Rouček obvinil Babiše ze závažného provinění. Dopustil se ho na ČSSD

03.02.2014 20:22

ROZHOVOR Europoslanec za ČSSD a místopředseda frakce socialistů v Evropském parlamentu Libor Rouček pro ParlamentníListy.cz mluví o nejlepším možném řešení pro Ukrajinu, nesouhlasí s bojkotem státníků olympiády v Soči a hodnotí českou politickou situaci. Hnutí ANO Andreje Babiše podle Roučka opsalo svůj program od ČSSD a nová vláda by měla naši zemi dostat do hlavního proudu evropské integrace, abychom prý už nebyli za vyčůránky.

Rouček obvinil Babiše ze závažného provinění. Dopustil se ho na ČSSD
Foto: liborroucek.cz
Popisek: Europoslanec Libor Rouček
reklama

Mezi hlavní témata už delší čas patří situace na Ukrajině. Jaké východisko ze současného stavu by podle vás bylo nejlepší?

Podle mého názoru nejlepší a nejrozumnější východisko je dialog, kompromis, dohoda mezi znesvářenými stranami. Tedy mezi vládnoucí Stranou regionů a opozicí, čili hlavně stranou UDAR Vitalije Klička a stranou Baťkivščyna (strana expremiérky Tymošenkové – pozn. red.). Žádné jiné řešení podle mě nepovede k uklidnění situace, ke stabilizaci a k rozvoji Ukrajiny. Ať by to dopadlo jakkoliv, Ukrajina má velké dluhy a pokud ty strany nebudou spolupracovat na řešení celkové situace včetně ekonomických problémů, nevidím žádné uklidnění nebo uspokojivé řešení.

A neměla by teď ústupek udělat opozice? Prezident Viktor Janukovyč jim přece nabídl posty premiéra i vicepremiéra, byly zrušeny sporné zákony apod.

Apeloval bych jak na Stranu regionů, tak na opozici, aby znovu zasedly ke kulatému stolu a jednaly. Bez spolupráce obou není možné žádné řešení.

Nyní už bývalý premiér Azarov zdůvodňoval odmítnutí podpisu Asociační dohody s EU tím, že Ukrajina aktuálně potřebuje pomoc pro ekonomiku a tu EU, na rozdíl od Ruska, nenabízela. Neudělal v tomhle Brusel chybu?

Ekonomická situace byla a je známa. Ukrajina potřebuje přibližně 15 miliard euro, ale je otázka, jakým způsobem. Mezinárodní měnový fond nabízel půjčku, ale požadoval také určité reformy. O tom by vláda a současná opozice měly jednat. Jakým způsobem reformovat ukrajinskou ekonomiku tak, aby byla nezávislá jak na EU, tak hlavně na Rusku a také, aby Ukrajina byla v dlouhodobém horizontu nezávislá i energeticky. Doposud je stále téměř ze sta procent závislá na dovozu ruské energie. Tam samozřejmě Kreml hraje hru na kočku a myš.

Někteří analytici mluví dokonce o hrozbě občanské války. Sdílíte tyto obavy? A měla by EU podnikat nějaké kroky, aby tomu zamezila nebo nechat Ukrajinu, ať si to vyřeší sama?

Myslím, že EU se snaží o zprostředkování dialogu a bude v tom pokračovat, protože je to jediné řešení. Nedohodnou-li se obě strany, potom opravdu hrozí hlubší konflikt, chaos, násilí, jaké jsme již koneckonců mohli vidět v uplynulých dvou týdnech, a to bohužel s těmi nejtragičtějšími následky. Ukrajina je opravdu rozdělena na západ a východ a hrozí i v tom nejkrajnějším případě rozpad země.

Už za pár dní začnou zimní olympijské hry v Soči. Někteří evropští politici se rozhodli hry bojkotovat, jiní to odmítají. Je podle vás správné míchat politiku a takovou významnou sportovní událost?

Sport, ať jde o fotbal, hokej nebo olympijské hry, by měl zůstat především sportem. Samozřejmě čas od času se tyto vrcholné sportovní události dějí v zemích, které stoprocentně nedodržují lidská práva, to je jasné. Podle mého názoru, pokud někdo chce mluvit o lidských právech v těchto zemích a dodržování těchto práv, nejlepší způsob je tam jet, mluvit s lidmi, snažit se využít této obrovské akce k diskusím na podobná témata a podobně.

Co vztahy EU s Ruskem? Jakou by podle vás měly mít podobu?

EU a Rusko budou vždy sousedé a minimálně z tohoto důvodu je v našem i ruském zájmu mít dobré sousedské vztahy. Rusko je koneckonců, co se rozlohy týká, největší zemí na světě, má jaderné zbraně, je v Radě bezpečnosti OSN a jak ukazují konflikty například v Afghánistánu, Sýrii a podobně, tyto konflikty opět nelze řešit bez Ruska. Čili je v našem zájmu s Ruskem spolupracovat, snažit se docílit pro obě strany co nejvýhodnějších řešení. Na druhé straně je ale také v našem zájmu, protože EU je postavena na hodnotách lidských práv, občanských práv, svobody a demokracie a vlády práva, aby tyto hodnoty, a jde o to i ruské opozici a nezávislým aktivistům, byly naplňovány a dodržovány i v Rusku. Nevidím v tom žádný rozpor.

