V týdnu se Senát rozhodl odmítnout zákon o potravinách, na kterém se výrazně podílelo i vaše hnutí. Předcházela tomu značná mediální masáž včetně reportáže v Událostech ČT, která již několik dní dopředu avizovala výsledek. To vypadá, že někdo měl z tohoto návrhu velký strach…
Ano, strach z toho měli globalisté, nadnárodní korporace a Evropská unie. Chtějí, abychom zůstali v jejich područí. Přitom naše země není potravinově soběstačná a v případě války, hladomoru, ekonomické krize či pandemie se budeme moci jít akorát tak pást.
Objevovaly se pochybnosti, zda by čeští zemědělci byli schopní naplňovat požadované kvóty v náležitém množství a kvalitě. Co říkáte na tyto námitky?
V roce 2022 musí být podle návrhu zákona podíl uvedených českých potravin 55 %, což již dnes supermarkety splňují, takže tímto vyvrátím další mediální lež, že hrozí zdražení nebo omezení výběru potravin. A tento výchozí podíl se bude do roku 2028 navyšovat každoročně o 3 % na 73 %. Zdůrazňuji, že se nejedná o 55 % z každé položky, jak opět lhala média, ale o celkový průměr prodaných hmotností všech položek dohromady, což skladové systémy supermarketů zvládnou spočítat za pár vteřin. Tedy když budou prodávat třeba 90 % českého mléka, tak budou prodávat třeba 30 % českých brambor a 50 % kuřecího. Nehrozí tedy problémy kvůli neúrodě, že by nebylo možné naplnit zákon, jelikož se jedná o průměr ze všech 120 položek. Výjimku ze zákona mají specializované prodejny zahraničních potravin, těch přes 400 m2 je ale minimum.
A na menší prodejny se zákon vůbec nevztahuje. Jedná se o zhruba 120 základních položek z více než 15 000 nabízených v supermarketech, což je zhruba 0,8 % položek, tzn. naprosté minimum, které nemůže v žádném případě ohrozit pestrý sortiment zboží, jak je nám řetězci sugerováno. To opatření se navíc týká pouze velkých hypermarketů. Je dostatek času, aby se na to zemědělci připravili. Kde bude poptávka, bude i nabídka.
Co znamená hlasování senátorů pro další osud této normy?
Nebudeme si nalhávat, že to vypadá špatně a že nejspíš podpora českých potravin a českých zemědělců neprojde. Prohráli jsme bitvu, ale budeme dále bojovat ve válce o obranu našich národních zájmů, naší svobody, prosperity a bezpečnosti. Je to velká škoda pro české zemědělce i pro české spotřebitele. Tématem to podle mě zůstane a podle mě tlak na přijetí takového zákona bude narůstat. Budeme bojovat a prosazovat to dál.
Vy jste se v tomto návrhu osobně dost angažoval, hájil jste jej ve Sněmovně. Zažil jste v této souvislosti vy sám nějaké tlaky?
Mnoho politiků i odborníků mě osobně říkalo, abychom se na to vykašlali, že tak obrovský kapitál, jako jsou řetězce a za nimi EU, stejně nepřetlačíme. Nemůžeme to vzdát, nebo z nás bude ekonomická kolonie. Ostatně v mnoha věcech už je.
Hovořil jsem s některými ekonomy, kteří očekávají, že v následujících pěti letech dojde k zásadní proměně ekonomiky, kterou pandemie a lockdown ještě urychlily. Má dojít k zásadním strukturálním změnám hospodářství, zániku celých odvětví a vzniku nových. Na co by se měla zaměřit Česká republika a jakou vizi by si měla vytyčit?
Hovoří se o takzvaném resetu. Mnozí vítají, že bude „bezuhlíková“ energie a ekonomika. To je Zelený úděl Evropské unie, který nás bude stát biliony korun a celou EU biliony eur. To je cesta do pekel a může nás to zničit. Babišova vláda to bohužel podporuje. EU nepomáhá, ale škodí. Musíme co nejdřív odejít z EU, aby nás toto nepotopilo. Bude to likvidovat energetiku i průmyslu. Položí to automobilový průmysl. S elektroautem daleko nedojedete, bude velmi drahé a nebude dostatek dobíjecích míst. Už nyní obnovitelné zdroje energie způsobují black-outy. Ve Švédsku vyzývali občany, aby kvůli tomu méně luxovali. To je cesta do pravěku. Velký zelený skok Mao Ce-Tunga. Zelení, Evropská unie, Piráti a jiní sluníčkáři si asi přejí, abychom chodili pěšky.
Je šílené, že kvůli odporu k Rusku a Číně teď demoblok blokuje dostavbu Dukovan. Když je nedostavíme, budeme mít problém s energetikou. Jsem pro to, aby v tendru bylo co nejvíce zemí, aby byla co největší konkurence, co nejnižší cena a co největší zapojení českých firem.
