Jaký význam mohlo mít nedávné hlasování o nedůvěře vládě? Bylo dobře, že opozice připomněla veřejnosti důvody, proč by premiérem neměl být Andrej Babiš, nebo šlo o ztrátu času, protože bylo jasné, že se potřebný počet hlasů nenajde?

A jaké že důvody? Tvrzení, že nikde „ve vyspělých státech“ by nemohla být předsedou vlády žalovaná osoba? Vzhledem k malé znalosti cizích jazyků a celkovému nezájmu o svět, z hlediska mnoha „polykačů senzací“, většina lidí baští tuto lež, chodí s nadšením demonstrovat a fungují jako hloupé loutky. Z hlavy jen: Silvio Berlusconi měl na krku celý hrozen žalob, stejně tak jako několik posledních hlav Izraele bylo vyšetřováno – Benjamin Netanjahu a Ehud Olmert. Vyšetřování, podávání žalob na hlavu státu je obzvláště populární také ve Francii. Tam měli oplétačky se soudy prezidenti Valery Giscard d'Estaing, Francois Mitterrand, Jacques Chirac a za údajné podvody ve výši dvaceti milionů eur také Sarkozy. Vyšetřován a obžalován je také Donald Trump. A dalo by se pokračovat. Nejsem fandou Babiše, ale tahle politicko-mediální hra probíhá v posledních desetiletích na mnoha místech na celém světě. Kdekdo – a nejen u nás – se pokouší odstranit nepohodlného politika pomocí mediálních skandálů, policie a určité části justice. Když to nejde udělat volbami. Opozice si ve frašce „pokus o svržení Babiše“ spíše ublížila. Její poslanci vypadali jako banda šašků spíše rozčilujících se a znechucujících lidi.