Evropa a Spojené státy by měly podle něj tlačit na bohaté islámské státy, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Kuvajt, aby změnily svou imigrantskou politiku a přijímaly uprchlíky, protože je snazší převézt sto tisíc lidí ze Sýrie do Saúdské Arábie, což je pár set kilometrů, než někam do střední Evropy.

Vy arabskou komunitu v Česku dobře znáte, proto se chci v souvislosti s brutálními útoky ve Francii zeptat, máme se radikálních muslimů bát i u nás?

Pokud jde o Českou republiku a místní arabskou menšinu, zdůrazňuji slovo místní, tak se, myslím, bát nemusíme. Samozřejmě nikdo nemůže zaručit, že sem neproniknou nějaké radikální živly, a to mohou být i jednotlivci, kteří tady mohou negativně působit.

Někdo říká, že existuje hodný a zlý islám, jiní ovšem poukazují na to, že islám jako takový je netolerantní náboženství, které nabádá k násilí, pokud někdo urazí nebo zesměšní islámskou víru, proroka Mohameda a jeho činy. Co si myslíte Vy?

My jsme nenáboženská společnost, nechceme se specificky zabývat náboženstvím. Ale podle mého názoru islám je jeden a záleží na tom, jak si ho jednotliví věřící vykládají, výklad může být doopravdy od mírumilovného až po ospravedlnění těch nejhorších věcí, které spáchali útočníci v Paříži. Problém vidím v lidech jako takových, ne v samotném islámu. Koneckonců každé náboženství má své kladné i stinné stránky a vždycky záleželo na tom, jak ho vykladači vykládali a jakou měli sílu někdy scestné myšlenky prosadit.

Dnes vystupuje hodně v médiích bývalá muslimka Pavlína Bitarová, která konvertovala k islámu, ale pak islám opustila, varuje před nedodržováním českých zákonů ze strany muslimů i před násilím, které se běžné odehrává v muslimských domácnostech, protože to prý Korán dovoluje.

Násilí je obsaženo ve všech náboženstvích snad kromě buddhismu. Cizí náboženství jako hinduismus mají také prvky násilí. V islámu jsou také, ale důležité je, jestli si to muslimové vykládají agresivně, nebo ne. Když jste zmínila nějakou bývalou konvertitku, já těmto lidem moc nevěřím, protože znám jednoho člověka jménem Lukáš Lhoťan, který se poté, co neuspěl mezi muslimy, stal velkým bojovníkem proti islámu. Takže jsem k těmto lidem dost rezervovaný.

V Evropě je na rozdíl od České republiky komunita muslimů velmi početná, vyrůstají tam muslimové ve 2. a 3. generaci, ale stále se je nedaří integrovat do společnosti, jak dokazují teroristé ve Francii, Velké Británii ve Skandinávii, kteří se už v evropských zemích narodili. Dá se to nějak srovnávat se situací v Česku?

Situace u nás se nedá srovnávat se situací ve Francii nebo v Německu, kde muslimské a jim podobné menšiny tvoří poměrně značný podíl obyvatelstva. U nás se situace liší především v tom, že tady většina muslimů, a to nejsou jen Arabové, muslimové jsou mnohem širší pojem, i když se to někdy ztotožňuje, ale když vezmu konkrétně Araby, většina z nich tu žije dlouhodobě a jsou to lidé plně integrovaní. Tím, že tady řada z nich vystudovala české vysoké školy, velká většina mluví dobře česky, mnozí si vzali české manželky, je jejich integrace do české většinové společnosti pozitivně ovlivněna. Ale v Německu a ve Francii je to úplně jinak, tam muslimové především žijí v ghettech, komunikují jen mezi sebou, takže řada z nich neovládá jazyk země, ve které žijí, nemá vzdělání, a to všechno přispívá k jejich radikalizaci a k tomu, že podléhají snadno těm svádivým hlasům různých islámských hlasatelů, kteří hlásají džihád v té bojovné formě.

Podle Vás se jednotlivci a malé skupiny z muslimských zemí snáze integrují do západní společnosti, jak se stalo v Česku. Ale nenastal by i tady problém, kdybychom přijali větší počet uprchlíků z islámských zemí, jak po nás žádal Brusel?

Samozřejmě že by se ten problém okamžitě zvětšil. Dosud sem ti lidé přicházeli po malých skupinách jako jednotlivci, ale když přijmete nějakou větší skupinu, těžko ji můžete integrovat. Já si nedovedu představit, že bychom přijali doopravdy nějakou velkou skupinu, tady se mluvilo o deseti tisících, dokonce o sto tisíci lidech. Ale co potom s nimi? To je úkol nadlidský. Proto razím teorii, že pomáhat ano, ale pomáhat především v těch zemích, kde muslimové žijí, tam se snažit tu situaci ovlivňovat a tlačit přitom na země, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt, prostě tyto bohaté arabské státy, které mají dostatek plochy, dostatek peněz, a přitom by uprchlíci mohli zůstat ve svém kulturním prostředí, což by pro ně bylo nepochybně daleko přijatelnější. Tam by se měl podle mne projevovat tlak Evropy i Spojených států, aby tyto země, které jsou většinou americkými spojenci, trochu změnily svou imigrantskou politiku a přijímaly tyto lidi. Koneckonců je snazší převézt sto tisíc lidí ze Sýrie do Saúdské Arábie, což je pár set kilometrů, než někam do střední Evropy.

Desetimilionová Česká republika by asi těžko vstřebala desetitisíce lidí odlišné kultury a životních hodnot.

