Ruské tanky u ukrajinských hranic. Bez maskování. Je jasné, co se tam děje, napovídá Milan Syruček. Rozhodné slovo i k Dukovanům

10.04.2021 13:00

ROZHOVOR Třese se Ukrajina na plné členství v NATO? Co tomu říkají její obyvatelé? Ohledně Dukovan, uvědomujeme si, že stavět tuto jadernou elektrárnu nám pomáhalo Rusko, které navíc do současné doby dodává jaderné palivo do našich elektráren, a to do všech našich bývalých, včetně Československa, a samozřejmě současných. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to zmiňuje novinářský nestor, autor mnoha publikací literatury faktu Milan Syruček. Připomíná též jednu českou nepříliš povzbudivou statistiku, týkající se počtu vězňů.

Ruské tanky u ukrajinských hranic. Bez maskování. Je jasné, co se tam děje, napovídá Milan Syruček. Rozhodné slovo i k Dukovanům
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Knihu přeložil spisovatel Milan Syruček
reklama

Jaký máte názor na eskalaci napětí na ukrajinsko-ruských hranicích?

Je třeba přiznat, že se zhoršuje. Dokonce prezident Volodymyr Zelenskij uznal za nutné tam zajet a povzbudit ukrajinské vojáky zvláště poté, kdy během dvou týdnů tam bylo zastřeleno z druhé strany deset ukrajinských vojáků – poslední obětí byl dvaadvacetiletý chlapec. Na ruské straně hranic probíhají rozsáhlé vojenské manévry, které vyvolávají mnohé spekulace. Vždyť je to největší soustředění ruských vojsk od roku 2014. Hlavním důvodem však bude spíše zastrašování, už proto, že vojenska technika – tanky, nákladní auta, děla a tak dále se tam pohybují bez jakéhokoliv maskování, právě naopak, aby byly dobře viditelné.

Pro ukrajinského prezidenta je to další důvod, aby žádal NATO o urychlení procesu ukrajinského přijímání do této vojenské aliance. Hovořil o tom i s generálním tajemníkem NATO, že v tom vidí jediné řešení, jak uklidnit neklidnou hranici. Naopak Rusko před tímto krokem silně varuje, že to situaci naopak ještě zostří. Pokud se týče obyvatel, posledni průzkum veřejného mínění z počátku letošního roku hovoří o tom, že 41 procent Ukrajinců je pro členství, 37 procent proti a ostatní tápají. V NATO jsou zatím kromě několika výjimek pochybnosti o ukrajinském členství v této vojenské alianci z mnoha rozdílných důvodů – ať už se to týká obav z ruské reakce či naopak, oslabení samotné organizace tím, že by se plnoprávným členem stal stát, který má problémy s vlastní stabilitou i identitou.

K Ukrajině bych chtěl ještě dodat, že známá politička, která třikrát kandidovala na prezidentku a dvakrát byla v čele vlády, Julie Timošenková, by se ráda vrátila do premiérského křesla a už v tom podnikla některé konkrétní kroky.

Vakcína Sputnik V, to je téma, které se diskutuje dnes a denně. Jak byste na ni reagoval vy?

Anketa

Má premiér Babiš na vlastní pěst shánět vakcíny i vysoko nad rámec cen, které vyjednala EU?

78%
22%
hlasovalo: 11542 lidí
Nezlobte se, ale jako naprostý laik v těchto otázkách nejsem vůec oprávněn se k tomuto problému vyjadřovat. Snad jen bych chtěl zdůraznit, že koronavirus nemá nějakou politickou příslušnost ani filozofický názor a proto by se měl posuzovat z čistě odborného, a nikoliv politického hlediska. Proboha, nedopusťme, aby nás léčili politici, a nikoliv lékaři a zdravotní odborníci! Nepolitizujme tuto otázku, ale ptejme se, zda pomůže, či nikoliv, zachránit nějaké lidské životy.

To zpolitizování celého případu mi připadá stejně směšné, jako kdybychom se tonoucího nejdříve ptali, jakou politickou stranu volil a poté se rozhodovali, zda ho zachránit, nebo nechat utopit. Osobně jsem dostal už dvě vakcíny, ale přiznám se, že jsem se lékařů vůbec neptal, jakou mi dávají. A cítím se naprosto v pořádku.

Budete sdílnější k dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech?

To je obdobný případ, rozhodovat by měla láce a kvalita nabídky a nikoliv politické spekulace. Mimochodem, Rusko nám přece po celou dobu fungování jaderných elektráren dodává jaderné palivo a nikomu to nevadí, spíše se o tom taktně mlčí. A s čí pomocí jsme stavěli Dukovany? Ale i dodávání paliva je přece politickým rizikem, kdybychom měli takto uvažovat, možná dokonce větším, než samotná stavba.

Jaký je podle vás aktuální vývoj v rusko-amerických vztazích?

