Výstupy summitů skupiny G7 i Severoatlantické aliance mluví o rozpínavosti Číny, nedodržování lidských práv a nutném omezení takových činností. Čína na to reagovala negativně s tím, že státy G7 nerozhodují a každý stát má právo rozhodnout se sám za sebe. Jak výsledky summitů vnímáte?
Je příznačné, že tato uskupení vidí vždy problém v tom druhém, a ne sama v sobě. Čína odpověděla zcela přiléhavě: Je to věcí každého státu, jak si uspořádá vnitřní záležitosti. Z hlediska obchodních zájmů států G7 je tlak na Čínu pochopitelný, protože Čína už nevyváží jen šunty jako před lety, ale výrobky, které snesou srovnání a mnohdy ty nečínské kvalitativně i technologicky válcují. G7 hrozí, že požádá Světovou obchodní organizaci, aby posoudila ceny čínského vývozu. Jestli je shledá netržní, pak jsou prý na řadě odvetná cla na dovoz čínského zboží. No, řekl bych na adresu G7: Vyrábějte zboží, které je konkurenceschopné, a ne jenom zelené, pak jistě se dostanete na stejnou cenovou relaci jako čínské zboží a problém bude vyřešený.
Zavést ochranářská cla je nejhorší způsob, jak se s konkurencí vypořádat. G7 se rovněž nelíbí čínská hospodářsko-politická opatření, která jsou prý v rozporu s praxí běžnou v tržních ekonomikách. Tržní ekonomikou se myslí směna výrobků za jiné výrobky nebo za peníze. Tržní ekonomika tudíž není o dotacích a státních podporách. Stát nemá vlastní peníze, stát je získá na daních a utrácet by je měl ve prospěch těch, kteří mu je svěřili, ve prospěch daňových poplatníků. A pokud G7 míní, že státní zásahy do čínské ekonomiky jsou v rozporu s tržním hospodářstvím, tak pláčou sice propagandisticky hezky, ale na špatném hrobě. Měly by stát a plakat u vlastního hrobu, který si různými regulacemi, dotacemi a aktivistickými Grean Dealy samy kopou.
Dnes v uvozovkách slavíme den daňové svobody, tedy do tohoto data byl daňový poplatník nevolníkem státu. Teprve teď pracuje na svém. Pro srovnání: Největší daňový útlak obyvatelstva byl po krátkou dobu v 18. století, kdy představoval okolo 70 procent, naturálie a robotu v to počítaje. Pak se jen snižoval, nebyl únosný. Za první republiky nastala daňová svoboda po 55 dnech. Co více k tomu říct?
Fotogalerie: - Pírko naděje?
Budou opatření k něčemu platná vzhledem k obrovské ekonomické návaznosti na Čínu?
Nebudou, sami se dostanou do izolace. Svět není jen Evropa a Spojené státy a další. Čínská obchodní expanze staví na pragmatismu, ne na lidských právech. Proto má takový úspěch v zemích třetího světa. Nekárá je, neurčuje, ale na druhou stranu dokáže svými ekonomickými projekty pozdvihnout úroveň tamní společnosti v místě, což logicky zdvihá povědomí o ceně vlastní práce a kvalitu života. Druhotný produkt, důležitější než lidsko-právní proklamace. Takže nebudou, Čína se zastavit nedá. Je to velmoc s více než tisíciletou historií, která v čínské společnosti stále rezonuje a odráží se v národním sebevědomí. Věří v to, co dělají.
Zmiňováno je i zadlužování východních zemí, kterým půjčuje Čína a státy jsou jí tím zavázané. Co vy na to?
Tak ať si nepůjčují a řídí svoje ekonomiky tak, aby nebyly závislé na někom, kdo se v jejich očích stává nebezpečným konkurentem. To je prostá rovnice. Ale zavíráním uhelných a atomových elektráren se ta rovnice vyřešit nedá. Vítr ani slunce kola neroztočí. Příroda si kupodivu stále dělá, co chce, bez ohledu na přání snílků.
Podle závěrečného výstupu summitu Severoatlantické aliance Rusko „představuje hrozbu euroatlantické společnosti“. Co vy na to?
Má naše armáda nakoupit nová bojová vozidla pěchoty (BVP) za 52 miliard?Anketa
Mluví se o ukončení afghánské mise, kde se argumentuje, že jsme tam byli na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN. Jen bych k tomu připomněl, že Afghánistán se nenachází v definovaném severoatlantickém prostoru, takže takzvaná aktivace článku 5 NATO o pomoci spojenci na tomto území je poněkud pochybná. Ostatně, onen mýtický článek 5, posvátná kráva všech nekritických NATO podporovatelů, nejenže nikomu neukládá povinnost se zúčastnit jakékoliv akce, ale zcela nechává na uvážení, jaké prostředky smluvní strana použije, a také to, jestli se vůbec zúčastní, tedy zda, cituji, uplatní právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané čl. 51 OSN, … že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou. Konec citátu. Kde je vidět ona automatická pomoc? Kde je nutnost účastnit se vojenských zahraničních misí a společných cvičení především u hranic jiných států?
Trikolóra, Svobodní a Soukromníci ve svém volebním programu deklarují, že s ohledem na naše národní zájmy se nebudeme účastnit vojenských cvičení u hranic jiných států, přehodnotíme také zapojení v zahraničních misích. Budeme upřednostňovat vojenskou spolupráci na regionální úrovni a s neutrálními státy.
