Na sněmu TOP 09 došlo k výměně v čele strany, protože dosavadní předseda TOP 09 a její zakladatel Miroslav Kalousek už nekandidoval kvůli neúspěchu strany ve sněmovních volbách. Věříte, že se po změně vedení podaří přesvědčit voliče, aby znovu podpořili TOP 09?
Od doby, kdy TOP 09 vznikla, se hodně změnily okolnosti. Politická situace posledních let je zcela jiná než předtím, soutěží jiné politické strany s jinými programy nebo úplně bez programu. Tyto volby i některé předchozí ukázaly, že TOP 09 začala ztrácet podporu. Ale není to jen o personálních změnách, ale o tom, jak pokračovat dál. Musíme se začít vracet zpět do oblastí, kde by TOP 09 byla schopna získat větší podporu. Čili je to o reakci na vývoj, kterým jsme prošli, a potřebu nějak se změnit. Není to jen o změně personální, ale také o větším nasazení všech lidí na všech úrovních, otevřít TOP 09 a pro mne osobně je také obrovské téma spolupráce názorově blízkých stran.
Ale dnes je politika hodně personifikována, ať se nám to líbí, nebo ne. Neobáváte se, že to může TOP 09 třeba poškodit, když z jejího čela odcházejí otcové zakladatelé? Nedojde kvůli tomu i ke změně programu nebo postupu, nepůjde strana třeba víc ke středu, třeba i kvůli možné budoucí spolupráci se Starosty a lidovci, kteří mají blíž ke středové politice?
Těžko soudit, protože já tu stranu nevedu, jen se teď snažím stát jejím členem. Ale myslím, že je shoda na tom, že hlavní body, které TOP 09 neobvykle jasně a srozumitelně předvedla ve volbách, jsou aktivum, není to žádná zátěž, která by se měla změnit. O tom většina debaty na sněmu určitě nebyla. Takže předpokládám, doufám a pevně věřím, a pan Pospíšil to opakuje, kde může, že v tomto se změny určitě odehrávat nebudou. TOPka je jasně názorově ukotvena, musíme hledat lepší způsoby, jak dostat naši formaci k našim potenciálním voličům. Samozřejmě, ono je to dnes těžké, když velká část lidí nemá důvěru v politiku a mnohem raději podporují někoho, kdo v té politice nebyl, i za cenu, že nevědí úplně přesně, co to přinese. TOP 09 tu výhodu novosti už nemá, ale myslím, že co se týká srozumitelnosti jejího programu, je to její obrovská deviza. A podle mne by byla ohromná škoda na tom nestavět.
Na vašem programu jsou důležité aspekty, kterými se lišíte od pravicové ODS. A klíčovým z nich je proevropská politika.
To je jeden z nich, ale není jediný. V řadě věcí máme s ODS velkou míru shody, co se týče zahraniční politiky, ale máme velký rozdíl v pohledu na Evropskou unii a její roli pro naši budoucnost. Ale myslím, že těch rozdílů je víc. Například také přístup k životnímu prostředí, kde TOP 09 má v poslední době mezi politickými stranami reputaci doloženou hlasováním, že v těchto tématech je nejvíc zodpovědná a nejvíc jí leží na srdci otázka životního prostředí. Pro mne je třeba ten pohled na otázky životního prostředí, politiky s tím související, jakýsi optimismus k nástupu nových technologií, významná věc. Pro mne je důležitá i otázka fungování občanské společnosti. Podle mne je TOPka mnohem víc otevřena občanské společnosti než třeba ODS. Ty rozdíly jsou docela zřejmé, ale na druhé straně existují podobnosti, které z ODS a TOP 09 dělají spojence.
Od ODS se TOPka liší také ve vztahu k lidským právům, který se projevuje v rozdílném přístupu k ekonomické spolupráci s autoritativními režimy, k obchodování s Ruskem, komunistickou Čínou, vztahem k Tibetu i dalajlámovi. Nejsou občanští demokraté v těchto věcech mnohem pragmatičtější než TOP 09?
