Jak hodnotíte vývoj České republiky během čtvrt století od revoluce?

Vývoj České republiky nehodnotím pozitivně. Stále více se rozevírají takzvané nůžky mezi bohatými a chudými. Střední vrstva pomalu mizí a i lidé pracující se dostávají do finanční tíže a jsou ohroženi chudobou. Vláda – volení zástupci lidu – se čím dál tím méně stará o potřeby a vůli občanů a realizuje pokyny z Evropské unie bez ohledu na to, je-li to prospěšné občanům a státu.

Kde jsme udělali největší chyby?

Po takzvané revoluci jsme zavrhli vše, co bylo orientováno na „východ“, tedy země bývalého východního bloku, a tak jsme vyklidili trhy našich největších partnerů a odběratelů. Rozdělením České republiky a Slovenska jsme přišli o velkou část trhů a hospodářské spolupráce, také o společnou hranici s Ukrajinou, která je obchodně zajímavým regionem. Strategické podniky a společnosti byly předány do soukromých rukou a zahraničním společnostem. Vláda nechala systematicky likvidovat národní průmysl a zemědělství. Finance určené na důchody byly rozpuštěny ve státním rozpočtu. Postupně bez jakékoliv odezvy občanů jsou odebírány standardy života, které byly do roku 1989 vytvořeny. Ministerstvem vnitra byl rozprodán majetek a bezpečnostní rezervy státu, taktéž bezpečnostní vybavení a vybavení pro případ krizových událostí. Policie České republiky je systematicky decimována, což vedlo k odchodu zkušených pracovníků, kteří byli nahrazeni mladými, nezkušenými a politicky poplatnými. Moc přešla do rukou státních zástupců.

Představoval jste si při revoluci, že v budoucnu bude mít politka takovou podobu, jakou má dnes? Jinak řečeno: cinkali jsme klíči. Bylo pro co?