Putin vrátil lidem hrdost. Cyril Svoboda, fackovaný za vystoupení v kremelské TV, obsáhle vysvětluje, jak to myslí s Ruskem

29.04.2015 7:17

ROZHOVOR. Ruský prezident Vladimir Putin vrací Rusům hrdost, a to je pro ně důležitější než prosperita, říká bývalý ministr zahraničních věcí a expředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda na otázku, co dal Rusům politik, který je už patnáct let nejvlivnějším mužem Ruské federace. „Celý život formuje prezidenta Putina samozřejmě i to, co dělal v minulosti. Nechci to lacině srovnávat, ale u nás jsou bývalí důstojníci Státní bezpečnosti, kteří jsou dnes úspěšní v podnikání, nebo lidé, kteří měli záznamy o spolupráci se Státní bezpečností, a dnes zaujímají významné funkce,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz k minulosti Putina v KGB.

Putin vrátil lidem hrdost. Cyril Svoboda, fackovaný za vystoupení v kremelské TV, obsáhle vysvětluje, jak to myslí s Ruskem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cyril Svoboda
reklama

Počátkem května oslaví Vladimir Putin patnáct let od svého prvního zvolení prezidentem Ruské federace. Jak byste zhodnotil těch patnáct let? Je rozdíl mezi Ruskem před patnácti lety a dnes?

Určitě, Rusko je dnes jiné, než bylo za Jelcina. Především nastoupilo cestu k budování své hrdosti. Přečetl jsem si v ruském originále strategii obrany Ruské federace, je to velmi zajímavý text, protože jeho základním poselstvím je návrat Ruska do pozice velmoci. To znamená, že zásadní pozicí Ruské federace je, aby proti unilaterálnímu pohledu na svět, kde dominuje nejsilnější mocnost Spojené státy, se Rusko dostalo zpět do pozice supervelmoci. To čtu z toho textu.

Podařilo se to za dobu, co je Putin o moci?

Rusko se mění nejen v souvislosti s vládou Putina, ale proměna světa vede k tomu, že se dnes velmi vážně vede debata, jak vypadá dnešní svět a jak ho uspořádat, aby byl bezpečnější. A v tom hraje Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti mimořádnou roli a chce hrát roli velmoci ve světě.

Jak se podle vás projevuje vláda Vladimira Putina na životě ruských občanů? Je podle vás dnes životní úroveň Rusů vyšší než v dobách, kdy byl u moci jeho předchůdce Boris Jelcin?

To nejsem schopen posoudit, protože se mezitím vyvíjel celý svět i Rusko. Srovnávat stav společnosti nebo životní úroveň před Jelcinem a po Jelcinovi, před Putinem a po Putinovi je úkol pro historiky, to není pro můj komentář. Nicméně Putinovi se daří být prezidentem, který má velmi masivní podporu obyvatelstva. A když komunikuji s Rusy, mají pocit, že se jim vrací ruská hrdost, což je podle mne pro mentalitu národa z ruského pohledu velmi důležité.

Popularita ruského prezidenta je v posledním období, po anexi Krymu a ukrajinském konfliktu, nejvyšší za celé období jeho politické kariéry, i když se nyní ruské ekonomice příliš dobře nevede, protože ji poškodily nejen protiruské sankce, ale především pokles cen ropy. Myslíte si, že právě návrat hrdosti a sebevědomí je pro Rusy důležitější než prosperita?

Určitě. Podívejte se, hrubý domácí produkt Ruska je někde mezi Itálií a Francií, to znamená, že HDP Ruska je jako HDP jedné členské země Evropské unie. Bohatství Ruska pramení spíš z jeho nerostného bohatství, ze zásob plynu, ropy. Nicméně jistý nacionalismus, jistá ruská hrdost patří k dějinám Ruska. To není nic nového.

Na jednu stranu se význam Ruska posiluje, na druhou stranu se Rusko dostává do politické izolace, jak nyní dokazuje i neúčast mnoha významných politiků na tak významné události, jako jsou oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Není to pro Rusko špatně?

Ano. Je samozřejmě pravda, že Rusko teď není zváno ani na zasedání G8 a podobně. Ale chceme-li řešit problém války s radikálním islámem, chceme-li řešit otázku  Libye, chceme-li řešit válku v Sýrii, potřebujeme k tomu mandát Rady bezpečnosti. Bez ruského hlasu to nezvládneme, protože Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti, což je výsledek poválečného uspořádání ve světě. Takže my potřebujeme Rusko, ale Rusko zase potřebuje Evropu. Takže věřím v minský proces, je potřeba ukončit válku na Ukrajině, čím dříve, tím lépe, a nastartovat normální vztahy, protože máme globální problémy, které můžeme řešit jen s Ruskem, ne proti Rusku.

Nedávno jste řekl i v rozhovoru s reportéry prokremelské televize Russia Today, že nikdy v historii nebyly ekonomické sankce příliš efektivní a přínosné. Jste tedy pro zrušení protiruských sankcí?