To je dobře, že jste to vzpomněla. Myslím, že v tomhle je TOPka nejvíc asociovaná s odkazem Václava Havla. A upřímně řečeno, já jako ekonom si myslím, že takovéto ustupování a poklonkování dokonce není v zájmu rozvoje férového, velmi výhodného obchodu. Na rozdíl třeba od socialistů, ale i ODS, si myslím, že tento silný akcent na hodnoty, jako jsou lidská práva, které jsou pro lidskou společnost potřebné, je něco, co dlouhodobě vytváří dobré a fungující vztahy. A naopak snaha upřednostnit ekonomiku ve vztahu k diktátorským a jiným režimům velmi často skončí tak, že občané za tuto politiku zaplatí obrovské peníze, což se nám stalo třeba v případě snahy pronikat na „perspektivní“ ruský trh. Přes Exportní banku za to daňoví poplatníci zaplatili obrovské náklady. Šlo o mnoho miliard.
Je zajímavé, že to říkáte, protože řada vašich kolegů – ekonomů – je v otázkách vztahu byznysu a lidských práv mnohem pragmatičtější, dává přednost byznysu.
To je můj dlouhodobý názor, protože ty případy často ukazují, že když obchodujeme s diktátorskými režimy, musíme počítat s tím, že diktátoři nemají úplně dlouhou životnost. A když tam dojde ke konci k havárii, tak je buď ta země v takovém rozkladu, že o své peníze přijdete, nebo ti následovníci většinou nemají moc sympatií k tomu, co se dělo předtím. Takže to je dokonce pragmatický pohled. Snaha se dostat do přízně těchto lidí úplně nefunguje. Západ udělal velkou chybu, na jejímž konci je, že naše obchodní vztahy s Čínou, jakkoli jsou důležité, nelze označit za dostatečně férové a dostatečně vzájemně výhodné.
Velkým nebezpečím obchodování s Čínou je třeba převádění technologií. Objevují se časté případy, kdy Číňané koupili firmu s moderními programy, vykradli její know-how, fabriku v Evropě uzavřeli a výrobu převedli do Číny. Máte na mysli tyhle případy, když říkáte, že naše obchodní vztahy nejsou dostatečně férové a vzájemně výhodné?
Ano, je to hrozně nebezpečné. V Čechách se objevil případ, kdy Číňané ani tu firmu nekoupili; jen se chtějí dostat k informacím, k jejich know-how, a poté od jednání odejdou, když mají dostatek informací, aby to mohli vyrábět sami. To se stalo firmám, které vyvíjejí údajně velmi pokrokové baterie. Měli bychom víc dohlédnout dopředu.
Znamená to, že politici, kteří to dopouštějí, jsou krátkozrací?
To není o politicích, to je o tlaku byznysu. Politici podléhají často ne dostatečně kriticky vnějšímu tlaku byznysu, který má velmi často jen krátkodobé zájmy. A zájmy, které se týkají výhradně firmy nebo vlastníků firem. Ti chtějí, aby stát něco vyrobil, aby ty jejich dealy dopadly, jak oni chtějí. Ale vůbec nepřemýšlejí o dlouhodobých důsledcích. To je ten problém. Ale děláme si to sami, je to naše chyba.
Vy léta jako poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 na podobná rizika upozorňujete. Donedávna jste byl nezávislým poslancem zvoleným za TOP09, ale nedávno – po nepříliš úspěšných sněmovních volbách – jste se rozhodl do TOP 09 vstoupit. Proč právě teď?
Situace TOP 09 není dobrá a chtěl jsem ještě víc dát najevo, že jsem s tou stranou spojený, že její hodnoty jsou i moje hodnoty.
Mnoho členů i voličů TOP 09 doufalo, že půjdete do vedení strany, a bylo zklamáno, když jste o žádný post neusiloval. Vy jste sám na sociálních sítích napsal, že jste byl tou podporou dojat a vysvětloval jste důvody, proč nechcete do vedení strany. Můžete ty hlavní shrnout?
Jeden z hlavních motivů je ten, že vedení strany je složitá věc. A protože jsem do politiky vstoupil tak, že jsem začal jezdit do Bruselu, jsem tam v hodně výrazných výborech a také vedoucím delegace, takže tam trávím hodně času. A výsledkem toho bohužel je, že toho o vnitřku té strany vím poměrně málo. Setkávám se jen s úzkým počtem lidí nad konkrétními tématy. Obávám se, že kdyby se člověk s tak nedostatečnou znalostí strany stal jedním z jejích vedoucích představitelů, měl by problémy, jak s lidmi spolupracovat, protože nezná její členy, nezná jejich historii, nemá s nimi vybudované vztahy. Takže to je výrazné omezení, které mimochodem bylo za názorem Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, i když je třeba férové říci, že pan Pospíšil za doby svého fungování v Bruselu věnoval víc pozornosti práci v Čechách než já, protože pracuje v jiných výborech.
