají. Proto řešení současné smutné situace celého západního světa nepřinese výměna jednoho nebo několika aktuálních světových (či domácích) lídrů, ale právě jen změna v náladách společnosti. Svobodu si zasloužíme jen tehdy, umíme-li ji přát i ostatním. A to i těm, kteří ji užívají úplně jinak, než by se nám líbilo. Vývoj posledních let nám o nás samých v duchu vaší otázky tady říká, že svobodní být nechceme, a proto ani nebudeme. Dokud my sami nebudeme chtít žít jinak.

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo se jedná o manipulaci a propagandu? A případně v čem?

Jistě to kladete jako řečnickou otázku. Máme-li na mysli média hlavního proudu, pak ta jsou v situaci už úplně tragické. Šíří jen propagandu, občas proloženou povrchními hloupostmi. Rád bych věřil, že to přestřelila už natolik, že jejich snaha začíná být kontraproduktivní a lidé se instinktivně ve snaze o vyváženost světa posouvají do úplně opačných pozic, než by je manipulující propagandisté rádi viděli.