Ruský umělec Vorotnikov. Pátrá po něm policie i Interpol, ale PL se s ním setkaly v Praze

30. 6. 2017 21:00

ROZHOVOR Jsem menší parazit než všechny země. Jsem umělec, dělám umění a neprodávám ho. Za své umění peníze nechci. Když něco potřebuju, tak si to vezmu. Jde o takové banditství, partyzánství. Tak o svém životním stylu hovoří umělec Oleg Vorotnikov. Na fotografiích měl vždy dlouhé vlasy, nyní je v rámci života v ilegalitě ostříhaný dohola.

Ruský umělec Vorotnikov. Pátrá po něm policie i Interpol, ale PL se s ním setkaly v Praze
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Setkali jsme se v kavárně Montmartre, nad níž bývala Knihovna Václava Havla

Několik dní mailování a nakonec se dostavil i s celou rodinou. Velmi kontroverzní umělec Oleg Vorotnikov, jehož hledá česká policie, se s ParlamentnímiListy.cz setkal v centru Prahy. Popili jsme v kavárně Montmartre, nad níž bývala Knihovna Václava Havla, a Vorotnikov si vše natáčel na kameru, zprvu umístěnou na prázdné sklenici od piva, pak na batohu. Jeho partnerka Natálie Sokolovová, přezdívaná Koza, kterou v lednu zbila policie, se občas také vložila do rozhovoru.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz jste prohlásil, že od konce devadesátých let nepoužíváte peníze. Roman Týc ze skupiny Ztohoven nicméně prohlásil, že lžete, protože vám peníze dávali...

Skoro nic nám nedali. Jednou jsme dostali několik euro, ale to je všechno. Já ale nerozeznám pět euro od sto euro, takže nevím, kolik to bylo.

Tamtéž jste o Češích hovořil jako o valutových prostitutkách. To není moc vděčné, říct o obyvatelích země, kde žijete a kteří vám pomáhali, něco takového...

Bída Česka je v tom, že už dávno ztratilo nezávislost a suverenitu. Podle mě to není dobré řešení. Třeba Zeman se často vyjadřuje proti politice Evropské unie, ale nikdo ho neposlouchá. A to je bída všech malých zemí, které byly dříve socialistické, pak se staly kapitalistickými. Nicméně Češi speciálně se v čase moc nepohnuli. V celém světě se lidé bouří a Češi ještě stále stojí za liberálními a neoliberálními idejemi. Podle mě už jsou tyhle ideje dávno v propadlišti dějin.

Žil jsem v Latinské Americe a ani tam už lidé takto nepřemýšlí. A Češi nevěří v Boha, ale těmto překonaným idejím věří. Místo křesťanství máte neoliberalismus.

Ostatně ruský prezident Valdimir Putin také začal svůj režim stavět na základech liberalismu, ale dnes se o něm mluví jako o totalitním vládci. Jak o něm smýšlíte vy?

Putin se chová tak, aby s pomocí Ruska vytvořil mnohopolární svět. Problém je v tom, že po porážce ve studené válce zůstal svět jednopolárním. Amerikáni začali vládnout světu, ale bohužel to nevedlo k ničemu dobrému. Svět se začal rozmělňovat na fragmenty, objevily se nové hrozby, s nimiž nikdo nedokáže bojovat, například mezinárodní terorismus.

Putin se dlouho připravoval, přetvářel armádu, sbíral okolo sebe novou elitu a vůdčí osobnosti. On tomu rozumí, vždyť byl rozvědčíkem. A dělá si to po svém. Ve světě teď vystupuje s tím, že je nutné ukončil jednopolární svět, protože jde o slepou ulici. Multipolárnosti je třeba a Rusko bude jedním z pólů.

Proč jste tedy proti jeho režimu s Vojnou performančně bojovali?

My jsme nebojovali proti Putinovi, ale tehdy proti nemožnosti změnit situaci v politice. Nicméně ona se změnila a nyní podle mě Putin začal dělat to, co jsme chtěli dělat my.

A co tedy?

Prostě vládlo přesvědčení, že Rusko bylo vyhozeno na smetiště. Když jsem se dostal do Evropy, viděl jsem, jak ruskou kulturu přehlížejí, že může být zapomenuta a nikdo kvůli tomu nezapláče. Pocítil jsem to tak silně, že jsem si uvědomil, jak musím svou kulturu bránit. Pak jsem viděl, že Putin začal dělat celkem zasvěceně to samé.

