Lidovecký politik Daniel Herman jako první český ministr vystoupil minulou neděli na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku. Svůj projev v němčině začal slovy „milí krajané“ a během řeči též vyjádřil lítost nad násilnostmi na sudetských Němcích ze strany Čechů během odsunu. Komunisté Hermana vyzvali k rezignaci, řada dalších politiků ho ostře kritizuje. Jak na to nahlížet, bylo to správné gesto? Nebo je vůbec potřebné 71 let po válce se k těmto věcem vracet a omlouvat se? A máme se vůbec my za co omlouvat?
Považuji za důležité připomínat věci, které předcházely druhé světové válce a zejména rozbití demokratického Československa, za kterým stojí sudetští Němci, které ministr Herman oslovil „milí krajané“. Je na pováženou, že sudetoněmecký sjezd se konal právě v Norimberku, kde nacionální socialisté měli své stranické sjezdy a velkolepé projevy, ve kterých sršeli nenávistné komentáře vůči Židům, komunistům, socialistům. A jsem toho názoru, že my Češi se nemáme za co omlouvat. O tehdejším odsunu sudetských Němců rozhodla jak legitimní československá vláda, tak i naši spojenci.
Ministr Herman hovořil také o tom, že identitu Čech, Moravy a Slezska po staletí utvářeli kromě Čechů také Němci, Židé, Romové a Poláci a tragické události tyto svazky narušily nebo definitivně zničily. Do jaké doby z historického hlediska platí tvrzení, že jsme společně s uvedenými národnostmi tvořili společně českou identitu?
Identita Čechů se vytvářela celá staletí. Ale ani to nestačilo k tomu, že nejen Němci se podíleli na rozbití Československa.
Ve stejný den, kdy Daniel Herman vystoupil na Sudetoněmeckých dnech, se v Terezíně konala tradiční tryzna za oběti nacismu. Předseda Senátu Milan Štěch ve svém terezínském projevu oproti Hermanovi v Německu zdůraznil, že zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zatímco nacistické zločiny za okupace byly součástí oficiální a promyšlené německé politiky. Přesto byl Štěch zkritizován za protiněmeckou řeč. Nejde ale o jasná historická fakta? Jak bychom všechny popsané události měli spravedlivě hodnotit?
Události, o kterých je řeč, by měly být hodnoceny v tehdejším historickém kontextu doby. A považuji za důležité zmínit, že dle mého názoru se žádné zločiny během odsunu sudetských Němců nestaly.
Psali jsme:
Federace židovských obcí a Pražská židovská obec vydaly k projevu Milana Štěcha prohlášení, ve kterém ho zkritizovaly jako protiněmecký s nacionalistickým duchem. Při vší úctě, není poněkud paradoxní, když židovské obce kritizují údajný antiněmecký nádech projevu, který hovořil o nacistických zrůdnostech za války?
Ano, máte pravdu, že židovské obce se zachovaly poněkud paradoxně. Jejich prohlášení si nedokážu nikterak logicky vysvětlit.
Ještě silnější kritiku a rozepře vyvolal proslov šéfa Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. Dokonce ještě během samotné terezínské tryzny ho nepřímo zkritizoval vrchní rabín Karol Sidon. Vodička v projevu varoval před silnou migrační vlnou mladých mužů, kteří místo boje za svobodu své vlasti přicházejí vytěžit náš sociální systém. Poslanci Laudátovi z toho prý běhal mráz po zádech, někteří mluví o zneužití pietního aktu. Co o tom soudíte?
Vrchní rabín Karol Sidon neměl v žádném případě snižovat autoritu šéfa Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. S proslovem pana Vodičky se plně ztotožňuji a v žádném případě nešlo o zneužití pietního aktu.
Měl nebo neměl podle vás Jaroslav Vodička pravdu a do jaké míry udělal správně, že o těchto věcech mluvil v Terezíně? Rabín Sidon připomněl, že i Židé měli za války problém s emigrací do některých zemí, když utíkali před Hitlerem…
Je dobře, že o těchto věcech právě pan Vodička promluvil v Terezíně, neboť Terezín je připomínka toho, kam až situace může dojít, pokud selžou politici, kterým lidem věří, že jim zaručí bezpečnost.