Já si to nedovedu ani technicky představit.

Myslíte si, že myšlenka multikulturalismu po negativních zkušenostech s integrací muslimů v západních zemích je už definitivně mrtvá?

Záleží na tom, co si pod tím kdo představoval. Na multikulturalismu jako metodě poznávání jiných kultur nevidím nic špatného, ta ani nepřestala existovat. Ale pokud si pod tím někdo představoval něco jiného, to je pak v úplně jiné poloze.

Otázka je, zda po posledních zkušenostech s radikálními islamisty definitivně padla idea, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít lidé i skupiny s různou kulturou a že tato kulturní rozmanitost prospěje celé společnosti?

Myslím, že problém nastal, když se o multikulturalismu mluvilo v tolika různých souvislostech, až se ta myšlenka zcela zprofanovala.

Souhlasíte s názory, že dřív nebo později dojde ke střetu civilizací mezi kulturními celky, v tomto případě mezi západní a islámskou civilizací, a že tyto brutální útoky, jako byly ve Francii, znamenají jen začátek?

Nevidím to jako střet civilizací v tom smyslu, že tady jsou dva obrovské bloky, které by stály proti sobě, jak o tom psal svého času americký politolog Samuel Huntington ve svém Střetu civilizací. Ale samozřejmě k nějakým tlakům z té či oné strany dochází a docházet bude. Ale neobávám se, že by tady vypukla nějaká třetí světová válka tohoto typu. Myslím, že to momentálně ani v nejbližší budoucnosti nehrozí.

Ale objevují se názory, že západní státy už jsou muslimy dobyty a že teď radikální islamisté pokračují na Východ. Někteří politici, například šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura, tvrdí, že už u nás jsou, což je v rozporu s tím, co jste říkal Vy, že v České republice jsou převážně integrovaní, mírumilovní muslimové. Jak to tedy je?

Já samozřejmě nemohu tvrdit, že znám všechny muslimy, kteří tady žijí. Já znám především ty arabského původu, ale jsou tady muslimové z řady dalších zemí. Například tu žijí muslimové původem z Bosny, tedy prakticky Evropané, a mnozí z nich jsou poměrně radikální, protože prožili válku v Bosně a Hercegovině v 90. letech, tam jejich radikalizace byla dost veliká. Na druhé straně znám spoustu lidí z arabských zemí a vím, že jejich myšlení a představy o životě jsou mnohem podobnější těm našim, než si tady kdo myslí. I když vzhledem k režimům, které tam většinou panují, jsou to většinou autoritářské režimy totalitního typu, to nemohou moc nahlas dávat najevo. Bez ohledu na to, jestli je to režim muslimský, nebo nemuslimský, svoboda projevu je tam dost potlačena. Pokud jde o pana Okamuru, raději bych to nekomentoval.

Předseda Muslimské unie ČR Mohamad Abbas v televizním pořadu Hyde Park obhajoval islámské právo šaría. Dokonce chce, aby se pro muslimskou komunitu v Evropě udělala výjimka z právních norem evropských států, že by se soudila podle práva šaría. Považujete to za dobrý nápad?

Já myslím, že je to nesmysl, protože žádný stát nemůže mít dvojí právo. Odhlížím od toho, jestli šaría, nešaría, ale prostě každý stát musí mít jedno jednotné právo, jinak ten stát přestává fungovat. Zavádění nějakého dalšího práva je špatné. Mne mrzí na veřejnoprávní televizi, že v pořadu neuvedla, že pan Abbas nepředstavuje mluvčího nějaké skupiny muslimů, že je mluvčím víceméně sám sebe, protože má nějakou organizaci, která se, pokud vím, věnuje nějakým vzdělávacím účelům a rozšiřování muslimské literatury, ale to je všechno. Vzbuzuje dojem, že jde o nějakou větší muslimskou organizaci, ale je to v podstatě, když to trochu přeženu, firma, která má vzdělávat muslimy a zajišťovat jim nějakou muslimskou literaturu. Nic víc.

Takže vaše společnost se od jeho názorů distancuje?

V podstatě ano.

Nejen radikální islamisté svými brutálními činy, ale i takoví „představitelé“ muslimů svými výroky ještě přilévají olej do ohně protiislámských nálad. Nebojí se muslimové žijící v České republice nebo v Evropě, že na ně mohou naopak zaútočit pravicoví extremisté?

To může být samozřejmě problém, protože logicky to, co se stalo v Paříži, vyvolalo obrovské emoce a spousta lidí tím může být pobídnuta k nějakým činům proti muslimům. Nemusí to být problém pro běžné muslimy tady u nás, protože je v podstatě nikdo nerozpozná, kromě těch žen, které chodí ortodoxně oblékané, ale samozřejmě to trochu přispěje k rozdmýchání nějakých protimuslimských vystoupení. To je fakt, se kterým by se mělo také počítat.

Psali jsme:

Pražský muslim z rádia: Někdo zabíjí kvůli Prorokovi, někdo kvůli lepším jahodám jako u vás na Moravě. A sranda z víry je urážka

Pavel Šafr nám sdělil: Ať naše armáda bojuje v Iráku. Ještě pár let láskyplného multikulturalismu a je po nás. Ale ten Zemanův fašismus...

Alexandr Vondra se skutečně důrazně vyjádřil k otázce muslimů v Evropě

Možná v tom viděli vyšší dobro... Čeští katolíci se modlí za oběti, ale i za zabijáky z Paříže

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.