Má-li dojít k úspěchu, musí ustoupit obě dvě strany. Nemůže ustoupit jenom Evropa bez něčeho dalšího, jen s argumentem, že nic nepřinesly, nebo že poškodily Evropskou unii nebo členské státy. To musí být váha proti váze, Evropská unie musí dosáhnout toho, že musí dojít k ústupkům z obou stran. Jak jsem četl obrannou strategii Ruské federace, je zajímavé, že jsou tam zmiňovány Spojené státy americké, mezinárodní organizace, NATO a podobně, ale není tam zmiňována Evropská unie jako celek. Proto si myslím, že má-li Evropská unie dosáhnout nějaké dohody, musí také něco politicky získat. Takže nejsem zastáncem toho, aby Evropská unie likvidovala sankce, protože to je nástroj, teď je potřeba, aby minský proces pokračoval a obě strany k sobě našly cestu. Jednostranné řešení podle mne nepovede k posílení míru v regionu.

Za to, že jste poskytl rozhovor prokremelské televizi, jste si v Česku vysloužil kritiku.

Když je šance mluvit do ruské televize, proč nepromluvit, ať tam zní také nějaký názor z České republiky. Proč to nevyužít? Podle mne to je v pořádku.

Objevují se názory, jestli Putin nevyužívá obrazu vnějšího nepřítele k upevnění své moci v domácí politice. Souhlasíte s tím?

Nevím, jaká je strategie prezidenta Putina. Tuto otázku musíte dát jemu nebo nějakým analytikům. Ale každá hlava státu upevňuje své pozice, využívá k tomu, co je v jeho rukou, protože zájmem každého prezidenta, každé vlády je upevňovat svoji pozici. Otázka je, co odpovídá potřebě společnosti a jak to společnost vnímá.

Ale důležité jsou i prostředky, které k upevňování své politiky používají. A kritici Putina upozorňují na to, že ve svém důsledku jeho politika škodí i samotnému Rusku tím, jak je dostává do mezinárodní izolace.

Nepochybně. Pro Rusko je špatně, že je v izolaci. Na druhé straně Evropa a Spojené státy jsou zablokovány, protože žádná rozhodnutí o řešení jiných problémů, mluvil jsem o Libyi, Sýrii, radikálním islámu, nebudou bez Ruska legitimní, protože k tomu potřebujeme Radu bezpečnosti, potřebujeme k tomu Rusko. Takže ty váhy mají dvě strany.

Mnozí poukazují v souvislosti s politikou Putina na jeho minulost špiona v KGB. Ostatně i řada jeho blízkých spolupracovníků, včetně šéfa společnosti Ruské železnice Vladimira Jakunina, pracovala v této tajné službě. Ovlivňuje podle vás tato zkušenost Putinovo chování v politice, nebo je to naopak dobrá průprava pro řízení obrovské země, jako je Rusko?

Celý život formuje prezidenta Putina, samozřejmě i to, co dělal v minulosti. Nechci to lacině srovnávat, ale i u nás jsou bývalí důstojníci Státní bezpečnosti, kteří jsou dnes úspěšní v podnikání, nebo lidé, kteří měli záznamy o spolupráci se Státní bezpečností, a dnes zaujímají významné funkce. Tak to zkrátka je. Společnost má být zdravá, má být pokud možno demokratická a chránit veřejnou moc proti vlivu bývalé Státní bezpečnosti, ale lidí s podobnou minulostí, kteří mají vliv a moc, je určitě víc.

Mohl byste na základě dostupných informací ohodnotit osobnost ruského prezidenta Vladimira Putina? Je podle vás čitelným, nebo nevyzpytatelným politikem?

Nejsem schopen ho hodnotit. Je typickým představitelem člověka, který umí nakládat s mocí, kterou má v ruce. A samozřejmě Rusko není demokracie západního ražení, ale Vladimir Putin je nepochybně obratný politik, je to člověk moci.

Když říkáte, že Rusko není tradiční parlamentní demokracií, jak byste označil režim, který panuje v současné době v Rusku? Diktatura to také není…

Není, Rusko určitě není diktatura, je to režim autoritativní, je to režim, kde je velká koncentrace moci v menším počtu rukou, o tom není žádných pochyb, ale nejde o diktaturu ani totalitní režim.

Ale už před vypuknutím ukrajinské krize a anexí Krymu byl prezident Putin terčem kritiky především kvůli údajnému potlačování svobody slova nebo kvůli zavádění kontroverzních zákonů jako například zákaz propagace homosexuality nebo zákona, díky němuž jsou nevládní organizace financované ze zahraničí označované jako zahraniční agenti. Jak se na to díváte?