Židé byli nenáviděni nacisty a taktéž do jisté míry i západní Evropou, neboť Západ před 2. světovou válkou nepřijímal židovské uprchlíky a židovské utečence. Například USA roku 1939 odmítly přijmout židovské uprchlíky na lodi Saint Louis, která připlula z Hamburku do USA. Na druhou stranu židovští uprchlíci byli bez problému přijímáni v Sovětském svazu a v Číně.
Psali jsme:
Spojené státy spustily protiraketový systém v Rumunsku, Rusko ihned protestovalo s tím, že podnikne opatření. Jak to chápat, co to ze strategického hlediska znamená? Co se tím změní do budoucna? Jde o nutnou obranu proti Rusům, anebo akt agrese a provokace? Není škoda, že není systém nakonec u nás v Brdech, jak se plánovalo?
Rusko má evidentně zájem na deeskalaci současné napjaté situace. Bohužel toto se nedá říci o USA a jejich spojencích v Evropské unii. Rusko je vtaženo do takové situace, že musí reagovat na jakékoli přibližování armád NATO ke svým hranicím. Myslím, že spuštěním protiraketového systému v Rumunsku se opět rapidně změní mezinárodní situace. Abych byl konkrétnější, k horšímu.
Jak hodnotit postup NATO vůči Rusku? Které kroky jsou důležité a co by aliance měla, byť preventivně, dělat? A naopak co se týče přístupu Ruska, chová se vůči Západu agresivně, ohrožuje nás?
Rusko se v žádném případě nechová agresivně vůči Západu. A kroky aliance namířené proti Rusku beru jakožto provokaci, která se neustále stupňuje. Je otázkou, kam až tato provokace může zajít. NATO by mělo sloužit k tomu, k čemu bylo vybudováno. To je čistě k obraně, nikoli k demonstraci vojenské síly u ruských hranic.
Kdo má navrch v tom, čemu se říká informační válka? Do jaké míry je to, co Rusko ve své mediální politice prostřednictvím státních agentur i některých možná nestandardních prostředků (trollování diskusí, financování alternativních webů) podporuje, legitimním prostředkem v ovlivňování světového dění, jak to dělá například Hlas Ameriky, anebo nakolik to lze naopak považovat za nepřátelskou činnost?
Každý stát na světě do určité míry používá svoji propagandu. Ovšem zamysleme se nad tím, zdali tolik kritizovaná ruská propaganda není do jisté míry pravda. Pokud je řeč o takzvaném trollování a financování alternativních webů, tak musíme disponovat jasnými důkazy, abychom mohli někoho obvinit. Zatím všechno jsou jen spekulace, které mají za úkol dehonestovat Rusko. Za nepřátelskou činnost nepovažuji to, pokud někdo apeluje na dobré vztahy mezi konkrétními státy.
A jak hodnotit evropské plány na boj s ruskou propagandou? Zřizují se agentury, dotačně se podporují projekty různých nevládních organizací, které často začínají volat i po omezení svobody slova (byť nepřímo), po sepisování seznamů „ruských agentů“ a podobně.
Například think-tank Evropské hodnoty, který o sobě neustále prohlašuje, že brání liberální demokracii, pořádá de facto hony na novináře a weby, u kterých pak nabývá zcela nelogické podezření, že jsou prorusky orientovány. Podle tohoto think-tanku stačí, aby někdo psal objektivně, například ohledně ukrajinské problematiky a ihned je vytvářeno podezření, že spolupracuje s Kremlem. S největší pravděpodobností se vracíme do doby, kdy existovaly veřejné seznamy i komunistů, Židů, odborářů….
Přestože je ruská ekonomika a hospodářství zmítáno krizí, Rusové prý počítají s tím, že se budou mít špatně a zhoršování životní úrovně obyvatelstva tak zřejmě nijak neohrožuje silnou pozici Vladimira Putina. Čím podle vás ruský prezident dosahuje toho, že se lidé nebouří, jsou ochotni žít chudším životem a nevidí v Putinovi viníka svých neštěstí? Takový scénář je v Evropě jinak docela běžný.
Je otázkou, zdali je ruská ekonomika a hospodářství zmítáno krizí. Kvůli uvaleným ekonomickým sankcím se z Ruska pomalu, ale jistě stává soběstačný stát. Mnoho politiků z EU se podivuje nad tím, že se lidé v Rusku nebouří. Je to dáno tím, že Rusové mají zcela odslišnou mentalitu, nežli občané západní Evropy.