Co ale chcete bránit? Tolstého, Dostojevského, Sorokina, Čajkovského Labutí jezero, Šostakovičovy symfonie, ruské tradice?

Sorokin žil částečně v Berlíně. U něj je, co se týče bezpečí, vše v pořádku. Mně se líbí ruský svět, přináležím mu a důležité je, abych se tam vrátil. Podíval jsem se na Západ, který mi nepřipadá tak zajímavý.

Fotogalerie: - Setkání s Olegem

ParlamentníListy.cz se setkaly s hledaným ruským u...
Setkali jsme se v kavárně Montmartre, nad níž býva...
Oleg Vorotnikov s dětmi
Jejich nejmladší dcera Mama, kterou nedávno srazil...
Natálie s Mamou
Filosof Oleg založil uměleckou skupinu Vojna

Proč?

Dříve si lidé mysleli, že země není kulatá, ale stojí na želvách, slonech a tak dále. Podle mě západní svět takhle stojí na licoměrnosti. Lidé jsou uzavření a každý jako by seděl ve své kleci jako ve vězení. Byl jsem v ruském, italském, švýcarském a českém vězení. V ruském to bylo zajímavé, vše v pohybu, jako vesmír. Tady v Evropě jen všichni odevzdaně sedí a koukají do zdi. Na svobodě je to zde ale podobné.

Poptával jsem se, s kým by bylo možno dělat místní akce. Lidé nechtějí. Když nechcete dělat kolektivní umění, tak jste individualisté. Takových neznámých umělců jsou stovky tisíc. Nikdo je nezná. Známost, jakou si vydobila Vojna, má ve světě jen pár jedinců.

Proč jste tedy z Ruska vůbec utíkal a hned s celou rodinou?

Ale já neutíkal. Byli jsme kurátory Berlínského bienále. Po Benátském bienále jde o nejprestižnější festival umění. Nicméně tehdy už jsme byli hledaní ruskou policií a také Interpolem. Takže jsme nemohli normálně požádat o víza, koupit letenky a tak dále. Proto jsme využili pomoci jedné skupiny banditů a přejeli přes hranice ilegálně. Ostatně jedním z jejich byznysů byla nelegální přeprava lidí.

Nicméně v Rusku se toho pak dost změnilo. Někoho zabili, někoho zavřeli do vězení, někdo přešel do ilegality, někdo naopak do politiky. My jsme se vrátit nemohli. Nicméně jsme z Ruska neutekli. Znám lidi, co proklínají Rusko a utíkají žít na Západ. To ale není náš případ. Nejsme emigranti, nejsme političtí emigranti. Nechceme azyl v Česku. Jestli někdo říká, že ano, tak vypráví pohádky.

Co byste tedy nyní s rodinou potřebovali?

Setkali jsme se s Pelikánem. Ne s ptákem, ale s ministrem. Nevím, proč chtějí Češi rozhodovat o mém vydání do Ruska. Podle mě to není možné. Jeli jsme sem loni pracovat na výstavě, ale jinak jsme žili ve Švýcarsku. Nicméně hned, jak jsme sem dorazili, policajti mě zadrželi. Ukázal jsem jim švýcarské papíry, ale nezajímalo je to. Ostatně i Pelikán mi říkal, že předat mě do Ruska nelze.

Mnoho lidí si o vás myslí, že jste paraziti. Využíváte pohostinnosti lidí a ještě o nich mluvíte dost nepěkně. Co vy na to?

Jsem menší parazit než všechny země. Jsem umělec, dělám umění a neprodávám ho. Za své umění peníze nechci. Když něco potřebuju, tak si to vezmu. Jde o takové banditství, partyzánství. Představte si partyzána, kterému nikdo nepomůže. Vodu, jídlo, postel mu nedají. To by se partyzánské hnutí hodně rychle rozpadlo. Ono se totiž vždy těšilo národní podpoře. Já jsem něco podobného. Bojuju uměním a když něco potřebuji, jdu za lidmi a říkám, dejte mi. Tobě říkám, dej mi pivo...

Objednáme, přinesou...

Taky neříkám, že chci za rozhovor dvě stě eur. Nicméně mnozí to dělají. Takže žiju z národní podpory. Jestli jsem parazitem, tak jsou parazity všichni umělci.

Sokolovová: Jsme velmi šťastní lidé. Dostáváme hodně darů. Nikdy u lidí nekrademe.

