Jako podnikatel má tři želízka v ohni, je inženýrem, jedna z jeho firem stavěla vodní elektrárnu ve Vietnamu, ale vystudoval ještě práva a ekonomii a živí se tedy i ekonomicko-právním poradenstvím. Dnes jeho jméno najdete ve správních a dozorčích radách čtrnácti firem.
Co může jeden člověk, pokud budete zvolen, v Senátu ovlivnit ve prospěch soukromníků?
Já už jsem to jednou dokázal, nevidím důvod, proč bych to nedokázal podruhé. Když se projednávaly ve Federálním shromáždění restituce, byl zásadně proti nejen Václav Havel, ale v podstatě celá Národní fronta sjednocená v jednom šiku – Jičínský, Rychetský, Dlouhý i Klaus, ten byl tehdy považován za kverulantského ministra, který dělal jen rozbroje, pak si založil ODS, aby ho OF z postu nevyhodilo. Ohledně restitucí se konalo velké jednání OF, kdy jsem všechny kolegy obešel, pak jsem obcházel i další, a nakonec jsem přesvědčil asi 250 lidí, takže restituce, které dnes považuji za jedinou výspu, která otočila komunismus někam jinam a která brzdí restauraci komunismu a socialismu, se uskutečnily.
Psali jsme:
Podařilo se to jednomu člověku, přesněji - pomáhala mi tehdy kolegyně Klára Samková - pak jsme přibrali další, například JUDr. Houšku a skupinu ze Spolužitie a VPN, teprve v poslední fázi se přidali Václav Benda, Pavel Bratinka a další. Prosadit se dá vždycky, co chcete, jen tomu musíte věnovat čas a dostatek intenzivní práce. Jestli ovšem dostanu šanci, závisí na voličích. Dvacet let volí ty samé pitomce. Drtivá většina politiků, které tady máme, neslezla z politických židlí od roku 1989, nikdy nedělali v kapitalismu, tedy tom takzvaném, který tady máme.
Myslíte si, že lidi, kteří prošli podnikáním, by měli jít do politiky?
Určitě. Lidi, kteří prošli soukromničením, mají o jednu obrovskou životní zkušenost víc, než mají ostatní. Je to zkušenost, která současným politikům chybí. Podnikatel se musí umět dohodnout se všemi, zaměstnanci, dodavateli, zákazníky. V hotelu si nemůžete dovolit být arogantní k hostům, protože už k vám nepřijedou. Vždycky musíte přistoupit na nějaký kompromis, osekat to, co nenese. Nemůžete dělat, co dělají politici se státním rozpočtem, rozhazovat, i když na to nemáte.
Výhodu byste měl i v tom, že vy máte zkušenosti nejen z podnikání, ale i z politiky…
Jestli se do Senátu dostanu, jsem stoprocentně přesvědčen, že jsem schopen ovlivnit politiky už jen díky své zkušenosti, že jsem v politice byl, že politiky znám, nikdo mě neopije rohlíkem Svědomí mám čisté, nikdy jsem nebyl napojen na státní rozpočet, ani nikdo z naší strany. Takže si mohu říkat a dělat, co chci.
Proč jste vstupoval do politiky po listopadu 1989?
Poprvé jsem šel do politiky, protože mi nevyhovoval socialismus. Nevyhovovalo mi, že můj otec dělal sto kilometrů od domova, aby se nemohl vidět s rodinou, protože byl na indexu. A šel jsem do politiky, abych mohl soukromničit. Říkal jsem si, dobře, věnuju tomu dva roky, aby existovala pravidla, abychom si mohli konečně dělat za své a nesli svoji kůži na trh. Chtěl jsem, aby pro všechny platila stejná pravidla, abychom mohli žít celkem svobodně a hrdě ve vlastní zemi.
A teď jste se spokojen, jak tahle země funguje?
Ne, proto tam zase jdu. Nepotřebuju okrádat vlastní lidi a vlastní stát. Dělal jsem obchody po celém světě. Nikdo tam neobchoduje způsobem, aby tuneloval vlastní zemi. Obchod se dá dělat tak, že na tom vydělají všichni. Když mě před dvaceti lety zvolili do Federálního shromáždění, začal jsem usilovně shánět někoho, kdo mi na ty dva roky půjčí, protože jsem si myslel, že je to čestná funkce zadarmo. Ani dneska netuším, kolik bere senátor. Moje ekonomická situace se nezmění, jestli budu, nebo nebudu brát senátorský plat. Pořád si hraji s myšlenkou, jestli to bude dobře, nebo špatně, když ve volbách uspěju. Budu mít méně času na své firmy a žádný volný čas. Takže když se do Senátu nedostanu, nebudu to považovat za tragédii.
Co by byl váš první krok po dvacetileté odmlce v politice?
První, co bych začal dělat – by bylo vzdělávat lidi. Začal bych jim vysvětlovat, jak to vlastně funguje. Když budu mít vzdělaného voliče, tak pochopí, proč dělám některé kroky. I když se mu na počátku mohou zdát nesmyslné nebo hloupé, jsem schopen to vzdělanému voliči vysvětlit. Kdežto pitomci nevysvětlíte vůbec nic. Ale abyste něco sdělila lidu, musíte na to mít kanály. Média se o vize nezajímají, snaží se jen vyhrabávat špínu, národ bude čím dál naštvanější. A nedivte se, protože žádné jiné informace nedostávají.
Vidíte tedy největší chybu neobliby současné vlády v médiích, která nejsou schopna předat informace od politiků k voličům, protože se zaměřují jen na aféry a skandály?
Já se politiků vůbec nezastávám, protože většinu toho, co dělají, jsou podle mne zásadní chyby. Nejen ekonomické, ale i politické a taktické. Mám úplně jiný názor, jak řešit tuhle takzvanou hospodářskou krizi.
Psali jsme:
Jaký recept máte?
Snaha ušetřit za každou cenu je jako při zalévání škrtit hadici, protože máte ve studni málo vody. Budete škrtit tak dlouho, až z hadice nic nepoteče a kytky uschnou. Všechny firmy, elektrárny, prostě všechno běží na to, aby jejich zboží nakonec koupila rodina s dítětem. To je konečný spotřebitel. Kvůli němu funguje celosvětová ekonomika. A my tomu konečnému spotřebiteli sebereme peníze, aby je nemohl do ekonomiky sypat. To jsme debilové.
Tam, kde vědí, že nejsou inflační spotřeby, což jsou důchodci, kteří si koupí jen to nejpotřebnější, tak jim seberu peníze, aby neměli ani na životní potřeby. Když nebudou mít na zaplacení elektřiny, elektrárna bude mít menší zisky. A co udělá? Zvedne ceny a jsme v uzavřeném kruhu. První elementární chyba byla, že vláda sebrala peníze lidem, kteří nevytvářeli inflační spotřebu a udržovali hladinu cen. Důchodcům nebo matkám s dětmi, kteří nenakupují dovozové zboží, luxusní věci, ale kupují český chleba, české mléko, podporují českou výrobu. Pro mne je důchodce někdo, kdo si už své oddělal a já jako stát jsem největší svině, když se budu hojit na někom, kdo se nemůže bránit. A navíc je to můj rodič, a to by mne hanba fackovala, abych svého tátu s mámou okrádal. To není ani morální, ani taktický, ale ani ekonomický přístup. Mě nezajímají zahraniční investoři, kteří celý zisk vyvezou někam ven a v Česku nic nezůstane. My potřebujeme peníze udržet doma.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
