Ptejme se, zda je normální podporovat školy v Africe, když děti v Česku nemají na oběd. Známá ekonomka bilancuje končící rok, byl prý bojem za zachování hodnot

25.12.2018 6:15 | Zprávy

CO NÁM DAL ROK 2018 Ekonomka Hana Lipovská, která působí na katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, poskytla ParlamentnímListům.cz rozhovor, ve kterém shrnuje dění roku 2018. Rozkol v řadách české společnosti se neustále prohlubuje. Dělení voličů na intelektuály a „ty druhé“ je ale podle Lipovské nesmyslné. „Znám řadu akademiků, kteří volili prezidenta Zemana,“ dodává ekonomka. Rozhovor se stočil i k ekonomickým tématům. Mnoho Čechů je podle Lipovské v dluhové pasti, za kterou si mohou sami neuváženým nákupem věcí, na které nemají. „Poněkud jiná je situace u seniorů, kteří se údajně nejvíce zadlužují kvůli neuhrazení poplatků či – což je nejhorší – kvůli ručení za své děti. Naopak není mnoho lidí, kteří by se zadlužili kvůli nejnutnějším životním potřebám. Zdá se, že ti, kdo musí hospodařit s málem, se naopak dokáží uskrovnit nepředstavitelným způsobem,“ upozorňuje ale ekonomka také na nelehkou situaci seniorů. Rok 2018 byl podlé ní rokem bojů za zachování hodnot. „Dobré je, že žádný z těchto bojů není ještě zcela prohraný. Ozvalo se hodně – a silných – hlasů proti tzv. Istanbulské úmluvě, v otázce definice rodiny vyhrává zdravý rozum, v otázce národní se zatím podařilo zabránit experimentování s migrací. Špatné je, že jsme tyto boje vůbec museli vést,“ říká Lipovská.

Ptejme se, zda je normální podporovat školy v Africe, když děti v Česku nemají na oběd. Známá ekonomka bilancuje končící rok, byl prý bojem za zachování hodnot
Foto: Facebook
Popisek: Hana Lipovská

Pokud jde o prezidentské volby, lze říci, že naši spoluobčané rozhodli moudře? Nebo by Jiří Drahoš, viděno optikou dneška, byl lepším prezidentem? Drahoše podporovaly umělecké a intelektuální kruhy, Miloše Zemana spíše chudší obyvatelstvo z venkova. Tyto dvě skupiny se nemají v lásce... Která z nich během prezidentských voleb víc přikládala pod kotel?

Dělit voliče na „intelektuály“ a „ty druhé“ je nesmyslné. Znám řadu akademiků, kteří volili prezidenta Zemana – a znám také taxikáře, který volil profesora Drahoše. Rozdíl tkví spíše v něčem jiném. Ti, kdo by byli tuze rádi považováni za „ty lepší“ se halasně hlásili k podpoře prof. Drahoše, aby na ně padl odlesk „intelektuálů“. Podobně před lety podepisovali tzv. „Výzvu vědců“ lidé, kteří s vědou nemají co do činění. S prezidentem Zemanem lze samozřejmě v řadě věcí nesouhlasit, právě v tom je však jeho největší přednost. Lze totiž nesouhlasit s konkrétními výroky, s konkrétními, jasně uchopitelnými argumenty. Jak nesouhlasit s výroky současného pana senátora, to opravdu nevím.

I v minulých dnech jsme řešili téma Miloš Zeman. Koncem roku znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Je Miloš Zeman vlastizrádce? Může si náš prezident dovolit chovat se v rozporu se „spojeneckými svazky“?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

Mgr. Petr Hladík byl položen dotaz

elektromobilita

Proč zrovna neziskovky?V rozpočtu je tolik peněz,že znovu bude státní rozpočet podporovat neziskovky. Ano,ať podporuje,ale jenom ty charitativní apod.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera

4:44 Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Z oněch 20 % státního rozpočtu odteče dosti vysoká částka do zahraničí. Toto …