Opravdu jste nikdy nic neukradli? Slyšel jsem přesný opak, tak se ptám...

Některý věci, co mám na sobě, jsem ukradl. Je to pravda. Ale kradu ve velkých obchodech. Není to moc složité.

Proč máte přezdívku Koza?

Sokolovová: Když jsme v Rusku začínali, tak jsme si říkali, že veškeré umění by mělo být anonymní. Je to mnohem upřímnější. Promýšleli jsme všechny naše akce v Rusku tak, aby je mohl udělat kdokoliv. To bylo v základech našeho umění, našich akcí.

Vorotnikov: Přezdívku u nás měl každý. Jeden byl Zloděj, druhý Jebnutý a tak dále. Nechtěli jsme mít žádnou značku, byli jsme grupou anonymních lidí.  

V lednu vás v Praze v policejní služebně, jak jste napsala na Facebook, zmlátili před očima dítěte policajti...

Sokolovová: To bylo nepřijatelné. Postupovali nelidsky a byli to policisté. Mají sloužit zemi, lidem a nesmí je ohrožovat, mlátit je, manipulovat výpovědi a tak. Hrozné. Také jsem na ně podala trestní oznámení na Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Jste anarchisté?

Jsem sám sebou. Nicméně jsem ještě nepotkal člověka, který by byl větším anarchistou než my. Žít takovým životem jako my je velmi složité. Když potkávám anarchisty tady v Evropě, podle mě anarchisty nejsou. Jsou to lidé, kteří žijí zcela běžným místním životem. Nevím, jak to jde dohromady s anarchismem. Vždyť anarchismus je věčný boj se státem. Neznám odtud ani jednoho člověka, který takto bojuje. Anarchisti na Západě žijí ve squattech a platí za nájem či elektřinu, i když ne moc velké částky. Tohle přeci anarchisté nedělají.

Navíc se, jak už jsem sdělil, rozvíjí ideologická válka mezi Západem a Východem a já jsem jednoznačně na straně Východu. Snažíme se bránit ruskou kulturu, kterou na Západě opravdu podceňují. Dostali jsme se proto do „východní opozice“. Ruku v ruce s tím jde i intelektuální konflikt. Na Západě nás nesnášejí, berou nás za východní umělecké cikány. Nicméně já jsem vystudovaný filosof a Koza vystudovala molekulární fyziku. Vždy jsme byli intelektuální elitou.

Sokolovová: Nicméně chceme, aby všechny odpovědi vyšly bez úprav a komentářů. Můj muž má právo říkat své názory. Často žurnalisté některé věty vyškrtnou, komentují a tak dále.

To v ParlamentníchListech.cz neděláme. Jak jste založil uměleckou skupinu Vojna?

Vojna nezačala jako kolektiv stejně smýšlejících lidí, ale jako skupina velmi různorodých lidí s často dost odlišnými názory. To bylo zpočátku dost problematické, protože na nějaké akci jsme se museli domluvit. To se vždy lépe dělá v kolektivu, který přemýšlí podobně. Třeba řeknu: ‚Půjdeme a pobijeme fašisty.‘ Lépe se to provede, když to chtějí všichni.

Na druhou stranu jsou akce cennější, když se na nich shodnou lidé různých názorů. To totiž připomíná rozmanitost společnosti. Jeden je komunista, druhý antifašista, další liberál. A nakonec se všichni shodnou.

Vorotnikov a jeho Vojna

Ruský umělec Oleg Vorotnikov vystudoval filosofii na Moskevské státní univerzitě. V roce 2005 založil skupinu Vojna. Její členové v roce 2010 v noci nasprejovali na padací most v Petrohradu pětašedesát metrů vysoký penis. Poté, co se most zvedl, byl penis vidět přímo z oken budovy tamní kontrarozvědky FSB. Následně převrátili na střechu – šlo prý o uměleckou performanci – několik policejních aut a tak dále. Vorotnikov se za své aktivity dostal několikrát do vězení.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jozef Banáš: Bojím se, že výdobytky roku 1989 blednou před tím, co nabízel socialismus. Zadlužený drží hubu a krok, a o to mocným jde

4:40 Jozef Banáš: Bojím se, že výdobytky roku 1989 blednou před tím, co nabízel socialismus. Zadlužený drží hubu a krok, a o to mocným jde

CIVILIZACE A MY Je nepřípustné, aby se na zdraví lidí vydělávalo. Ale tlak majitelů nemocnic a pojiš…