Pane profesore, jak hodnotíte postup Vladimira Putina na Krymu?
O ruském prezidentovi nutno říct jednu zásadní věc, že kdyby nebyl přišel, tak by se Ruská federace asi rozpadla, kdyby vládl i nadále věčně podnapilý a Západu zcela poslušný prezident Jelcin. Takže pro Rusko má Putin neobyčejně velikou zásluhu.
Co se týká mezinárodního práva, máme tady jeden ošklivý precedens, a to byla v roce 1999 agrese Spojených států, Evropské unie a hlavně NATO proti republice Srbsko, proti tehdy malé Jugoslávii, kdy byla podniknuta skutečně zločinecká akce, která stála život asi čtyř tisíc lidí, většinou civilistů, a kolem deseti tisíc lidí bylo zraněných. Škody, které byly napáchány na infrastruktuře, byly obrovské. Dnes, přepočítáno na tu dobu, je to řádově kolem 120 miliard amerických dolarů. Byla to tehdy obrovská ostuda, protože ta takzvaná hodná Evropa (Holandsko, Belgie, Dánsko atd.) poslala bombardéry a vraždila lidi. Bez povolení Rady bezpečnosti. To byl krvavý přestupek, který udělal precedens, udělal z mezinárodní politiky džungli.
Chruščov udělal velkou chybu tím, že v roce 1954 věnoval Ukrajině Krym, na kterém byla ruská většina, řádově asi 58 % Rusů, 24 % Ukrajinců a asi 11 nebo 12 % krymských Tatarů. Toto bylo tehdy v rámci udržení Sovětského svazu dáno jako ukázka přátelských vztahů. Dneska se Rusko zcela legitimně bojí o to, co se může stát, jestli tam přijdou skutečně ultrapravicoví pronacističtí lidé, kteří řádili, rozbíjeli a ničili na Majdanu a v Kyjevě.
To, co dělá Putin, však není stoprocentně legální, protože, formálně vzato: Krym patřil k Ukrajině. Ale vzhledem k té situaci, vzhledem k ilegalitě volby nynější vlády, vzhledem k tomu vypuzení prezidenta, vzhledem k převaze ulice, to do určité míry ospravedlňuje akci Putina, který nechtěl, aby tam přišli nějací sabotéři, kteří z klidného Krymu udělají bojiště občanské války. V tomto smyslu měl Putin pravdu, když udělal to, co udělal. Doufejme jedině, že se to nevymkne ani jedné straně z rukou a že tam nebude žádné krveprolití, protože Putinova akce, pokud se uskuteční mírovou cestou, zachrání mnoho lidských životů.
Co lze říci ke Karlu Schwarzenbergovi, který přirovnal Putina k Hitlerovi kvůli Krymu?
S panem Schwarzenbergem nelze diskutovat, protože neoprávněně, bez schválení Parlamentu, o své vůli 21. května 2008 uznal Kosovo jako samostatný stát. Toto je ostuda pro Českou republiku a pro bratrské vztahy mezi Srby a Čechy. Pana Schwarzenberga připomínat, to znamená připomínat škůdce dobrého jména českého národa.
Fotogalerie: - S Karlem o Ukrajině
Prezident Zeman naopak připomněl rok 1968 v Československu…
Protože na Ukrajině se do určité míry vlády zcela ilegálně zmocnila ulice, která odstranila i řádně zvoleného prezidenta, jde o velký rozdíl v porovnání s rokem 1968. Obzvlášť veliká ostuda byla, že 21. února bylo domluveno za přítomnosti francouzského, německého a polského ministra zahraničí a ruského delegáta, že vše se upravuje, že prezident Janukovyč souhlasí s předčasnou volbou prezidenta, předčasnými volbami a amnestií pro zatčené, pokud se vyklidí budovy a podobně. A za pár hodin nakonec ulice Janukovyče vyhodila. Aby si zachránil život, musel zdrhnout. Sice možná postupoval trochu zbaběle, ale chránil svůj život.
Sdílíte postoj exprezidenta Václava Klause, který uvedl, že k dramatické situaci na Ukrajině přispěly i Spojené státy a Evropská unie svojí podporou kyjevských demonstrantů a Putin se chová racionálně?
Já myslím, že v tomto ohledu má bývalý prezident Klaus absolutně pravdu. Když takzvaná ministryně zahraničí Evropské unie paní Ashton, francouzští ministři, americký ministr zahraničí a další navštěvují demonstranty a povzbuzují je, znamená to, že rozdmýchávají nepokoje. Putin čekal, že by taková situace mohla nastat i na ruskou většinou obývaném Krymu, takže postupoval tak, jak postupoval.
Měla by se Ukrajina stát součástí Evropské unie?
Ukrajina by měla zůstat Ukrajinou, ale to, co je důležité, je, aby se tam uskutečnily svobodné volby. Podle toho, jak dopadnou, by se měla Ukrajina chovat. Nutno podotknout, že prezident Janukovyč a jeho vláda byli řádně zvoleni volbami, které byly uznány i na Západě. To, co se odehrálo teď, bylo, že ulice dostala vládu do svých rukou zcela nezákonnou cestou.
Jak se stavíte k otázce referenda o připojení Krymu k Rusku? Podle premiéra Sobotky odporuje plebiscit plánovaný na příští neděli platné ukrajinské ústavě. Jak ale dodal, obchodní vztahy by ČR měla zachovat s oběma stranami konfliktu.
Obchodní a jiné vztahy by se měly zachovat na normální úrovni. Proč kvůli nějakým těm, kteří udělali na Majdanu a v Kyjevě to, co udělali, kazit to, co náš stát, náš národ, dlouhodobě rozvíjel. Je sice fakt, že plebiscit, který budou dělat na Krymu, neodpovídá zcela ústavě Ukrajiny, ale je to východisko z nouze, které zapůsobí jako prevence neštěstí pro Krym, pokud by se tam k vládě dostala ulice, jako se to stalo v Kyjevě za přispění ilegálního postupu Západu, který podporoval demonstranty a ultranacistické skupiny, jež dělaly největší nepořádky na Majdanu a rozbíjely ministerstva, plundrovaly a obtěžovaly své okolí.
Fotogalerie: - Ne ruským okupantům
A celoukrajinské referendum?
Obávám se, že organizace celostátního referenda na Ukrajině by dopadla bídně a dost dobře by nebyla možná. Co je důležité a co by mohlo rozhodnout o správnosti referenda, by byly skutečně svobodné a demokratické volby v celé Ukrajině, kde by lid ukázal, co si myslí a co pokládá za správné.
Objevují se i hlasy, že po Krymu se do popředí zájmu Ruska mohou dostat pobaltské země. Potvrzuje se to, co říkal Václav Havel, že Rusko má problém s tím, že neví, kde má hranice?
Zatím ta situace v pobaltských státech je klidná, i když nutno uznat, že třeba poměrně značné ruské menšině se v Lotyšsku nežije dobře. Estonsko je snad o něco lepší, ale zatím nejsou náznaky, že by toho Ruská federace nějak využívala.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