Ale bez vlády práva není možné reformovat ruskou ekonomiku, není možné, aby se Rusko dostalo dopředu v životní úrovni a dalších záležitostech a krok za krokem se přiblížilo vyspělé Evropě.

Jeden z poradců prezidenta Putina, Leonid Rešetnikov, před časem v Praze prohlásil, že Rusko nikdy do EU nevstoupí, protože si Rusko nehodlá kupovat vstupenku na Titanik. Když se na to podíváme třeba jen v teoretické rovině, dovedete si vůbec představit Ruskou federaci jako členský stát Evropské unie?

Jak jste již poznamenal, jsou to hlavně Rusové, kteří si toto představit nedovedou. Pokud není vůle k tomuto kroku, nemá smysl o tom hovořit. Ale zpátky k tomu, co jsem již řekl. Je potřeba mít s Ruskem úzké, konstruktivní a řekl bych strategické vztahy. Je třeba vytvořit systém, abychom byli schopni spolupracovat, a mluvíme-li o ekonomice, abychom byli schopni vytvořit společný ekonomický prostor od Lisabonu po Vladivostok. To je podle mě i v zájmu Rusů bez ohledu na to, jak se dívají na EU.

Česká republika má tři měsíce od voleb novou vládu. Jak na vás působilo koaliční vyjednávání, povolební rozkol v ČSSD a výsledek v podobě koaliční smlouvy?

Po předčasných volbách je v Poslanecké sněmovně celkem sedm politických stran a tato koalice, podíváme-li se na všechny ostatní možnosti, je jediná možná. Ta koalice samozřejmě není sourodá. Je zde jasně vymezená i definovaná strana levého středu, tedy ČSSD, je zde i jasně definovaná strana pravého středu, tedy KDU-ČSL a je zde také hnutí ANO, které nevíme, kam ideologicky zařadit, a které většinu svého programu opsalo z programu ČSSD. ANO se hledá jak programově, tak personálně.

To jsou věci, které ovlivnily formování vlády a ovlivnily to také zpočátku určité potíže v řadách ČSSD. Ale pokud jde o fungování této vlády, jsem poměrně optimistický. Sociální demokracie a snad i ostatní koaliční strany si uvědomují, že žádná jiná alternativa kromě předčasných voleb neexistuje. Česká republika má řadu problémů, které vyžadují politickou stabilitu, postupné řešení a postupné reformy.

Co úloha prezidenta Miloše Zemana v procesu během koaličních jednání, připomínky ke kandidátům na ministry a podobně? Byla podle vás kritika hlavy státu od některých politiků oprávněná?

Tím, jak působím v Evropském parlamentu a už dlouho v mezinárodním prostředí, se vždy snažím srovnávat. Pokud jde o roli prezidenta, srovnávám pozici a chování českého prezidenta například s prezidentem rakouským nebo německým, protože jak ČR, tak Rakousko i Německo jsou parlamentní demokracie. V těchto zemích prezident do formování vlády žádným způsobem nevstupuje. To, co si mezi sebou politické strany dohodnou programově i personálně, vezme prezident na vědomí, jmenuje vládu a vláda začíná fungovat. U nás, na rozdíl od Rakouska nebo Německa, se český prezident zachoval na parlamentní demokracii poněkud nestandardně.

Jaké priority by si podle vás měla nová vláda stanovit vůči Evropské unii? Co je z vašeho pohledu nutné výrazně oproti současnosti změnit?

Za posledních sedm, osm let jsme v Evropě, a to nejen v EU získali pověst kverulanta, pověst vyčůránka, který jenom nastavuje ruku, chce peníze, vše kritizuje, s ničím není spokojen, ale sám není schopen nabídnout k jakémukoli problému jakékoli jiné řešení.

Věřím, že zformováním této vlády se postupně naše politika vůči Evropské unii bude měnit a bude se měnit také postupně vnímání České republiky ze strany našich zahraničních partnerů a věřím, že výsledkem bude, že se nám povede lépe jak politicky, ale hlavně ekonomicky, což je důležité pro lidi.

Podíváme-li se na příklad Polska, Slovenska, baltských republik, zemí, které jsou v mnohých případech menší než jsme my, ale zemí, které s EU a jednotlivými institucemi a zeměmi úzce spolupracují, tak tyto země jdou na rozdíl od nás ekonomicky nahoru. Jinými slovy bychom se měli zařadit do normálního hlavního proudu evropské integrace. Problémy, kterým my čelíme stejně jako ostatní evropské země, jsou společné a je důležité tyto problémy řešit také společně. Žádná země, ať je malá nebo velká, tak na globální problémy nestačí sama. Věřím, že nové vládě se toto krok za krokem podaří.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Radim Panenka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prodáváme hezky česky. Jasně. Ale zahraniční potraviny...Expertka ukazuje fakta

14:40 Prodáváme hezky česky. Jasně. Ale zahraniční potraviny...Expertka ukazuje fakta

ROZHOVOR „Stav v našich maloobchodních prodejnách je pro českého zákazníka velmi příjemný. Z reklamn…