Jak příznivý může být, když Biden nazval Putina vrahem? Ale v politice, stejně jako v jiných oblastech, nikdy neříkej nikdy. Vždyť jakým antikomunistou a nepřítelem „říše zla“ byl Reagan! A přece se nakonec sešel s Gorbačovem a dokonce si začali tykat, oslovovat se křestním jménem a vyprávět si o svých rodinách. Ale především podepsali dohody, které ve své době byly skutečným průlomem a značně snížily napětí v mezinárodních vztazích. To nebyl jediný příklad. Párkrát mě pozval přítel Jiří Meisner do Vídně, kde vedl naši delegaci na odzbrojovacích jednáních ve střední Evropě. Tam během veřejného zasedání vedoucí americké a sovětské delegace se vzájemně obviňovali ze všech možných hříchů, ale když jednání skončilo, všichni jsme šli společně do jedné z vídeňských hospůdek a tam si při pivu vyprávěli vtipy.

Co mne v současné době nejvíce zneklidňuje, je fakt, že zatím není ani na obzoru nějaká snaha, aby si prezidenti obou velmocí spolu sedli a z očí do očí se pokusili i při zachování svých odlišných názorů o nějaký přijatelný kompromis, který by zklidnil vody současného rozbouřeného světa – stačí nám koronavirus, nepotřebujeme si ještě přidělávat jiné obavy. Jenže rozhodování o tom nám nepřísluší, přesto by však veřejnost měla výrazněji projevit své mínění. Jenže se dnes jaksi zapomíná, že na obou stranách ve skladech každé z nich odpočívá šest tisíc jaderných hlavic, které mohou být do dvou hodin odpáleny. Po jejich trajektorii následuje odvetný úder, ať už by si to lidé přáli či nikoliv a nikdo to už nezastaví.

Vraťme se ještě k Ukrajině. Zdá se, že tato země a její představitelé očekávali od Spojených států amerických více. Nebo se mýlím?

V posledních dnech poněkud rozčeřil hladinu ukrajinských médií fakt, že prezident Volodymyr Zelenskij nebyl pozván na inauguraci nového amerického prezidenta, než se vyjasnilo, že nemohl být pozván, protože není v USA zvykem, aby se jí účastnili také zahraniční státníci.

Jiným případem zneklidnění bylo, že Zelenskij odvolal najednou celkem sedm diplomatů, když se právě jednalo o jedny z nejzkušenějších. Například to byl ukrajinský představitel při Evropské unii v Bruselu Mikola Točickij, byl tam od února 2016. Další představitel země v Ženevě při mezinárodních organizacích Jurij Klimenko, od března 2013. Či velvyslanec v Nizozemsku Vsevolod Čencov, od března 2017. V tisku se objevily nejrůznější spekulace... jen novináři zapomněli na jednu maličkost: že taková rotace diplomatů je nezbytná, aby se příliš nesžili s danou zemí.

Třebaže naopak byly opačné výjimky – třeba Anatolij Dobrynin byl sovětským velvyslancem ve Washingtonu přes dvacet let. Dokonce i podle ukrajinských zákonů je doba pobytu velvyslance v cizí zemí stanovena obecně na tři až čtyři roky. A přesto například Jurij Polurez zastupoval Ukrajinu v OAE téměř jedenáct let, Točickij byl předtím pět let velvyslancem v Belgii a ještě předtím ve Štrasburku, za prezidenta Juščenka.

Zmiňuji se o tom, jak někdy novináři z nevědomosti vyvolávají zbytečné šumy – v tomto případě už někteří spekulovali o možném měnícím se ukrajinském kurzu k Evropské unii a jejím členským státům. Takže nejen u nás, ale i jinde si někdy novináři z nevědomosti pouštějí „pusu na špacír“, jak se lidově říká.

Ještě o jedné zajímavosti, dá-li se to tak nazvat, bych se chtěl zmínit. Ukrajina patří mezi deset evropských států, kde je nejvíce vězňů.

Pokud bych to bral v absolutních číslech, vede Rusko s 519.618 vězni, následuje Turecko 297.019, Velká Británie 82.868, Polsko 74.130, Francie 70.651, Německo 63.399, Itálie 74.130, Ukrajina 52.609 a Španělsko 49.998, když beru v úvahu ty nejpočetnější. V přepočtu na 100.000 obyvatel má však prvenství ve vězních Turecko 357, následuje Rusko 356, Gruzie 264, Litva 220, Azerbájdžán 209 a Česká republika 197. Z druhé strany, nejméně jich má rovněž na 100.000 obyvatel Island: 45. Finsko 50, Nizozemí 59, Norsko také 59, Švédsko 65, Bosna a Hercegovina 63, Slovinsko 60. Pokud bychom se zaměřili na délku pobytu ve vězení a zprůměrovali ji, tak nejdéle sedí ve vězení v Ázerbájdžánu 32,9 měsíců a Česká republka je na pátém místě s 23,2 měsíci na jednoho vězně.

Nejsem si však jistý, zda to současně vypovídá o míře kriminality.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Václav Fiala

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Šedivý: Vrbětice. Únik informací. Dostaly se asi dříve k Rusům. Jejich tajní agenti se připravili, ale ne ti s diplomatickým krytím. Ti, o nichž nevíme!

0:01 Generál Šedivý: Vrbětice. Únik informací. Dostaly se asi dříve k Rusům. Jejich tajní agenti se připravili, ale ne ti s diplomatickým krytím. Ti, o nichž nevíme!

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Neustále se zmítáme ve sporech a odhalování. Už nebojuje jen opozice proti koalici…