On je navíc také krajský politik v Plzeňském kraji, takže situaci v domácí politice i TOP 09 asi lépe zná.
Ano. Pro něj je to přirozenější, pro mne je spíš přirozená odborná práce, proto se snažím dělat ekonomické věci, záležitosti průmyslu, životního prostředí atd. A k tomu ještě navíc jako vedoucí delegace se musím zabývat těmi nejvyššími politickými tématy, uprchlickou krizí apod. To je věc, která mne zajímá, do které jsem tři roky investoval hodně energie a docela rád bych v tom pokračoval. Zatímco druhá linie, vnitřně politická, která je hodně důležitá, bez toho strany nemohou fungovat, je přece jen něco jiného. Vidím i v Evropském parlamentu, že někteří poslanci se profilují na odbornou práci, a jiní spíš na tu méně viditelnou, ale hodně důležitou vnitřní práci – jak program Evropské lidové strany, skupiny, tak v domácí politice. Uvědomil jsem si, že člověk zvnějšku neví, jak politické strany fungují, takže pro mne bylo první pozitivní překvapení, že v TOPce je opravdu hodně lidí, kteří jsou dobře připraveni na to, aby postoupili výš do vedoucích funkcí. Myslím si, že mají vůli a energii TOPku někam dál posunout. Pak jsem si říkal, že by vlastně bylo hodně nešťastné, abych jim konkuroval, že je lepší, aby se tito lidé dostali do nejužšího vedení strany, zatímco já budu s nimi spolupracovat v oblastech, kde se na to cítím mnohem víc kompetentní. K tomu jsem se postupně dobral a chtěl jsem to nějak vysvětlit.
Tradiční politické strany zažívají odliv voličů nejen u nás, ale i mnohde v Evropě, a jak se ukázalo při posledních prezidentských volbách, i ve Spojených státech amerických. Myslíte, že se zase vrátí politika k tomu, že budou rozhodovat ideje a vize, a nikoli populismus a protest, a že se i TOP 09 podaří opět uspět?
My si pořád myslíme, že zažíváme něco unikátního, překvapivého, ale ona se mění jen jména, mění se trochu akcenty, ale situace je podobná všude. Ten Brusel vám do toho dává širší vhled. Já prostě věřím a chci, aby TOPka uspěla. Samo se to nestane. Na sněmu to koneckonců říkal i Karel Schwarzenberg, že ji nezachrání žádní rytíři na koních, jeden nebo dva, prostě to musíme všichni odpracovat. Připadá mi, že naše témata a postoje jsou natolik nosné a výrazné, že to šanci má. Musíme jen přesvědčit lidi, aby hlas dali TOPce. Ale úspěch není nikdy garantovaný.
Může právě ten evropský nadhled pomoci nově zvolenému předsedovi TOP 09, europoslanci Jiřímu Pospíšilovi, nebo je naopak nevýhoda, že tráví hodně času v Bruselu?
Já si myslím, že to pomáhá. Říkají mi kolegové z Česka i jiných zemí, že velmi často se národní politika odtrhne od té evropské v tom, že si lidé trochu přestanou rozumět. Vidím to i na řadě stran v Německu, jak postupně politici z Evropského parlamentu nebo ti, kteří mají znalost Evropy, získávají určitý vliv, protože mají určitý pohled na problémy a mohou srovnávat, co se kde děje. Doufám, že tohle je trend, který bude postupovat. Věřím, že postřehy a postoje z Bruselu se budou v budoucnosti víc promítat do národní politiky. Viděli jsme to na některých výrocích Andreje Babiše, který hned po volbách si zakládal na tom, s kolika evropskými politiky se setkal. Já jen dodám, že to není o setkávání, ale je to také o poslouchání toho, co evropští politici říkají, a přemýšlení o tom, co je dobré a co špatné pro naši zemi. Věřím, že tímto směrem vyrážíme a že nás v tom nic nezastaví.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