Ukrajinský politolog Vladimir Fesenko v rozhovoru pro LN tvrdí, že na jednu stranu jsou lidé na Ukrajině naštvaní a v žádném případě už by nevolili někoho, kdo by je vedl k Rusku. Faktickým odchodem Krymu i Donbasu prý v zásadě padla varianta, že by kyjevský parlament ovládli proruští politici. Současně se prý Západ nemá bát předčasných voleb na Ukrajině. V zemi se sice změny dějí, ale hodně pomalu a největším problémem jsou zkorumpovaní prokurátoři a soudci, na jejichž zničení nemá zájem ani Porošenko. Jak skrze tyto názory vidět situaci jak v Rusku, tak na Ukrajině?
Ukrajina je v naprosto totálním chaosu. Destabilizace této země je na nejvyšší úrovni. Připomeňme si, kdo za touto destabilizací nese hlavní podíl. Ti, kteří i finančně podporovali státní převrat na Majdanu a posléze podporovali kyjevskou vládu ve válce vůči obyvatelům východní Ukrajiny. Ukrajině bude trvat mnoho dlouhých let, než se ze všeho i ekonomicky vzpamatuje.
Opět se množí zprávy o kriminálních činech migrantů a vlivem toho i houstne atmosféra ve společnosti, což někteří aktivisté označují termíny jako „lidový fašismus“. V Německu opět došlo k sexuálním útokům, v Rakousku imigrant ubil ženu… K tomu stoupá popularita protimigračních stran (AfD v Německu, Svobodní v Rakousku). Co dělat, aby se situace dále neostřila?
Nebýt migrantů, kteří páchají trestné činy ve velkém měřítku, tak by protimigrační strany ve dvou zmíněných zemích nikdy nenabývaly na síle. Pokud nechceme, aby se situace dále neostřila, tak současní politici musí razantně bránit své obyvatele a v žádném případě nesmí prosazovat migrační politiku otevřených dveří.
Nakolik berete vážně informace třeba o tom, že ve Švédsku některá města bývají pod tlakem migrantů, z nichž polovina ani nepracuje, skoro neobyvatelná? Někteří Švédsko začínají popisovat jako stát před kolapsem.
Tyto informace hodnotím jako věrohodné. Situace ve Švédsku je velmi vážná a tamní lidé se logicky obávají o své bezpečí. Stačí se podivat na statistiky kriminální činnosti migrantů. Čísla mluví za vše.
Co se týče informování o trestné činnosti imigrantů, jaký postup by dle vašeho mínění měla ideálně volit média a politici? Mám na mysli, zda o všem podrobně psát a veřejnosti to sdělovat, anebo to příliš nevytahovat na světlo. Někteří komentátoři totiž tvrdí, že média tím, že o tom píší, jen vyvolávají nenávist a rasismus.
Média by měla informovat objektivně a to v jakémkoli případě a události. Takto by měli informovat i politici. Bohužel se najdou tací novináři, kteří by chtěli neustále něco zamlčovat. Kodex novináře je jasně daný.
Zatímco prorusky orientované osobnosti tvrdí, že Amerika dělá ve světové politice příliš moc a zbytečně hodně se angažuje, zastánci silné transatlantické vazby naopak hořekují nad tím, že prezident Obama vyklidil pozici, má menší zájem o dění v Evropě a není dostatečně silný ani vůči Číně s tím, že v tuto chvíli zaujal naprosto němý postoj a je z něho „chromá kachna“. Co USA dělají v tuto chvíli ve světě správně a co špatně?
Obávám se, že USA dělají více negativních než pozitivních věcí. Stačí se detailněji podívat na to, jak například v Sýrii, ve fázi urputných bojů, vycvičovaly tzv. umírněnou opozici, která spolupracovala s Islámským státem. Mimochodem, destabilizace Sýrie, na které se podílely Spojené státy, se aktuálně odráží na migrační krizi, která ničí Evropu. Tímto ale nechci říci, že by Evropa neměla spolupracovat s USA, například co se týče ekonomické spolupráce.
Petr Cvalín
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