Souvisí to s ruským způsobem uvažování, které je velmi tradiční. Velký vliv na celou ruskou společnost má pravoslavná církev, to znamená, že společnost je mnohem konzervativnější ohledně vztahů, jako je manželství nebo vztahy mezi osobami téhož pohlaví, než Evropa. Ale jde také o to, jestli vůbec a zda země měla nějakou demokratickou tradici, ze které by měla vzejít. Myslím, že Rusko nemá tak hlubokou demokratickou tradici, jako máme my v Evropě nebo jako mají Spojené státy americké. Proto není divu, že ruská společnost „snese více“ nebo je relativně spokojená s jiným systémem, než máme my. Proto má vláda velkou podporu, že vychází z této jiné tradice. Ale samozřejmě univerzální hodnotou je, že každý má právo být svobodný, každý má právo na život, každý má právo vlastnit majetek. Tato základní práva musí být chráněna všude.

Jak si vysvětlujete paradoxní věc, že čeští komunisté stále vzhlížejí k Rusku, i když tam už dávno nevládne socialismus, ale autokratický oligarchický kapitalismus?

Oligarchizace politiky je mimořádně špatná, protože oligarcha je u moci, ale na prvním místě má zájem o rozvoj svého impéria, svého podnikání. Tam je jeho srdce, vždycky bude nejdřív myslet na to, co vybudoval. Proto z principu oligarchizace politiky neprospívá demokracii. Ale myslím, že komunisté jsou fascinováni systémem, kde je „pořádek“, kde vládne silný vůdce, a vzpomínají na svoje „zlaté časy“, kdy měli moc ve svých rukou. Ale to není a nebude.

Myslíte, že Putin bude dál usilovat o prezidentský mandát a udrží si stále vysokou podporu veřejnosti, jaké se těší v poslední době?

Nevím, co bude, ale zatím se mi jeví, že si o ten další mandát řekne, že bude pokračovat. Nevidím nikoho, kdo by mu tam rostl jako konkurent. Ale co bude, nevím.

Je dobře, pokud bude Putin dál u moci? Někdo poukazuje na možná rizika, co by mohlo nastat, kdyby Putin v Rusku padl, protože demokratická opozice tam není příliš silná. Varují, že by mohla nastat anarchie a rozvrat, který by byl pro Západ mnohem nebezpečnější než politika současného ruského prezidenta. Souhlasíte s tím?

To je hypotetická otázka typu co by bylo, kdyby bylo, na to neznám odpověď.

Můžete aspoň říci, jak vidíte ruskou opozici? Má podle vás nějaký vliv na ruskou společnost, když vidíme tu obrovskou podporu Putina a omezenou možnost jeho kritiků a oponentů dostat se do vlivných médií, která jsou ovládána státem?

Opozice má existovat, občanská společnost by měla být založena na tom, že existují alternativní názory. To znamená, že opozice je zdravá pro každý systém. Demokracie je silná právě v tom, když existuje opozice. Když vidíme, jak se rozpadly státy v Libyi, Egyptě, Sýrii, problém je v tom, že tam nebyla zformována opozice. Takže v zájmu Ruska je, aby tam opozice byla. Je to však komplikovaný a dlouhodobý proces. Myslím, že bez opozice nebude silný systém ani v Rusku.

Někteří významní čeští politici, ať už bývalý prezident Václav Klaus nebo současný prezident Miloš Zeman, jsou kritizováni za podporu politiky prezidenta Putina, což se třeba projevilo i rozhodnutím Miloše Zemana zúčastnit se oslav konce druhé světové války v Moskvě. Jak se díváte na jeho účast?

Mně se nelíbí, když se říká, že to je věcí prezidenta, po mém soudu o tom měla rozhodnout vláda. O té cestě se ví měsíce, vláda měla definovat strategii, protože ona nakonec schvaluje cestu, ona ji platí, nakonec podle ústavy zodpovědnost za rozhodnutí prezidenta republiky v této oblasti nese vláda. Teď je pozdě cestu rušit. Ale nemyslím si, že je to jen rozhodnutí prezidenta, vláda je v tom namočená úplně stejně.

Kdybyste byl ministrem zahraničních věcí a měl ve vládě hlasovat, byl byste pro to, aby se nejvyšší český ústavní činitel této akce v Moskvě zúčastnil?

Vláda měla zajistit, aby Česká republika oslavila a připomněla hrdinství a oběti sovětských vojáků, kteří padli za osvobození Československa, a měla najít nejlepší formu, jak to udělat. To je jasné. A tuto formu měla sdělit společnosti. Měla říci, my jsme se rozhodli pro tento způsob a je to naše řešení. A jestli součástí toho řešení je také cesta do Moskvy, prosím. Ale mohla být i nemusela. Ale vadí mi, že česká reprezentace neřekla české společnosti, jak chce toto výročí oslavit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Teď v krizi uvidíme nevýhody eura, obává se poslanec Bžoch. V Itálii EU nezasáhla, to je špatně. A slova o USA, Rusku, Číně...

21:29 Teď v krizi uvidíme nevýhody eura, obává se poslanec Bžoch. V Itálii EU nezasáhla, to je špatně. A slova o USA, Rusku, Číně...

ROZHOVOR „Po zákazu návštěv v domovech pro seniory to někteří rodinní příslušníci vyřešili tak, že j…