Schwarzenberg se zlobí: Zeman je vedle s výzvou k Islámskému státu. Šlo mu o něco jiného

30.01.2015 5:25

ROZHOVOR Pokud jsou lidé v ohrožení života, a to křesťanské menšiny, Kurdové nebo Jezídové v arabských zemích jsou, tak jim máme pomoci, říká předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Nesouhlasí s výroky Tomio Okamury a jemu podobných, že na vlnu uprchlíků nejsme připraveni. „Na katastrofu není nikdy nikdo připravený. Dneska jsme tak bohatí, že kdyby do České republiky přišlo pár tisíc uprchlíků, lidi by ani nezpozorovali, že tady jsou,“ prohlásil bývalý ministr zahraničí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Schwarzenberg se zlobí: Zeman je vedle s výzvou k Islámskému státu. Šlo mu o něco jiného
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Schwarzenberg

Prezident Miloš Zeman na konferenci k 70. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim navrhl, aby se vytvořila velká koalice pod Radou bezpečnosti Spojených národů, která by se spojila proti svému úhlavnímu nepříteli – Islámskému státu. Souhlasíte s tím?

Podívejme se na to střízlivě. Ta výzva ke všeobecné válce je trochu opožděná, když člověk čte pečlivě zprávy, tak teď Islámský stát nebo ty tlupy, které ho tvoří, jsou už po zenitu, Pešmergové ovšem s pomocí spojeneckých letadel, jsou tam Američané, Britové a Francouzi, porazili oddíly Islámského státu, vytlačili je ze syrského města, o které se týdny a měsíce bojovalo. Expanzivní fáze tohoto úkolu je u konce, teď asi bude nějaký čas trvat, než budou radikální islamisté definitivně poraženi. Tím je tato věc vyřízena. Já bych řekl, že co se týká Islámského státu, byla tato prezidentova výzva poněkud vedle. Ale je mi jasné, že o to vůbec nešlo, protože samozřejmě i panu prezidentovi je jasné, že byť jsou tyto tlupy vražedné, nepředstavují velké ohrožení pro svět. Pro svět jsou ohrožením různí atentátníci, kteří z tohoto prostředí vycházejí. Je to velmi nepříjemné a tvrdé pro ty, které to postihne, ale uvědomme si, že na světě umírá týdně víc lidí na silnici než na atentáty všech těchto extrémistů dohromady. Člověk to bohužel musí vidět v těchto proporcích.

O co tedy šlo podle Vás panu prezidentovi doopravdy?

Panu prezidentovi, jeho přátelům a spojencům jde o to odvést pozornost od útoku na Ukrajinu, protože, jak známo, ruské oddíly posílily tak zvanou povstaleckou armádu a vedou zase válku na východě Ukrajiny. To ovšem není pro Rusko dobré, když je to ve středu pozornosti světa, tudíž prezident musí upozornit na vše ostatní, co se děje, aby odvedl pozornost od této války proti Ukrajině.

Co jste říkal tomu, že se konference Let My People Live! na Pražském hradě účastnil i Putinův blízký spolupracovník, oligarcha Vladimír Jakunin, který je na americkém sankčním seznamu?

Jak známo, pan prezident byl minulý rok jeho hostem na konferenci, kterou Jakunin pořádá na Rhodosu. A když se nechám někým pozvat, tak ho musím také zvát a nemohu ho nikdy odmítnout, když ke mně chce jet. To je přece jasné. Existují závazky, které se dodržují.

Co soudíte o tom, že separatisté jednostranně ukončili příměří, byť nebylo v podstatě od začátku příliš dodržováno, ale teď to potvrdili veřejně, když zaútočili na Mariupol?

Pokud jde o povstalce, dorazily k nim v posledním týdnu čerstvé ruské síly. Díky satelitům je možné velmi přesně určit, co se tam děje. Mluví se o dvou tisících mužů včetně zbraní, kteří tam samozřejmě nejdou proto, aby se zotavili, nýbrž aby útočili a pro Rusy klíčové oblasti dobili. V případě Mariupolu jde o to, aby bylo lepší spojení s Ruskem.

Existují tedy podle Vás důkazy, že k proruským separatistům přišli z Ruska na pomoc posily z Ruska?

Ale ano, to už publikovalo NATO.

Ale někteří odborníci toto tvrzení zpochybňují, říkají, že žádné důkazy tuto skutečnost věrohodně nepotvrzují.

Zpochybňovat se dá leccos. Ale prostřednictvím satelitu můžete sledovat, pokud si to dobře zaostříte, i moje auto, jak jede po Strakonické ulici a míří ke Zbraslavi. To všechno na satelitních snímcích můžete vidět. Takže když míří dva tisíce mužů z Ruska na Mariupol, není těžké to sledovat.

Jde podle Vás Rusku o získání Mariupolu jako strategického bodu pro spojení Ruska s Krymem, nebo chtějí získat pod kontrolu celé Doněcko?

To je krok po kroku, salámová metoda. Vladimír Vladimirovič Putin neuznává ukrajinský národ a samostatnost ukrajinského státu. Tudíž vede takovou podprahovou válku, o které si je jist, že to není k tomu, aby Západ přímo zasáhl, snaží se, aby si Ukrajinu podmanil. Ví také, že taková válka je drahá, že Rusko je na tom lépe než Ukrajina, a říká si, že to jednoho dne Ukrajina vzdá a vrátí se poslušně do jeho stáda. Všechna ta příměří nefungují, jen se vytváří iluze, ale ta válka bude pokračovat, pokračovat a pokračovat. Denně tam budou lidi umírat, civilisté, vojáci, všichni. Tam se s tou válkou nepřestane.

