Po olomouckém incidentu, kdy došlo k potyčce mezi aktivisty iniciativy Islám v ČR nechceme (IVČRN) a studenty, rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller vyzval ostatní rektory, aby varovali své studenty. Jak jste postupoval na Masarykově univerzitě?

Zatím jsme našim studentům v tomto směru žádné instrukce nedávali. Pořád doufám, že tento incident nesignalizuje, že by se vztahy mezi zahraničními studenty a veřejností v České republice nějak významně vyhrocovaly. Z naší univerzity nemám žádné signály o tom, že bychom čelili nějaké nepřátelské atmosféře. Byl bych raději, kdybychom to mohli interpretovat tak,  že „se Franta s Jardou poprali v horní hospodě“ a čirou náhodou u toho byl novinář, takže z jakéhosi poštuchování uměle vznikla událost, která jen vyvolává dojem, že u nás dochází k významným konfliktům mezi zahraničními studenty a veřejností. Třeba se ve svém optimismu mýlím, ale domnívám se, že přistěhovalců je v České republice vlastně velmi málo, a jakkoli může existovat obava z jejich přílivu, reálně neexistuje reálný základ pro nějaké vyhrocené vztahy.

Hlavní iniciátor hnutí IVČRN Martin Konvička je univerzitním pedagogem a kvůli své aktivitě měl problémy na domovské univerzitě. Je zde na jedné straně akademická svoboda, na druhé výrazné politické angažmá. Měla by se nějak definovat hranice, co ještě lze u akademického pracovníka přijímat, a co by už mělo být tabu?

Mně osobně se názory pana docenta Konvičky opravdu hodně nelíbí, na druhou stranu bych ale velmi váhal nasazovat mu z akademické úrovně roubík. Pokud své politické aktivity rozvíjí mimo akademickou půdu, pokud je realizuje někde na náměstí v Olomouci, má právo na svobodu projevu a nezbývá mi než jeho názor respektovat, přestože s ním nebudu souhlasit. Být v Olomouci, mohl bych ho jít jako občan blokovat, jak se to v Brně stalo v případě pochodu Dělnické mládeže na Prvního máje, to by ale byl projev politického názoru. To, že je Martin Konvička zaměstnancem univerzity ještě neznamená, že by mu mělo být jakkoli omezováno politické angažmá, pokud ovšem nezneužívá akademickou půdu k politické propagandě.

Měla by se univerzita bránit proti podobným názorům, které se neshodují s jejím posláním?