Nenechme se unášet nějakými pocity, že to s námi velmocenský spojenec myslí dobře. Má jen své zájmy. Americký generál Hodges při projevu v institutu CEVRO jednoznačně řekl: Brigáda obrněnců, kterou NATO od Česka požaduje, nikdy nebude nasazena na území České republiky. O to ale podle něj nejde. Důležité je přispět tím, co NATO potřebuje. Jistě, pane generále, obrana našeho území může počkat. Zájmy Spojených států jsou důležitější.
Psali jsme:
Migrační tematika rezonuje v předvolebním klání českých politických stran. Dříve to byl hlavně Tomio Okamura a jeho hnutí SPD, které se na migraci zaměřilo, nyní slýcháme problém migrace z úst premiéra Andreje Babiše. Jak to?
Migrační politika patří k těm tématům, která jsou slyšet a odlišují se od těch běžných. Jako předvolební téma je viditelná a krade se, každý hlas je dobrý. Ne každý volič si pamatuje, jak se k té imigraci strana, která se dnes halasně vymezuje vůči kvótám, stavěla před čtyřmi nebo osmi léty.
Co si tedy myslíte o výrocích Babiše na adresu Pirátů, co se migrace týká? Hrozí s Piráty nebezpečí? Piráti obvinění odmítají, výroky o muslimské Evropě z úst Ivana Bartoše označují za mladickou nerozvážnost a snaží se vyvracet hoaxy, že by chtěli lidem do bytů stěhovat migranty...
Andrej Babiš tak kontruje pirátský program a některé proimigrantské výkřiky pirátských funkcionářů. Jde o jeho politickou konkurenci, tak jeho kritika vyplývá z logiky věci. Jde především o předvolební rétoriku. Pokud se migrace týče, říká pan Babiš něco pro českou veřejnost a něco jiného odhlasují jeho europoslanci v Bruselu. Obávám se, že premiér Babiš je natolik zaklesnutý v evropské ekonomice, že se od hnutí ANO nedá očekávat, že se požadavkům Evropské unie o rozdělení přistěhovalců z jižních zemí příliš razantně postaví.
Je třeba vidět, že Piráti jsou v Evropském parlamentu v uskupení se Zelenými. Hlasují s nimi. Nejen v otázce týkající se migrace, ale i v otázce prosazované dohody Green Deal, sdílené ekonomiky a tak podobně.
Babiš také nechce v Česku „žádný multikulturní fanatický Pirátostát“. Jde o Babišovu konstrukci, nebo by nám při vládě Pirátů hrozila nějaká zásadnější negativní změna?
Piráti se ve svém programu staví příznivě k plánu Evropské komise nazvaného Nový pakt o migraci a azylu, kdy v případě, že stát nepřijme kvóty, zavádí povinnost repatriace těch imigrantů, kteří neprojdou azylovým řízením, do jejich domovských zemí. Protože všichni tito odmítnutí určitě postrádají dokumenty, lžou o své identitě, zůstanou na konec v režimu strpení jako břímě těmto státům. Takže kvóty ano, nebo ne, vychází to nastejno. A kam s nimi potom? Do táborů? To je přece nehumánní. Budeme je tedy asimilovat. Dáme jim byty, určíme kvóty na práci ve veřejném sektoru, ve vzdělávacím procesu, dáme jim prostor se kulturně odlišovat. Třeba zapalováním aut. To není fantazie, to je realita ve Švédsku.
A jak tedy v České republice k nelegální migraci přistupovat? Nakolik je pro nás aktuální?
Naše volební uskupení, Trikolóra, Svobodní a Soukromníci jsou v otázce imigrace jednoznační. Imigrace musí probíhat výlučně na základě české azylové legislativy. Nepřijmeme jakoukoliv vnucenou migrační politiku nebo kvóty, které by vyžadovaly přijetí cizích státních příslušníků. Za našimi hranicemi se hromadí miliony frustrovaných a k ortodoxním náboženským ideám nakloněných osob z málo nám kompatibilních civilizačních okruhů, které se jednou dají na pochod. Měli bychom se na to připravovat už dnes.
Fotogalerie: - Hrad v barvách NATO
Bývalý prezident Václav Klaus oslavil 80. narozeniny. Současný prezident Miloš Zeman, který rovněž patřil mezi gratulanty, řekl, že Václav Klaus v politice chybí. Chybí? Do oficiálního přání pak napsal, že podle něj neřekl Klaus v politice ještě poslední slovo.
Prezident Václav Klaus je prostě osobnost zvýrazněná už tím, že mnohá jeho varování, která formuloval před lety, dostávají jasné kontury, stávají se reálnými. Stává se málokomu, že se jeho prognózy vyplní ještě za jeho života. Ano, tento pán v české politice chybí a chci věřit, že ještě neřekl své poslední slovo.
Miloš Zeman Klausovi v oficiálním blahopřání rovněž napsal, že je posledním mohykánem svobody. Je Klaus posledním mohykánem svobody?
Je zvláštní, že toto vysloví pravověrný sociální demokrat, kterým prezident Zeman bezesporu je. Sociální demokracie si se skutečnou občanskou svobodou často nevěděla rady, protože překážela jejich kolektivistickým tendencím. Sám ale asi cítí, že té faktické občanské svobody ubývá tolik, že by do boje za ni vyslal i Klause.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