Musíme zachovat naši soběstačnost, kde to jde. Lze očekávat, že bude ekonomická válka s Čínou. Takže outsourcing není správné řešení. Víme, jak to dopadlo v průmyslových centrech USA. Také vidíme, že v době krize, jako je ta pandemická, se „služeb“, na které se kladl důraz, nenajíme. V základních komoditách v průmyslu i zemědělství musíme být soběstační. Musíme chránit české firmy a český průmysl.
Naprosto odmítáme euro, je nutné zachovat českou korunu. Naši oponenti křičí, že to, co navrhujeme, je neproveditelné. Neříkají pravdu. Lze to, pokud ČR a česká politika přestane sloužit zájmu nadnárodních korporací. Naším cílem musí být ukončení současné podoby evropské integrace, vystoupení z EU a budování nových vztahů mezi evropskými národními státy.
Jaké jsou problémy, které je nutné řešit?
Pokud mluvíme o přiblížení se k úrovni technologicky vyspělých zemí a k dosažení životní úrovně v těchto zemích, musíme se znovu vrátit k problému národních zájmů a strategických cílů naší ekonomiky. Naše ekonomika je otevřená, exportní, ale zároveň vykazuje některé znaky, které nám znemožňují vymanit se z faktu, že je to především ekonomika založená na kvalitní, ale levné práci. Máme relativně nízký podíl produkce hotových výrobků, vyrábíme díly a subdodávky především pro německou a další západní ekonomiky.
Je také důležité si říct, jaké strategické schopnosti Česká republika po vstupu do EU ztratila. Například schopnost uživit vlastní obyvatelstvo a s vysokou pravděpodobností ztratíme v budoucnu energetickou bezpečnost. Politika EU v oblasti energetiky povede k nedostatku energie a k jejímu skokovému zdražení. Poslední události okolo covidu-19 ukázaly na další ztrátu. Nemáme farmaceutické kapacity a jsme zbytečně závislí na dovozu celé řady léků.
Často je slyšet, že nesmíme vystupovat proti tržním principům v ekonomice. Jde o lživý argument, ekonomika EU je prolobbována zájmy Německa a Francie, trh je pokřivený dotacemi a kvótami a v oblasti energetiky i zemědělství ideologickými nesmysly takzvaných aktivistů. Nechceme EU, nechceme euro, nechceme platit cizí dluhy a poslouchat cizí rozkazy z Bruselu a Berlína!
To je hezké, máte nějaké konkrétní body?
Ano. Zde jsou.
1. Je nutné zajistit strategické zájmy ČR v oblasti energetiky, potravin, surovin a pitné vody.
2. ČR musí připravit vlastní dotační projekty na podporu českých firem v oblasti telekomunikací, datových sítí a českých firem, které produkují technologicky náročné výrobky a služby.
3. Je nutné vytvořit vlídné podnikatelské prostředí pro živnostníky a regionální firmy.
4. Nebát se podporovat české firmy v oblasti významných státních zakázek. Peníze daňových poplatníků musejí dostat firmy, které zdaňují u nás a jejichž zisk zde zůstává.
5. ČR a její ekonomika musí usilovat o export hotových výrobků na zahraniční trhy, které musí získávat všemi směry bez politických tlaků.
6. Je třeba ukončit vytahování zisku z ČR. Nástrojem mohou být reinvestiční povinnosti a důsledný postup proti odtékání peněz přes tzv. daňové ráje.
Vláda čelí kritice za uzavřenou ekonomiku a nedostatečnou podporu podnikatelů v lockdownu. Sdílíte tuto kritiku?
Ano, vláda vyhlásí opatření, která někoho poškodí, ale kompenzace a pomoc přichází pozdě a je nedostatečná. My prosazujeme, aby když vláda vydá opatření, s tím ruku v ruce musela jít kompenzace.
My teď navrhujeme otevřít maloobchody včetně gastronomických zařízení při dodržování základních protiepidemických opatření včetně omezení počtu lidí na metry čtvereční. Nadnárodní supermarkety praskají ve švech, ale malé krámky jsou zavřené a krachují. To nedává smysl. Když zkrachuje ekonomika, nebude ani na zdravotnictví.
Bylo by podle vás řešením na kratší dobu zcela uzavřít i průmyslové podniky, jak žádali například někteří politici z ČSSD?
Rozhodně ne. To by českou ekonomiku zničilo. Už teď to bude obrovský problém.
Vláda očekává, že situace by se k normálu měla vrátit někdy na podzim. Myslíte, že podnikatelé budou schopní v omezeném režimu vydržet dalších více než půl roku?
Spousta jich zkrachuje. Budou mnohem vyšší výdaje na podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky a deficit a státní dluh enormně porostou. Poroste nezaměstnanost a pravděpodobně i inflace.
Velmi sledovanou agendou je nyní volební zákon, který má schvalovat Sněmovna. Objevily se rozdílné názory na to, jaký volební systém by měl být vybrán. Jaké řešení preferuje SPD?
Pro nás je podstatné, aby byla co největší rovnost hlasů. Těch parametrů je hodně a ještě se o tom vede debata.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