Je v silách Spojených států a Evropy tomu nějak zabránit? Byl byste pro přitvrzení sankcí vůči Rusku, když ta dosavadní opatření zjevně nefungují?

Samozřejmě, musí se přitvrdit sankce až do té doby, kdy už to Putinovi nebude stát za to. Dokud si myslí, že budou jen nějaké hospodářské sankce, ty jsou nepříjemné, protože se Rusové nedostanou k žádným západním značkám, ať už jsou to auta, potraviny nebo italský textil, ale říká si: to přežijeme a za to rozšíříme Rus. Je třeba ten šroub vůči Putinovi přitáhnout, jak je jen možné. Jiná metoda není. On žije ještě v představách 19. století nebo první poloviny 20. století. Zdráhá se vzít na vědomí, že se v minulém století všechny koloniální říše rozpadaly. Když jsem šel do školy, byla ještě skoro třetina světa pod anglickou vládou, část světa byla pod francouzskou, španělskou, portugalskou vládou. To všechno padlo, i Američané se vzdali Filipín. To všechno je minulost. Ale Putin trvá na tom, že ruská koloniální říše stále patří Rusku.

Otázka je, jestli se tedy i my máme bát, když jsme ještě nedávno spadali do té koloniální říše. Myslíte si, že kdyby se Evropa nebránila Putinově expanzi, že hrozí reálné nebezpečí i České republice?

Přesně. Pro Rusko by bylo lepší, kdyby jeho říše sahala až k Chebu. Samozřejmě.

Prezident Miloš Zeman před časem prohlásil, že ukrajinský konflikt je jako chřipka, ale Islámský stát je rakovina. Co Vy považujete za nebezpečnější?

Kdybych bydlel v Sýrii nebo v Perském zálivu, asi bych řekl, že Islámský stát. Ale protože žiju ve střední Evropě, mám jen kolem tisíce kilometrů k ruské hranici, je samozřejmě pro mě více znepokojující ruská agrese než Islámský stát. Kdybych byl Arab žijící v Emirátech nebo kdekoli jinde, třeba v Jordánsku, měl bych větší obavy z Islámského státu. Ale já žiju ve střední Evropě, ještě si pamatuji, když jsme měli ruské vojáky tady v této zemi. Není to tak dávno a vím, že to je kdykoli možné, takže mne samozřejmě spíše znepokojuje ta ruská hrozba.

Ale nevnímá to nebezpečí západní Evropa, která nikdy nebyla součástí ruské říše a kde žije početná menšina muslimů, jinak než my?

Oni to vnímají méně, oni také neměli to potěšení býti čtyřicet let členy Varšavského paktu, tento zážitek jim samozřejmě chybí. Na druhé straně mají i díky své koloniální minulosti nebo i z jiných důvodů velmi podstatné islámské menšiny. A mají obavu, že se víc a víc nakazí radikalismem. Ale to je ovšem částečně podmíněno falešnou politikou vůči menšinám. Francouzi se chovali k Severoafričanům přibližně stejně jako my vůči našim Romům. Tudíž vytvořili ghetta, a každý sociolog, který absolvoval aspoň tři semestry studia, ví, že ghetta vedou vždy k tomu, aby ta spirála šla dolů. Ale tady je to jiné. Nevidím nikde v České republice ani na Slovensku výraznější muslimskou komunitu.

Vy už jste se vyjádřil, že Česká republika by byla schopna přijmout víc uprchlíků než jen směšný počet patnácti rodin, o němž rozhodla česká vláda. Jak jste toto gesto vnímal?

Já to vidím tak: pokud jsou lidi v životním nebezpečí, a musíme bohužel říci, že ty menšiny, jsou to například křesťanské menšiny, Kurdové, Jezídové atd. jsou doslova v životním nebezpečí, ohrožuje je Islámský stát, al-Kaida a jiné zločinecké organizace, mám mu pomoci. Když je někdo v životním nebezpečí, tak ho mám prostě chránit. To je pro mne jasné. Každý je ovlivněn zážitky ze svého mládí. Pamatuji si, když byla v roce 1956 maďarská revoluce. Tehdy jsem žil ve Vídni, Rakousko bylo sotva jedenáct let po druhé světové válce, bylo mnohem a mnohem chudší, než je Česká republika. Byla tam ještě spousta rozbombardovaných baráků, opravdu tam byla velká bída, byla to chudá země. A když Sovětská armáda převálcovala maďarské povstání a několik set tisíc Maďarů přišlo do Rakouska, Rakušané se zachovali báječně, přijali je, ubytovali, vytvořili tábory a všude se o ně starali. Prostě tuto vlnu uprchlíků bezvadně zvládli. A tady říkají lidi jako Okamura, že na to nejsme připraveni. Člověk na katastrofu není nikdy připravený. Na velkou povodeň jsme taky nebyli připraveni. Někdy se stanou věci, které jsme nepředpokládali. Dneska jsme tak bohatí, že kdyby k nám přišlo pár tisíc uprchlíků, lidi by ani nezpozorovali, že tady jsou. Ale muselo by se to hlavně vyřešit tak, aby se nevytvořila ghetta.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tady se hazarduje! Martin Koller k smrti našich vojáků z úhlu, na který se zatím nedostalo

18:11 Tady se hazarduje! Martin Koller k smrti našich vojáků z úhlu, na který se zatím nedostalo

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Bezpečnostní analytik Martin Koller se zabývá smrtí tří českých vojá…